Projekty 2013

V roce 2013 jsme obdrželi 41 718 000 Kč od soukromých dárců a 1 935 000 Kč od MZV ČR. V témže roce jsme přímo v humanitárních a zdravotnických projektech využili 35 531 000 Kč.

Čeští dárci podpořili humanitární projekty Lékařů bez hranic v těchto zemích:

• Niger
• Myanmar
• Mosambik
• Somálsko
• Jižní Súdán
• Demokratická republika Kongo
• Irák
• Guinea
• Filipíny
• Čad

Niger

Projekt: Pomoc maliským uprchlíkům

Místo: region Tillabéry
Částka: 300 000 Kč

Ozbrojený konflikt v Mali, který začal v roce 2012, vedl k masivnímu vysídlení obyvatel a vlně uprchlíků do sousedních zemí. V loňském roce bylo v Nigeru kolem 50.000 maliských uprchlíků, z toho 31.000 ve třech táborech v regionu Tillabéry na severu země. Týmy Lékařů bez hranic poskytovaly uprchlíkům ve dvou z těchto táborů a místním komunitám základní i specializovanou zdravotní péči, včetně péče mateřské.

V táborech v Tillabéry jsme provedli 57.500 lékařských konzultací, asistovali jsme u 360 porodů a v reakci na výrazný nárůst případů onemocnění jsme očkovali tisíce dětí proti spalničkám. V květnu jsme rovněž reagovali na epidemii cholery mezi uprchlíky, během níž jsme se ve dvou rychle zbudovaných léčebných centrech postarali o 1.500 pacientů. Kromě toho jsme pracovali také v táboře Avala vzdáleném 250 km severně od hlavního města Nyamey, kde jsme poskytovali péči 14.000 uprchlíků a 33.000 místních obyvatel. Po skončení krizové fáze jsme předali projekty a péči o zdraví uprchlíků novým mezinárodním organizacím, které do místa dorazily.

Myanmar

Projekt: Léčba HIV/AIDS a tuberkulózy

Místo: Dawei, region Tanintharyi
Částka: 2 000 000 Kč

Navzdory některým demokratickým změnám čelí země a její obyvatelé po desítiletích autoritářské vojenské vlády vážným výzvám. Zdravotnictví je v polorozpadlém stavu, což omezuje přístup ke zdravotní péči. Velký problém rovněž představuje rozšíření HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie. Odhaduje se, že v Myanmaru každý rok zemře kvůli HIV/AIDS 15.000 až 20.000 lidí a je diagnostikováno 9.300 nových případů multirezistentní tuberkulózy, obtížně léčitelných forem nemoci odolných vůči základním lékům.

Situace a vztahy mezi buddhisty a muslimskými Rohingy ve státě Rakhine zůstávají velmi napjaté. Během střetů mezi oběma znesvářenými komunitami v roce 2010 byly vysídleny desítky tisíc lidí, kteří stále žijí v provizorních táborech bez přístupu ke zdravotní péči, pitné vodě a základním potřebám.

Lékaři bez hranic působí v zemi již od roku 1992 a dnes zde pracují v několika státech, kde reagují na různé krizové situace a ročně pomohou desetitisícům lidí. Kromě zdravotnické pomoci vysídlencům a místním obyvatelům ohroženým nedostupností zdravotní péče se rovněž zaměřujeme na zdravotnickou krizi, již v zemi představuje epidemie HIV/AIDS doprovázená vysokým výskytem tuberkulózy.

Jedním z míst, kde působíme, je region Tanintharyi. Od roku 2000 patříme k hlavním poskytovatelům zdravotní péče v oblasti, nicméně s příchodem nových nevládních organizací zaměřujících se na primární zdravotní péči jsme mohli část aktivit v roce 2013 ukončit či předat jiným aktérům a soustředit se hlavně na léčbu HIV/AIDS a tuberkulózy. Během roku jsme do péče přijali 500 nových pacientů s HIV, kteří se přidali ke kohortě 3 200 pacientů léčících se antiretrovirovými preparáty v rámci HAART (highly active antiretroviral therapy). Naše zdravotnické týmy na místě rovněž zahájily léčbu 200 nových pacientů s tuberkulózou.

Mosambik

Projekt: Léčba HIV/AIDS a tuberkulózy

Místo: Maputo, hlavní město
Částka: 5 000 000 Kč

Přestože v Mosambiku došlo v poslední době k pokroku v boji s epidemií HIV/AIDS, 53 % nakažených stále nemá přístup k potřebné antiretrovirové léčbě. S HIV/AIDS žije v Mosambiku kolem 1,6 milionu dospělých a virus je zodpovědný za 40 % úmrtí mezi dospělými a 14 % mezi dětmi.

Jednou z hlavních překážek v přístupu ke zdravotní péči je nedostatek zkušeného zdravotnického personálu v zemi. Lékaři bez hranic proto ve spolupráci s mosambickým ministerstvem zdravotnictví zavedli nový způsob managementu případů HIV, který je postavený na expertních pacientech a komunitních zdravotnících a umožňuje decentralizaci a zjednodušení podchycování, monitoringu a léčby pacientů.

V programech Chamanculo a Mavalane v hlavním městě země Maputu a v Tete se zaměřujeme na komplexní léčbu koinfekce HIV a tuberkulózy. Projekty se soustředí na komplikované případy včetně pacientů s rezistentní tuberkulózou odolnou vůči základním lékům, léčbu dětských pacientů a prevenci přenosu viru HIV z matky na dítě formou PMTCT B+. Při ní HIV pozitivní těhotné ženy získávají přístup k léčbě antiretrovirovými preparáty, která brání nákaze dítěte, udržuje matky v dobré zdravotní kondici a současně zásadně snižuje riziko nákazy HIV negativních partnerů.

V rámci programu Chamanculo pracujeme v pěti zdravotních střediscích a v referenčním centru pro komplexní případy HIV/AIDS mosambického ministerstva zdravotnictví. Zaměřujeme se v nich na pacienty, u nichž nezabírá základní antiretrovirová léčba a kteří proto potřebují komplikovanější léčbu druhé či třetí linie, stejně jako na pacienty trpící Kaposiho sarkomem či rakovinou děložního hrdla. V roce 2013 jsme v tomto programu zajišťovali antiretrovirovou léčbu více než 26.300 pacientů, z toho téměř 1.300 dětí do 15 let.

Jižní Súdán

Projekt: Pomoc uprchlíkům ze Súdánu

Místo: sever Jižního Súdánu
Částka: 1 722 000 Kč

Od svého vzniku v roce 2011 čelí Jižní Súdán mnoha krizím. Tři čtvrtiny země nemají přístup k základní zdravotní péči a 80 % zdravotnických zařízení je provozováno nevládními organizacemi. Lékaři bez hranic působí na území Jižního Súdánu od roku 1983. V roce 2013 jsme měli 14 projektů v 7 státech země a ve sporné oblasti Abyei, v nichž pracovalo 350 mezinárodních a 3.000 místních spolupracovníků. Poskytovali jsme primární a sekundární zdravotní péči, chirurgické zákroky, pediatrickou, mateřskou a porodní péči, léčbu podvýživy a infekčních chorob, očkování a další pomoc uprchlíkům a vysídleným obyvatelům.

Kromě vnitřních problémů, vracejícího se a stále intenzivnějšího mezietnického a vnitropolitického násilí, jehož nejnovější kolo se rozpoutalo na konci minulého roku, hostí země na severu i kolem 180.000 uprchlíků ze Súdánu, kteří uprchli před boji mezi súdánskou armádou a povstalci ve státech Jižní Kordofán a Modrý Nil. Lékaři bez hranic poskytují pomoc na severu země v řadě uprchlických táborů. V táboře Yida (stát Jednota) jsme poskytovali základní i specializovanou zdravotní péči, včetně výživové, pomáhali jsme zajišťovat dodávky pitné vody a zlepšovat hygienickou situaci pro 70.000 uprchlíků. Stejnou pomoc jsme poskytovali i 110.000 súdánských uprchlíků v okrese Maban (stát Horní Nil). V táborech a okolních oblastech jsme kromě toho očkovali 132.500 lidí novou orální vakcínou proti choleře.

Somálsko

Projekt: Pediatrická nemocnice a léčba podvýživy

Místo: Mogadišo – hlavní město, region Banadir
Částka: 4 000 000 Kč

Projekt: Primární a sekundární zdravotní péče

Místo: Dinsor, region Bay
Částka: 3 000 000 Kč

V srpnu 2013 Lékaři bez hranic uzavřeli všechny své projekty v Somálsku a odešli ze země. V Somálsku jsme pracovali od roku 1991, kdy zkolabovalo státní zřízení a začala vleklá občanská válka, která zemi rozvrátila a zdravotnictví nechala v troskách.

Stažení následovalo po dlouhé řadě útoků proti personálu Lékařů bez hranic, během nichž od roku 1991 v zemi zahynulo 16 spolupracovníků organizace. Mezi poslední vážné incidenty patřila vražda dvou našich kolegů v prosinci 2011, následovaná brzkým propuštěním usvědčeného a odsouzeného viníka na svobodu, či únos dvou našich spolupracovnic z uprchlického tábora v keňském Dadábu a jejich následné 21měsíční zadržování v jižním Somálsku až do července 2013. Rozhodnutí stáhnout se ze Somálska bylo jedním z nejobtížnějších v celé historii Lékařů bez hranic. Avšak kvůli toleranci a aktivní podpoře násilných útoků proti našim týmům a zařízením ze strany místních úřadů a ozbrojených skupin nebylo již možné garantovat ani minimální bezpečnost pro naše zdravotnické aktivity.

Lékaři bez hranic jsou do budoucna odhodláni znovu reagovat na obrovské zdravotní potřeby obyvatel Somálska, ale budeme tak moci učinit pouze tehdy, pokud relevantní somálští aktéři prokáží svými činy, že jsou ochotni a schopni umožnit poskytování humanitární a zdravotnické pomoci a respektovat bezpečnost humanitárních pracovníků, kteří nasazují své životy, aby tuto pomoc zajistili.

Před uzavřením programů jsme působili na řadě míst v zemi, včetně hlavního města Mogadiša a předměstí Afgooye a Daynillle nebo měst Balad, Dinsor, Galkayo, Jilib, Jowhar, Kismayo, Marere a Burao. Více než 1.500 místních spolupracovníků ve zdejších zařízeních poskytovalo širokou škálu služeb: primární zdravotní péči, léčbu podvýživy, mateřskou péči, chirurgické operace, reakce na epidemie, očkovací kampaně či zajištění pitné vody. Jen v roce 2012 poskytly naše zdravotnické týmy v Somálsku 624.000 vyšetření, 41.100 pacientů hospitalizovaly, staraly se o 30.090 podvyživených dětí, očkovaly 58.620 obyvatel a asistovaly u 7.300 porodů.

V Mogadišu jsme provozovali pediatrickou nemocnici otevřenou v roce 2011 v reakci na příliv vysídlených lidí do města, k němuž došlo během katastrofálního sucha a nového kola násilí ve středním a jižním Somálsku. V nemocnici se v roce 2013 v ambulantním výživovém programu léčilo více než 3.000 dětí a 820 vážně podvyživených dětí zde bylo hospitalizováno. Dalších 740 dětí jsme v průběhu roku hospitalizovali s jinými nemocemi, nejčastěji se spalničkami či akutním průjmem. V rámci nepravidelných mobilních klinik zaměřených na identifikaci nemocných dětí naše týmy vyšetřily přes 1.400 dětí, většinou s infekcemi dýchacího ústrojí, podvýživou či kožními infekcemi. Celkem jsme očkovali více než 7.400 dětí, zejména proti spalničkám, dětské obrně a dalším nemocem včetně tetanu.

Jedním z dalších projektů Lékařů bez hranic v Somálsku byla i 100lůžková nemocnice ve městě Dinsor zaměřující se na primární zdravotní péči, porodnické služby, léčbu dětské podvýživy, tuberkulózy a kala azar. Kvůli bezpečnostní situaci a nesouhlasu místních aktérů jsme museli projekt řídit vzdáleně bez stálé přítomnosti zahraničních spolupracovníků. V roce 2013 zde naši místní spolupracovníci provedli více než 16.200 lékařských konzultací, hospitalizovali 1.220 pacientů, poskytli přes 880 převazů a 1.450 předporodních vyšetření, asistovali u 650 porodů, léčili 690 dětí s vážnou podvýživou a přijali 174 pacientů do programu léčby tuberkulózy.

Česká kancelář Lékařů bez hranic financovala pomoc v Somálsku od roku 2009 částkou 10,2 mil. Kč, z toho 7 mil. Kč v roce 2013 v projektech v Dinsoru a Mogadišu.

Demokratická republika Kongo

Projekt: Očkování a léčba během epidemie spalniček

Místo: Bas Uélé, provincie Orientale
Částka: 3 182 771 Kč

Projekt: Zdravotnická pomoc vysídleným populacím

Místo: Geti, provincie Orientale
Částka: 2 000 000 Kč

Projekt: Léčba HIV/AIDS a pomoc obětem sexuálního násilí

Místo: Bunia, provincie Orientale
Částka: 1 935 000 Kč (grant MZV ČR)

Život v Demokratické republice Kongo představuje každodenní krizi. Většina obyvatel země nemá dostatečný přístup ke zdravotní péči a eskalující násilí ještě více zhoršuje již tak velmi rozsáhlé zdravotní potřeby. Lékaři bez hranic působí v zemi od roku 1981 a dnes zde máme projekty v sedmi provinciích, v nichž pokrýváme prakticky všechny hlavní lékařské obory.

Rozsáhlou pomoc poskytujeme mj. na severovýchodě země v provincii Orientale, kde lidé trpí uprostřed krutého letitého konfliktu. Zaměřujeme se na humanitární a zdravotnickou pomoc nejvíce zranitelným skupinám obyvatel, především lidem postiženým boji a epidemiemi. Vzhledem k množství krizí, jimž region čelí, máme na místě speciální tým zabývající se epidemiologickým dohledem a monitoringem násilí a vysídlení, který na propukající krize reaguje v řádu hodin.

V srpnu byl okres Ituri svědkem divokých bojů mezi vládními silami FARDC a milicemi Vlastenecké fronty odporu v Ituri (FRPI) o kontrolu nad územím. Střety vyhnaly z domovů 100.000 lidí, kteří se náhle ocitli ve svízelných podmínkách. V reakci na tuto rozsáhlou krizi jsme okamžitě posílili své aktivity v Geti, abychom byli schopni poskytnout pomoc vysídleným obyvatelům. Naše týmy zajišťovaly pitnou vodu a distribuovaly umělohmotné plachty pro zbudování přístřeší, deky, mýdlo a moskytiéry. V blízkosti improvizovaných táborů jsme také zprovoznili dvě zdravotní stanoviště. V nemocnici v Geti, kde od roku 2009 vedeme pediatrické oddělení a jednotku intenzivní péče, jsme rovněž podporovali chirurgické oddělení a porodnici. Operačním sálem v nemocnici prošlo kolem 400 pacientů, z nichž asi sto utrpělo zranění způsobená střelnými nebo chladnými zbraněmi.

V projektu v Geti uskutečnily naše týmy téměř 60.000 lékařských konzultací, z toho ve třetině případů u dětí do 5 let. Na pediatrickém oddělení jsme přijali celkem 2.432 dětí, nejčastěji s vážnou malárií, průjmovými onemocněními či infekcemi dýchacího ústrojí. Zdravotníci rovněž poskytli komplexní pomoc 334 obětem sexuálně motivovaného násilí, téměř dvojnásobku oproti předchozímu roku. Týmy kromě toho v oblasti preventivně očkovaly 42.000 dětí proti spalničkám.

Vzhledem k tomu, že v minulosti v D. R. Kongo došlo k rozsáhlým epidemiím spalniček, jsou Lékaři bez hranic znepokojeni šířením nemoci od roku 2010 a pravidelně reagují na její propuknutí. V oblasti Bas-Uélé jsme v loňském roce očkovali 190.000 dětí a 30.000 jich s nemocí léčili.

V roce 2013 jsme zakončili předávání projektu na léčbu HIV/AIDS a pomoc obětem sexuálního násilí v Bunii místním zdravotnickým úřadům a neziskové organizaci SOFEPADI, jejíž kapacity jsme pomáhali v posledních letech budovat a která se zaměřuje na pomoc ohroženým ženám a obětem sexuálně motivovaného násilí, léčbu pohlavně přenosných chorob, plánované rodičovství a léčbu HIV.

Irák

Projekt: Zdravotnická pomoc uprchlíkům ze Sýrie

Místo: Domíz, provincie Dohúk
Částka: 2 000 000 Kč

Občanská válka v Sýrii způsobila již nezměrné utrpení. 6,5 milionu lidí bylo vysídleno uvnitř Sýrie a dalších 2,5 milionu lidí uteklo do okolních zemí. Podle odhadu UNHCR překročilo do konce roku 2013 více než 210.000 Syřanů i hranice do kurdské oblasti v Iráku.

Lékaři bez hranic působí v Iráku v několika projektech od roku 2003. Reagovali jsme i na příchod uprchlíků ze Sýrie. V záři jsme otevřeli novou kliniku v táboře Kawargosk v provincii Arbíl, kde žije 12.500 uprchlíků. V menším táboře Qushtapa jsme provozovali mobilní kliniku, kterou jsme v prosinci 2013 předali místním úřadům. Z více než 18.900 lékařských konzultací, které jsme poskytli v těchto táborech, tvořily téměř třetinu pacientů děti do 5 let, většinou s infekcemi dýchacího ústrojí.

Lékaři bez hranic jsou rovněž jediným poskytovatelem zdravotní péče v uprchlickém táboře Domíz blízko města Dohúk, který byl původně zbudován pro 1.000 rodin, ale dnes hostí 45.000 lidí. Navzdory úsilí místních úřadů nestačí služby poskytované v táboře držet krok s potřebami, které na místě panují. V táboře není dostatek přístřeší, a tak většina nově příchozích musí sdílet stany, deky, matrace i potraviny. Přelidnění a špatné životní podmínky usnadňují šíření přenosných nemocí a vedly ke zhoršení zdravotního stavu uprchlíků a propuknutí několika infekčních nemocí, včetně hepatitidy A a spalniček.

V uprchlickém táboře Domíz jsme v roce 2013 poskytli více než 133.000 lékařských konzultací, kolem 2.500 týdně. Zdravotní problémy pacientů souvisely nejčastěji se špatnými životními podmínkami, mnoho pacientů trpělo infekcemi dýchacího ústrojí, akutním průjmem a chronickými nemocemi. Kromě toho jsme se zaměřili také na reproduktivní zdraví. V dubnu 2013 jsme po nahlášení několika případů spalniček očkovali 19.000 dětí, abychom předešli hrozící epidemii. V první polovině roku jsme rovněž realizovali distribuci mycích a hygienických potřeb a zlepšovali jsme sanitární podmínky a dostupnost pitné vody v táboře pro zajištění minimálních hygienických standardů.

Jednou z priorit Lékařů bez hranic je rovněž péče o duševní zdraví uprchlíků, kteří byli svědky či oběťmi násilí, přišli o své domovy, často i o své blízké. V roce 2013 zaznamenali naši psychologové a psychoterapeuti mnohem vyšší počet pacientů s akutními symptomy než v roce předchozím. Zatímco v roce 2012 vykazovalo v táboře Domíz příznaky vážných duševních poruch 7 % pacientů, v roce 2013 se jejich počet více než zdvojnásobil. V průběhu roku jsme proto poskytovali více než 60 psychologických konzultací týdně.

Guinea

Projekt: Boj proti malárii

Místo: Guéckédou, region Nzérékoré
Částka: 5 000 000 Kč

Více než polovina obyvatel Guineje žije pod hranicí chudoby a většina jich nemá zaručený přístup ke zdravotní péči. Jednou z hlavních příčin úmrtí mezi zranitelnými skupinami obyvatel, obzvláště mezi těhotnými ženami a dětmi do 5 let, je malárie, na jejíž léčbu se Lékaři bez hranic v zemi dlouhodobě zaměřují. Kromě toho také monitorujeme epidemiologickou situaci a reagujeme na krizové situace (jakou např. byla epidemie eboly na jaře 2014).

V roce 2010 jsme na jihu země v Guéckédou zahájili inovativní projekt na léčbu malárie, v němž rozvíjíme a ověřujeme nové strategie boje s touto velmi rozšířenou chorobou. Vybudovali jsme síť komunitních pracovníků, kteří poskytují testy na malárii, v běžných případech nabízejí okamžitou léčbu a v případě vážných případů provázených komplikacemi předávají pacienty do zdravotnických zařízení. Kromě toho rozvíjíme aktivity na prevenci nemoci, distribuujeme moskytiéry a provádíme osvětové kampaně. V rámci projektu rovněž podporujeme pohotovostní a pediatrické oddělení v místní nemocnici, stejně jako řadu dalších zdravotnických středisek.

V loňském roce bylo v rámci projektu poskytnuto téměř 125.000 lékařských konzultací a hospitalizováno více než 2.900 pacientů, z toho 1.500 s vážnou malárií. Lékaři bez hranic podporovali léčbu víc než 88.000 pacientů s nekomplikovanou malárií ve zdravotnických zařízeních a prostřednictvím sítě komunitních pracovníků. Dohromady se v průběhu roku s naší podporou léčilo v oblasti Guéckédou 91.976 pacientů s malárií.

Filipíny

Projekt: Krizový zásah po katastrofálním tajfunu

Místo: Ostrov Panay a okolí
Částka: 391 000 Kč

8. listopadu 2013 zasáhl Filipíny tajfun Haiyan, který způsobil těžké škody, o život připravil více než 6.000 lidí a přes 4 miliony obyvatel vyhnal z domovů. První týmy Lékařů bez hranic dorazily na místo již den po katastrofě a další rychle následovaly. V prvních dnech komplikovala situaci zejména obtížná doprava, zahlcená letiště, neprůjezdné cesty, nedostatek vozů i paliva, našim týmům se nicméně postupně podařilo získat přístup do nejvíce zasažených lokalit.

Týmy Lékařů bez hranic postupně vybudovaly několik provizorních stanových nemocnic v Buraenu a Tanauanu na ostrově Leyte a v Guiuanu na ostrově Samar. Ve městě Tacloban jsme postavili velkou nafukovací nemocnici o ploše 445 m2, v Balasanu na ostrově Panay jsme podporovali existující nemocnice a zdravotní střediska a pomáhali jsme s renovací řady místních zdravotních zařízení. Kromě toho jsme také provozovali několik mobilních klinik na lodích, abychom se dostali k izolovaným komunitám odříznutým od pomoci. Důležitou součástí aktivit Lékařů bez hranic byla také psychologická pomoc formou individuálních konzultací a skupinových sezení.

Během prvních tří měsíců po katastrofě Lékaři bez hranic na Filipíny vyslali 171 mezinárodních spolupracovníků, kteří pracovali po boku 719 místních zaměstnanců. Dohromady jsme postavili 8 stanových nemocnic a zdravotních center a 1 nafukovací nemocnici, obnovili jsme 4 nemocnice a 22 vesnických zdravotních center a zorganizovali jsme mobilní kliniky, které navštívily 133 různých lokalit. Naši zdravotníci poskytli více než 96.600 ambulantních vyšetření, hospitalizovali 2.229 pacientů, provedli 3.756 větších a 10.413 menších chirurgických zákroků, asistovali u 846 porodů, očkovali 26.955 dětí a poskytli psychologickou pomoc 27.044 pacientům. Kromě toho jsme distribuovali 71.979 humanitárních balíčků, 27.463 stanů, rekonstrukčních sad a přístřešků a potravinové balíčky pro 50.000 lidí.

Čad

Projekt: Komplexní léčba porodnické píštěle

Místo: Abéché, region Ouaddai
Částka: 5 000 000 Kč

Po letech násilí, mocenských bojů a převratů zažívá Čad konečně období míru, ale relativní klid je ohrožen vysokou militarizací regionu a konflikty v sousedním Dárfúru a Středoafrické republice. Navzdory vládním slibům investovat v oblasti zdravotnictví a vzdělávání zdravotní systém stále trpí výraznými nedostatky v oblasti lidských a materiálních zdrojů. Zdravotní ukazatele jsou extrémně nízké, zejména na venkově a mezi nejzranitelnějšími skupinami obyvatel, jako jsou ženy, děti a uprchlíci.

V průběhu roku 2013 jsme v Čadu reagovali na několik epidemií, během nichž jsme kromě samotné léčby očkovali proti spalničkám 432.000 dětí a dalších 40.000 dětí jsme léčili s malárií. Pokračovali jsme v práci v Massakory, kde podporujeme pediatrické oddělení v okresní nemocnici a zasahujeme při různých, zejména výživových krizích. V roce 2013 jsme zde poskytli více než 3.000 lékařských konzultací dětem do 15 let a více než 1.800 dětí jsme hospitalizovali a léčili v intenzivním terapeutickém výživovém centru. Další 4.000 dětí trpících podvýživou jsme léčili v ambulantním programu. Souběžně s tím jsme zahájili v oblasti Massakory kampaň zaměřenou na prevenci průjmových onemocnění, která jsou nejčastější příčinou smrti u mladých lidí.

Jedním z programů Lékařů bez hranic v Čadu byl rovněž projekt Papillon („Motýl“) na léčbu porodnické píštěle, kterou trpí mnoho žen a mladých dívek v chudých zemích, zejména v subsaharské Africe. Porodnická píštěl je vážná zdravotní komplikace, k níž dochází v důsledku komplikovaných porodů, během nichž dojde k natržení oblasti mezi vagínou, močovým měchýřem a konečníkem. To má za následek nekontrolovatelný únik moči a výkalů, velké fyzické bolesti, infekce, neplodnost, někdy i ochrnutí svalů dolních končetin, a také sociální vyloučení a psychické strádání.

Projekt jsme zahájili v roce 2008 s cílem vybudovat v něm holistický systém péče o ženy trpící touto komplikací a po 5 letech a vytvoření odborných kapacit jej předat čadským zdravotnickým orgánům. Kromě toho jsme se zaměřili na celkové zkvalitnění mateřské péče a snížení mateřské úmrtnosti v oblasti, monitoring epidemiologické situace na východě Čadu a rychlou reakci na krizové situace. Na konci roku 2013 jsme projekt úspěšně předali do rukou místních orgánů, nicméně budeme jej podporovat a monitorovat ještě v průběhu roku 2014, aby bylo zajištěno jeho fungování.

Za dobu trvání projektu „Papillon“ v něm podstoupilo potřebný chirurgický zákrok na 960 žen.