Thajsko násilně vrací stovky Hmongů zpět do Laosu

Lékaři bez hranic vyzývají k okamžitému zastavení násilných repatriací a k uvolnění přístupu zdravotnické pomoci pro deportované Hmongy.

Bangkok/Praha, 25. června 2008. - Podle odhadů asi 800 laoských uprchlíků z etnické skupiny Hmongů bylo v neděli 22. června násilně vráceno thajskou vládou do Laosu. Thajské úřady daly veřejně najevo, že v násilné repatriaci hodlají pokračovat i v případě zbývajících 6700 uprchlíků v táboře Huai Nam Khao v thajské provincii Phetchabun. Lékaři bez hranic znovu vyzývají vlády Thajska a Laosu, aby ihned zastavily násilné repatriace hmongských uprchlíků. Obě vlády by měly zabezpečit přístup nezávislých pozorovatelů ke všem násilně přesunutým v Laosu i k těm, kteří jsou údajně dosud drženi v záchytných centrech v Thajsku, aby jim mohla být poskytnuta zdravotnická a humanitární pomoc.

Lékaři bez hranic zároveň žádají předsednickou zemi a generálního tajemníka ASEANU [1], tajemníka OSN Ban Ki Moona a vlády Francie, Spojených států a Číny, aby zajistili, že Thajsko a Laos vyřeší tento problém v souladu s mezinárodními standardy pro ochranu uprchlíků. Odhadovaných 800 uprchlíků bylo přinuceno vrátit se do Laosu, poté co armáda zadržela asi 5000 uprchlíků, kteří se zúčastnili protestního pochodu proti dohodě mezi thajskou a laoskou vládou, podle které měli být posláni zpátky do Laosu. Lékaři bez hranic, kteří poskytují pomoc hmongským uprchlíkům od roku 2005, odhadují, že po skončení protestů u thajské vesnice Kek Noi se zpět do tábora nevrátilo asi 1300 lidí. Jejich osudy zůstávají pro Lékaře bez hranic neznámé.

„Thajské úřady tvrdí, že jde o dobrovolné repatriace. Je ale těžké tomu uvěřit. Mnoho rodin bylo rozděleno. Jedna z našich hmongských spolupracovnic, která se protestů rovněž účastnila, byla poslána zpět do Laosu i bez svých dětí - a my máme zprávy o dalších podobných případech. Mnoho z uprchlíků má vážné obavy z návratu do Laosu,” uvedl Gilles Isard, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Thajsku. “V táboře je více než 150 lidí, kteří utrpěli střelná zranění, o nichž tvrdí, že jim je způsobila laoská armáda před několika lety, když se ukrývali v džungli. Mezi těmi, kteří se ztratili, jsou i uprchlíci, jež Lékaři bez hranic léčili s psychickými traumaty způsobenými násilím a perzekucemi, jimž byli vystaveni v Laosu. Tito lidé nedůvěřují laoské vládě a požadují garance před svým návratem domů.“

Podle mezinárodně uznávaných práv uprchlíků na ochranu nemůže být repatriace vynucená či být uložena někomu, kdo má obavy o své bezpečí, a musí být vždy spojena s garancemi bezpečí po návratu včetně poskytnutí náležité pomoci.

„Lékaři bez hranic jsou přesvědčeni, že naprostý nedostatek transparentnosti kolem těchto událostí pouze zhoršuje situaci. Pokud by vlády Thajska a Laosu akceptovaly nezávislé pozorovatele, celý problém by se mohl vyřešit,“ uvedl dále Isard.

Lékaři bez hranic poskytují zdravotní péči hmongským uprchlíkům v Thajsku 3 roky a jsou připraveni poskytnout humanitární pomoc i těm, kteří byli nuceni se vrátit do Laosu, pokud bude jejich zdravotnickému týmu povolen vstup.

© Francesca Di Bonito

Lékaři bez hranic pomáhají hmongským uprchlíkům v thajské vesnici Huai Nam Khao v provincii Phetchabun od července 2005. Zdravotnické týmy poskytují lékařskou i psychologickou pomoc, potraviny, vodu a další materiální podporu téměř 8 000 uprchlíků. Další informace o současném dění je možné nalézt na:

http://www.doctorswithoutborders.org/publications/article.cfm?id=2705.