Sahel: Lékaři bez hranic připravují komplexní odpověď na potravinovou krizi

Každoroční „období hladu“ v oblasti Sahelu bude tento rok pravděpodobně obzvláště závažné. Několik oblastí může v příštích měsících čelit akutní potravinové krizi. Lékaři bez hranic proto rozšiřují své výživové aktivity tak, aby reagovali na sezonní nárůst případů podvýživy, a tak vyvíjejí dlouhodobé strategie, které by mohly být implementovány do běžných programů.

V pásu Sahelu v západní Africe byla vyhlášena potravinová krize. UNICEF odhaduje, že až 15 milionů lidí v 6 zemích v oblasti žije ve střední nebo závažné potravinové nejistotě. V oblasti, kde míra všeobecné dětské podvýživy pravidelně šplhá až k hrozivé hranici 10 procent, může jakékoliv další zhoršení přístupu k potravinám odstartovat rozsáhlou potravinovou krizi.

Přestože Lékaři bez hranic ve svých současných výživových programech ještě nezaznamenali výrazný nárůst případů podvýživy, organizace musela otevřít nové programy na léčbu podvýživy v Biltine a Yao v Čadu, kde míra akutní podvýživy dosáhla 24 a 20 procent. Zdravotnické týmy rovněž zkoumají situaci podvýživy v jiných oblastech Čadu, Mali, Nigeru, Mauritánie a Senegalu.

„Je ještě příliš brzy na odhad rozsahu očekáváné potravinové krize,“ říká Stéphane Doyon, vedoucí výživové kampaně Lékařů bez hranic. „Nejhorší období je ještě před námi, tradičně nastává v květnu a červnu. I přesto už můžeme odhadnout, že stovky tisíc dětí budou zasaženy akutní závažnou podvýživou, jak se tom v oblasti děje každý rok,“ dodává.

Jen v Nigeru bylo v roce 2010 léčeno 330.000 dětí s akutní podvýživou, což vedlo k označení „krizový rok“. V roce 2011, který byl považován za úspěšný rok pro zemědělství, bylo i tak ošetřeno 307.000 dětí. To ukazuje na pravidelně se opakující krizi.

„Musíme znovu uvážit, co lze v této oblasti považovat za 'normální' a co za 'krizi',“ říká Doyon. „Více než 300.000 podvyživených dětí, to je obrovské číslo – a to se stále jedná jen o Niger. Krizová humanitární odpověď je pro záchranu životů nezbytná, ale nesmí být jediným řešením.“

Vlády šesti států vydaly již na podzim včasné varování a to tento rok umožnilo připravit ambiciózní odpověď. Ta zatím existuje jen na papíře a nebude snadné ji realizovat. Dosud nebylo vyřešeno financování a problematický bude i přístup do velmi odlehlých oblastí v regionu. Už teď dopravu pomoci v některých oblastech komplikuje násilí a nebezpečí. Populace v různých zemích a oblastech mají také různou míru dostupnosti zdravotní péče. To znamená, že všechny strany angažované v poskytování humanitární pomoci budou muset řešit velmi komplexní soubor úkolů.

Mnoho humanitárních organizací působících v regionu se už usneslo na tom, že je potřeba přejít od krizových intervencí ke strukturálním aktivitám, které mohou pomoci v boji s nemocemi v dlouhodobém kontextu. Lékaři bez hranic již implementují strategie k dlouhodobému boji s podvýživou v Sahelu.

V roce 2012 Lékaři bez hranic rozšíří své aktivity v regionu. Projekty, fungující již několik let v Nigeru, Mali, Čadu, a Burkině Faso, byly navrženy tak, aby umožnily péči o akutně ohrožené děti a zároveň i hledání nových postupů proti opakujícím se vlnám podvýživy.

„Nikdo nemá jednoduché a jasné řešení, ale víme, že ošetřování dětí pomocí zapojení jejich matek a podpora prevence skrze používání speciálních mléčných produktů má velmi pozitivní výsledky,“ říká Doyon. „Našim cílem je identifikovat ty nejjednodušší a nejlevnější postupy tak, aby k nim měly přístup všechny děti, stejně jako je tomu v případě očkování a přístupu ke zdravotní péči,“ vysvětluje.

V roce 2011 ošetřili Lékaři bez hranic ve svých programech v Nigeru více než 100.000 závažně podvyživených dětí. Více než 90 procent z nich se úspěšně zotavilo. V Nigeru a v Mali Lékaři bez hranic ve svých pediatrických programech také 35.000 dětem poskytli na mléce založené výživové doplňky.

O našich aktivitách v oblasti Sahelu se více dočtete ZDE.