© Natalie Roberts/MSF
25 Čvc 17 03 Srp 17

Jak se zavírá projekt

 

Posláním Lékařů bez hranic je poskytovat humanitární a zdravotnickou pomoc. Soustředíme se na to, abychom se dostali tam, kam se ostatní nedostanou a poskytli pomoc lidem, kterým ji nikdo jiný nezajistí.

Lékaři bez hranic se soustředí na poskytování zdravotní humanitární pomoci. Rozhodnutí uzavřít projekt a odejít vychází z naší zkušenosti a z analýz situace. Vždy se soustředíme na pokrytí nejnutnějších potřeb. Snažíme se také předcházet tomu, aby se místní nebo státní systém zdravotnictví stal trvale závislým na práci Lékařů bez hranic.

Všude, kde je to možné, zapojujeme do předání místní zaměstnance, lokální organizace a úřady. Snažíme se tak předejít riziku přerušení služeb po našem odchodu.

Pokud konflikt pokračuje, nebo situace znovu dosáhne krizové úrovně, a není zajištěno, že se podaří odpovídajícím způsobem pokrýt zdravotní a humanitární potřeby obyvatel, jsme připraveni se vrátit.

Bezpečnostní důvody k odchodu

Ve chvíli, kdy se násilná situace dostatečně stabilizuje a zlepší se přístup ke zdravotní péči, uzavírají Lékaři bez hranic své projekty.

Stejně tak můžeme stáhnout své týmy ve chvíli, kdy se situace tak zhorší, že by další setrvání představovalo neúnosné riziko pro naše pracovníky.

Ve výjimečných situacích se také může stát, že odejdeme, pokud se naše pomoc z nějakého důvodu nemůže dostat k nejzranitelnějším civilistům.

Kapacity a odpovědnost

Pokud mají regionální a státní úřady a organizace kapacitu a ochotu obnovit a rozvíjet systém zdravotnictví, který pokryje potřeby obyvatel, Lékaři bez hranic se stáhnou.

Stejně tak se snažíme předcházet tomu, aby se naše aktivity duplikovaly se snahou jiné organizace.

Pokles akutních potřeb

Lékaři bez hranic zavírají své projekty, když skončí bezprostřední zdravotní krize: jakmile skončí epidemie, nebo lidé znovu získají přístup ke zdravotní péči. Své aktivity předáváme jiným organizacím a institucím v případech, kdy se podaří pokrýt nejnutnější potřeby lidí zasažených přírodní katastrofou a je potřeba přeorientovat se z akutní pomoci na dlouhodobější rozvojové projekty.