21 Čvn 11 15 Zář 17

Keňa: Somálští uprchlíci bojují o místo v největším uprchlickém táboře na světě

Uvězněno v poušti na severovýchodě Keni, uprostřed kilometrů písku a štěrku žije v provizorních přístřešcích pod spalujícím sluncem na 30 000 lidí, uprchlíků ze Somálska. Po překročení hranice se vydali na 80km dlouhou pouť do uprchlických táborů v Dadaabu. Zdejší tři tábory jsou však již přeplněné a pro nově přicházející uprchlíky v nich není místo.

>> Ke stažení: No way in: the biggest refugee camp in the world is full [PDF 0,5 MB, 8 str] [FR]

Uprchlíci, z nichž většinu tvoří ženy a děti, přicházejí do Dadaabu bez peněz, jídla, vody a přístřeší. Přitom ale trvá v průměru dlouhých 12 dní, než dostanou první příděl jídla, a 34 dní, než od Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), který tábor spravuje, dostanou potřeby na vaření a přikrývky. Do té doby jsou v nehostinných podmínkách odkázáni zcela na sebe. 

Aby se ukryli před neúprosným horkem, všudypřítomným prachem a hyenami, které se potulují okolo, staví si nově příchozí uprchlíci v poušti kolem tábora chatrné přístřešky z čehokoli, co jim pomůže chránit se před sálajícím sluncem, od větví a chrastí až po kartony, igelit a kusy látky. 

Tábor velký jako metropole

Tábory Dagahaley, Hagadera a Ifo tvoří dohromady největší uprchlický tábor na světě. Komplex byl zbudován před dvaceti lety s cílem pojmout 90 000 lidí, kteří prchali před občanskou válkou v Somálsku. Dnes se zde a v přilehlých oblastech tísní přes 350 000 lidí a konec konfliktu je stále v nedohlednu.

Počet přicházejících uprchlíků přitom stále roste. Jen od začátku roku 2011 bylo registrováno 44 000 nových uprchlíků a prognózy říkají, že do konce roku dosáhne celkový počet uprchlíků v táborech 450 000.

Jediná nemocnice pro 113 000 lidí

Lékaři bez hranic pracují v uprchlických táborech v Dadaabu již 14 let. Od roku 2009 jsou jedinými poskytovateli zdravotnické pomoci v táboře Dagahaley, kde prostřednictvím pěti zdravotnických stanovišť a 170lůžkové nemocnice zajišťují zdravotní péči pro 113 000 lidí

Pokrýt základní zdravotnické potřeby obyvatel tábora je extrémně obtížné. Spolu s tím, jak se tábory i okolní poušť více plní uprchlíky, životní podmínky se neustále zhoršují a dostupnost základních služeb, jako je voda, sanitace či vzdělání, klesá. Plánované rozšíření tábora Ifo II, které by poskytlo přístřeší dalším 40 000 uprchlíkům, se však stále odkládá kvůli ztroskotaným jednáním mezi keňskými úřady a UNHRC.

„Kromě oblečení nemáme vůbec nic“

Mahmoud přišel se svou ženou, pěti dětmi a ovdovělou matkou uprostřed noci. Přebývají v přístřešku v poušti u jeho sestry, která zde takto žije už tři měsíce. „Cesta nám trvala devět dnů,“ říká Mahmoud. „Kromě oblečení, které máme na sobě, nemáme vůbec nic. V Somálsku jsme byli farmáři, ale všechna naše zvířata pošla kvůli suchu. U nás ve městě se sice nebojovalo, ale kontrolovali ho ozbrojenci a ti chtěli, abychom jim platili daně. Nemohli jsme jim zaplatit a tak jsme se rozhodli odejít. Hrozně jsme se báli, že nás cestou zastaví a budou nám bránit v přechodu do Keni. Museli jsme se stále skrývat.“

Většina uprchlíků přichází do uprchlických táborů ve špatném fyzickém stavu. Pohraniční oblasti jsou velice nebezpečné, neplatí v nich žádné zákony a mnoho lidí se tak stává terčem útoků, vydírání a obtěžování ze strany vojáků, různých ozbrojenců, policistů a banditů. V samotném Somálsku je navíc zdravotnický systém permanentně na pokraji kolapsu a tak většina uprchlíků žije již několik bez základní zdravotní péče.

Nápor na zdravotnické služby v táboře je proto enormní. „Už teď fungujeme nad své kapacity a pacientů přitom stále přibývá,“ říká Nenna Arnold, zdravotní sestra z Lékařů bez hranic. „Situace se dostala na úroveň humanitární krize.“

Nenna Arnold a její tým 78 zdravotníků má za úkol monitorovat zdravotnické potřeby nově příchozích. Každý den obchází tábor a přilehlé oblasti a hledají ty, kteří potřebují ošetření. Ti nejpotřebnější, často děti s mírnou či vážnou formou podvýživy a dalšími zdravotními komplikacemi, jsou převáženi přímo na zdravotnická stanoviště či do nemocnice Lékařů bez hranic v táboře Dagahaley.

Dvě pětiny dětí nejsou očkovány

Minulý měsíc prohlédli zdravotníci 11 963 pacientů, z nichž většina trpěla zdravotními problémy, jako jsou nemoci dýchacího ústrojí, průjem, tuberkulóza či podvýživa. Počet komplikovaných případů přitom stále roste. V březnu bylo otevřeno nové zdravotnické stanoviště, které se nachází uprostřed oblasti, kde se usazují nově příchozí, a nyní poskytuje 110 konzultací denně. Lékaři bez hranic v táboře Dagahaley zaměstnávají nyní přes 450 pracovníků.

Zhruba 40% dětí, které do tábora přicházejí, nebylo nikdy očkováno. To spolu s podvýživou a špatnými životními podmínkami sebou nese obrovské zdravotní riziko. Mezi nově příchozími se proto organizují bleskové očkovací kampaně, které se snaží předejít propukání epidemií nebezpečných onemocnění.

Přeplněná nemocnice

Přetížena je i 170lůžková nemocnice Lékařů bez hranic uprostřed tábora Dagahaley, která je jedinou nemocnicí pro 113 000 uprchlíků v táboře a v okolní poušti. Ředitel nemocnice Dr. Gedi Mohammed říká: „Do nedávna jsme měli obsazenost 80%, nyní je to až 110%.“ Někteří pacienti tak musí sdílet lůžka.

Přetížena jsou všechna oddělení. V porodnici se v porovnání s minulým rokem zdvojnásobil počet porodů až na 308 porodů měsíčně. Vzhledem k traumatickým zážitkům příchozích je i program psychologické pomoci vytíženější než kdykoli předtím a jen v posledním měsíci poskytl podporu 964 pacientům. Terapeutické výživové centrum pro vážně podvyživené děti je tak plné, že v prostorách nemocnice byly postaveny stany, aby pojaly nemocné, než bude zbudováno nové 60lůžkové oddělení. V centru je hospitalizováno 80 podvyživených dětí a dalších 782 se léčí ambulantně. Doplňkový výživový program poskytuje potraviny více než 7 000 rodinám.

Lékaři bez hranic se snaží maximálně rozšířit zdravotnické služby a pokrývat obrovské potřeby uprchlíků v táboře. Je ale nezbytné, aby došlo ke skutečnému pokroku a zajištění minimálních životních podmínek pro zoufalé obyvatele tábora, včetně dostatku přístřeší, pitné vody, sanitárních zařízení, potravin a bezpečí.

Lékaři bez hranic poskytují v Keni zdravotní péči od roku 1992 a v uprchlických táborech v Dadaabu pracují již 14 let. Od roku 2009 jsou jediným poskytovatelem zdravotnických služeb v táboře Dagahaley, kde zajišťují zdravotní péči pro 113 000 obyvatel tábora prostřednictvím pěti zdravotnických stanovišť a 170lůžkové nemocnice.

>> Ke stažení: No way in: the biggest refugee camp in the world is full [PDF 0,5 MB, 8 str] [FR]

{{{ labels.morehistories }}}