20 let od genocidy ve Rwandě: Lékaři bez hranic odhalují tehdejší dilemata humanitární organizace

Praha, 2. dubna 2014 – Dvacet let po genocidě ve Rwandě Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) poprvé odhalují detaily interních debat souvisejících s jejich tehdejším veřejným angažmá. Sérii případových studií Speaking Out Case Studies publikují na internetových stránkách speakingout.msf.org. První ze studií, Genocida rwandských Tutsiů v roce 1994, popisuje reakci Lékařů bez hranic na systematické vyhlazování příslušníků kmene Tutsiů ve Rwandě v období mezi dubnem a červnem 1994. Podle odhadů tehdy přišlo během 100 dnů o život 800 000 lidí.

„Případová studie veřejně odhaluje překážky, dilemata a vnitřní rozpory terénních pracovníků i týmů v centrále organizace během jednoho z nejbolestnějších okamžiků v dějinách zdravotnické humanitární práce Lékařů bez hranic. Studie popisuje naše snahy veřejně reagovat na situaci,“ řekla Dr. Joanne Liu, mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic.

Studie Genocida rwandských Tutsiů v roce 1994 ke stažení.

Rada bezpečnosti OSN příliš váhala s označením masakru za genocidu, čímž způsobila zpoždění mezinárodní intervence o 10 týdnů. Lékaři bez hranic vydali několik silných prohlášení, aby přiměli mezinárodní společenství zastavit vyvražďování populace Tutsiů, nakonec 17. června 1994 vyzvali k vojenské intervenci slovy „Lékaři genocidu zastavit nemohou“.

Nově vydané případové studie vycházejí z interních zpráv z terénu, tiskových článků, z přepisů svědectví terénních spolupracovníků a z dobových videozáznamů Lékařů bez hranic a médií. Popisují dynamiku, dilemata a názorové neshody, které ovlivnily humanitární reakci Lékařů bez hranic na krizi ve Rwandě. Studie připomínají zásadní otázky, před kterými Lékaři bez hranic stáli: Mohli Lékaři bez hranic coby humanitární organizace tváří v tvář genocidě mlčet? Bylo přijatelné vyzvat k vojenské intervenci – k zásahu, který mohl zmařit lidské životy, aby byly zachráněny jiné?

Další tři případové studie, které budou brzy zveřejněny, popisují období let 1994-1997, kdy humanitární důsledky genocidy zasáhly rwandské uprchlíky a hostitelské populace. Dokumentují katastrofální situaci v táborech v Zairu (dnešním D. R. Kongo) a Tanzánii, kde více než milion lidí bylo pod přímou kontrolou „uprchlických vůdců“, kteří byli také odpovědní za genocidu, týrání páchané novým rwandským režimem během genocidy a po ní i zabíjení rwandských uprchlíků v Zairu, jehož se dopouštěly skupiny rebelů podporované rwandskou armádou.

„Rwandské případové studie zkoumají vnitřní dynamiku Lékařů bez hranic a operační výzvy organizace při reakci na genocidu. Připomínají také, že bychom neměli nikdy zapomenout na ty, které události nejvíce zasáhly – mezi nimi také stovky zavražděných rwandských spolupracovníků Lékařů bez hranic, které organizace dodnes oplakává. Znovu také připomínají obrovské ztráty na životech a z pohledu Lékařů bez hranic i brutální ztrátu několika stovek rwandských kolegů,“ dodala Dr. Liu.

Případové studie byly zveřejněny jako součást projektu, který poskytuje nebývalý vhled do rozhodování Lékařů bez hranic během klíčových humanitárních krizí v posledních 40 letech. Projekt můžete najít na stránkách www.speakingout.msf.org.

• Další studie a reporty Lékařů bez hranic