© Spencer Platt
12 Zář 17 08 Led 20

Projekty 2009

Lékaři bez hranic v ČR v roce 2009 obdrželi 5 898 000 Kč od soukromých dárců a 2 500 000 Kč od veřejných institucí. V témže roce jsme v humanitárních a zdravotnických projektech využili 8 231 000 Kč (s využitím příspěvků ve výši 1 340 000 Kč obdržených v závěru roku 2008).

Čeští dárci podpořili humanitární projekty v těchto zemích:

Demokratická republika Kongo

Projekt: Nemocnice Bon Marché

Místo: Bunia
Částka: 2 500 000 z grantu MZV ČR

Na východě Demokratické republiky Kongo působí Lékaři bez hranic již od roku 2003. V letech 2003 až 2006 byli obyvatelé oblasti Ituri soustavně vystavováni extrémnímu násilí ze strany různých ozbrojených milicí. Situace se zlepšila koncem roku 2006, kdy byl zahájen mírový proces. V důsledku tohoto zlepšení a také na přání vlády posílit kapacitu vládních zdravotnických zařízení byl v roce 2007 zahájen proces postupného předávání zdravotnických aktivit do správy ministerstva zdravotnictví. Avšak rozpoutání nových nepokojů v Severním Kivu v srpnu 2008 a přesuny milicí v Ituri měly za následek narušení bezpečnosti a s tím související rozsáhlou vlnu vysídlování obyvatelstva po celé oblasti Ituri, což vedlo k prodloužení procesu předávání projektu.

Podobně jako téměř v celé provincii Ituri ani v Bunii prakticky neexistuje sekundární zdravotní péče. Nemocnice Bon Marché je zařízení urgentní zdravotnické pomoci pod výhradním vedením Lékařů bez hranic a v oblasti Ituri funguje jako referenční zařízení pro komplikované případy. Lékaři bez hranic průběžně přizpůsobují svou práci aktuálnímu humanitárnímu dění a reagují na propukající epidemie. Lékaři bez hranic se zaměřují na zdravotní problémy ženské populace (zdraví žen a rodiny, včetně předporodní péče, léčby obětí sexuálního násilí a problému porodnické píštěle) a dětí (ambulantní vyšetření, hospitalizace, včetně intenzivní péče, léčby podvýživy a léčby HIV/AIDS). Primární cílovou skupinou je zhruba 210.000 obyvatel zdravotnické zóny Bunia a lidé vysídlení v důsledku probíhajícího konfliktu.

Čad

Projekt: Léčba porodnické píštěle

Místo: Abéché
Částka: 1 800 000 Kč

Porodnická píštěl je zranění, kterým trpí mnoho žen a mladých dívek v chudých zemích, zejména v oblasti subsaharské Afriky. Jedná se o zdravotnickou komplikaci, kdy během komplikovaného porodu dojde k natržení oblasti mezi vagínou, močovým měchýřem a konečníkem. Díky tomu dochází u žen k nekontrolovatelnému úniku moči a výkalů. Ženy trpí velkými bolestmi a zranění může vést ke vzniku dalších infekcí, neplodnosti či dokonce ochrnutí svalů dolních končetin.

Porodnické píštěle sebou nesou kromě fyzických problémů také problémy psychické a sociální. Manžel a rodina ženu většinou zavrhnou a vypudí z domova. Během těchto komplikovaných porodů také často dochází k úmrtí dítěte. Pro prevenci je důležitý přístup žen k fungující lékařské péči, dobře vyškoleným porodníkům a možnost porodu císařským řezem. Důležité je také zvyšování věku prvorodiček.

Samotné zranění může být odstraněno operačním zákrokem. Na začátku ledna roku 2008 zahájili Lékaři bez hranic ve městě Abéché v Čadu projekt nazvaný „Papillon” a již 23. ledna 2008 zde byla provedena první operace. Za dva roky své existence pomohl 231 ženám a díky chirurgickému zákroku jim znovunavrátil jejich ztracený život.

Keňa

Projekt: Zdravotnická pomoc v uprchlickém táboře Dagahaley

Místo: Dadáb
Částka: 1 800 000 Kč

Uprchlický tábor Dadaab na severovýchodě Keni se nachází asi 100 km od somálské hranice a je jedním z největších a nejstarších uprchlických táborů na světě. Jedná se o komplex tvořený tábory Dagahaley, Hagadera a Ifo, kde hledají útočiště před násilím a boji ve své rodné zemi uprchlíci ze Somálska.

V komplexu táborů dnes žije více než 260.000 uprchlíků a každý měsíc přicházejí tisíce dalších. Předpokládá se, že počty uprchlíků se budou zvyšovat i nadále. Příliv nových uprchlíků přispívá k přelidnění tábora, kde již není dostatek místa pro nově příchozí, což zvyšuje riziko násilí a rychlého šíření epidemií.

Lékaři bez hranic zajišťují primární a sekundární zdravotní péči, včetně akutních chirurgických zákroků a léčby dětské podvýživy, pro více než 100.000 obyvatel tábora Dagahaley. V roce 2009 zde ošetřili více než 67.000 pacientů, včetně 2.245 podvyživených dětí. Kromě toho také poskytují psychologickou pomoc, monitorují vznik epidemií, distribuují pitnou vodu a staví sanitární zařízení. Na místě působí 14 mezinárodních spolupracovníků. V projektu pracovali i dva logistici a jeden anesteziolog z ČR.

Projekt: Léčba smrtelné nemoci Kala azar 

Místo: Kacheliba
Částka: 730 000 Kč

Začátkem roku 2007 zahájili Lékaři bez hranic v keňské Kachelibě program na léčbu u nás neznámé nemoci s názvem Kala azar, neboli viscerální leishmanióza. Kala azar je parazitické onemocnění, které přenáší některé druhy hmyzu. Parazit napadá imunitní systém, a pokud se nemoc neléčí, je téměř ve 100% případů smrtelná. Vzhledem k finanční náročnosti je léčba pacientům téměř zcela nedostupná. Nemoc se vyskytuje v 88 zemích, kde ohrožuje 350 milionů lidí. Ročně se jí nakazí asi 2 miliony lidí a kolem 60.000 lidí na ni zemře. V Keni je nemoc nejrozšířenější zejména v oblastech Pokot a Baringo, kde se nachází také zdravotnické zařízení Lékařů bez hranic.

Lékaři bez hranic v městečku Kacheliba založili nemocnici, která slouží cílové populaci 300.000 lidí. Pacienti zde podstupují časově i fyzicky náročnou léčbu, během níž po 30 dní dostávají bolestivé injekce. Léčba v Kachelibě je nicméně velmi úspěšná - úspěšnost dosahuje 99,11%. V roce 2009 bylo do nemocnice přijato a léčeno 464 nových případů.

V projektu Lékařů bez hranic na léčbu Kala azar v Keni pracovali dva čeští spolupracovníci, dokumentární fotografie odtud přivezl také český fotograf Jan Šibík (Reflex).

Somálsko

Projekt: Zdravotnická pomoc a léčba podvýživy

Místo: Hawa Abdi & Afgoye
Částka: 1 401 000 Kč

Somálsko už téměř dvě desetiletí postrádá funkční vládu a životní podmínky v zemi jsou katastrofální. Zdravotnické ukazatele patří k nejhorším na světě: průměrná délka života činí přibližně 44 let, při porodu umírá 100x více žen než v ČR a více než pětina dětí se nedožije svých 5. narozenin. Kvůli pokračujícímu konfliktu je na útěku několik set tisíc lidí. Vzhledem k nestabilní bezpečnostní situaci je přitom Somálsko i přes svou neutuchající potřebu humanitární pomoci považováno za místo, kde je téměř nemožné vykonávat jakoukoli humanitární práci.

Lékaři bez hranic jsou v Somálsku přítomni od roku 1991 a zůstávají v zemi i přes výrazně zhoršené bezpečnostní podmínky i nadále. V roce 2008 působili v 9 z 10 regionů země, kde poskytovali základní zdravotní péči, léčbu podvýživy, ošetřovali zraněné, prováděli chirurgické zákroky, zajišťovali dodávky vody i potravinové pomoci. V roce 2007 zahájili Lékaři bez hranic krizovou intervenci i v Hawa Abdi a Afgoye: když sem začali proudit lidé prchající z násilím decimovaného hlavního města Mogadišu, začala se šířit cholera a rostl počet vážně podvyživených dětí.

V oblasti podél cesty z hlavního města Mogadišu do 30 km vzdáleného Afgoye žilo v roce 2008 v příšerných podmínkách více než 300.000 lidí, kteří byli nuceni uprchnout před násilím a boji v hlavním městě. Všechno ztratili a zůstali závislí na vnější pomoci. V roce 2008 zde Lékaři bez hranic provedli více než 80.000 vyšetření, ve více než polovině případů u dětí do 5 let. Nejčastějšími onemocněními byly infekce dýchacích cest, průjmy, začervení a kožní infekce. Otevřeno bylo také centrum na léčbu cholery a průjmových onemocnění s kapacitou 50 lůžek. Lékaři bez hranic v oblasti zprovoznili intenzivní terapeutické výživové centrum, kde v roce 2008 hospitalizovali téměř 2.000 dětí, a 2 ambulantní centra, v nichž léčili více než 12.000 dětí.