Otevřený dopis Lékařů bez hranic k setkání ministrů zdravotnictví G20

Otevřený dopis Lékařů bez hranic k setkání ministrů zdravotnictví G20

Každý den čelí Lékaři bez hranic při svých zdravotnických operacích nespočtu překážek, které jim brání v poskytování zdravotní péče a omezují jejich možnosti, jak zajistit lidem v nouzi důstojné zacházení. Vítáme proto, že se skupina G20 rozhodla zařadit „Světové zdraví“ do své agendy. Vyzýváme státy G20, aby svou pozornost zaměřily na péči o nemocné a raněné, ať už žijí kdekoliv, a méně se soustředily na domnělá bezpečnostní rizika, jež představují epidemie a jiné zdravotní problémy. Věříme, že státy G20 by se měly zaměřit především na tři prioritní oblasti:

Útoky na zdravotnická zařízení

Od Jemenu po Sýrii, od Jižního Súdánu po Afghánistán, ale i v dalších státech, tam všude jsou zdravotnická zařízení rabována, vypalována a bombardována státními i nestátními účastníky konfliktů. Útoky na zdravotnická zařízení, mezi které patří přímé ostřelování a bombardování nemocnic a klinik ze strany jednotlivých států, se v některých kontextech ukazuje jako cílená válečná strategie. Tyto útoky vedly ke smrti tisíců civilistů, včetně pacientů, lékařů a sester. A kvůli nim přišlo zasažené obyvatelstvo o základní zdravotní péči tam, kde přitom byla nejvíce potřeba.

Rada bezpečnosti OSN před rokem jednomyslně přijala Rezoluci 2286 o ochraně zdravotní péče. V terénu se ale nic nezměnilo. Na setkání skupiny G20 budete mluvit o posilování zdravotních systémů, ale měli byste mluvit o tom, jak zastavit cílené ničení těchto zdravotních systémů. Není na co čekat. Vyzýváme skupinu G20, aby ve válečných zónách zajistila implementaci konkrétních opatření plynoucích z textu Rezoluce 2286, která povedou k zastavení útoků na zdravotnická zařízení a lidi, jejichž úkolem je léčit raněné a nemocné.

Připravenost a zásahy při mimořádných událostech

Když byla v roce 2014 vyhlášena epidemie eboly v západní Africe, zareagovala na ni pouze hrstka vlád a organizací, včetně Lékařů bez hranic. Připravenost na podobné mimořádné události má klíčový význam, ale sama o sobě nestačí. Připravenost je k ničemu, pokud nedojde k žádné skutečné reakci ve chvíli, kdy tisíce lidí umírají nebo onemocní. Připravenost k reakci na mimořádné události by se také neměla zaměřovat jen na infekční nemoci viděné pouze zkreslujícím hlediskem bezpečnosti.

Skupina G20 by měla zajistit, že Světová zdravotnická organizace (WHO) dostane politickou podporu nezbytnou k tomu, aby mohla zaručit, že v případě propuknutí epidemie budou přijímána rozhodnutí prospěšná pro zasažené komunity, spíše než aby při řešení upřednostňovala domnělá bezpečnostní rizika hrozící vlivným státům. Měla by také zajistit, aby v takových případech byly v úzké spolupráci s národními úřady mobilizovány a nasazeny potřebné zdroje. Pokud má být možné zajistit koordinovanou a efektivní reakci, musí být jednotlivé státy motivovány k tomu, aby Světové zdravotnické organizaci oznamovaly propuknutí epidemií transparentně a rychle.

Výzkum a vývoj nemůže dále ignorovat nemoci, které zasahují často chudé a opomíjené komunity a státy, kde pracujeme. Apelujeme na to, abyste podpořili nedávné snahy WHO a Koalice pro připravenost na epidemie (CEPI), které se na tyto mezery v lékařské péči zaměřují. A vyzýváme vás, abyste zajistili, že výsledky tohoto výzkumu a vývoje budou cenově dostupné a přístupné všem státům a lidem v nouzi.

Antimikrobiální rezistence a rezistentní tuberkulóza

Vítáme závazky přijaté deklarací OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci (AMR), kterou schválily všechny vlády minulý rok v září. Lékaři bez hranic se obávají, že státy G20 ustupují z těžce vybojovaných závazků, jejichž cílem je zajistit, aby reakce na AMR byla skutečně globálním úsilím zaměřeným na pacienty a aby byla přizpůsobena potřebám zdravotnických systémů – zejména v nízkorozpočtových podmínkách.

Státy G20 musejí zajistit, aby veřejné investice do vývoje efektivních léků, vakcín a diagnostických nástrojů vedly ke vzniku cenově dostupných produktů, které budou přístupné všem lidem, kteří je potřebují. Toho se dá dosáhnout jen tehdy, pokud dojde k odpojení nákladů na výzkum a vývoj od ceny a objemu prodeje konečných produktů. To je něco jiného, než zrušení vazby návratnosti investic na objem, které by vedlo k nárůstu cen léků. Naléháme na vlády států skupiny G20, aby se vyhýbaly politice, která se snaží blokovat nebo omezit přístup k antibiotikům pro přehlížené skupiny obyvatel.

Je nezbytné, aby se státy G20 zvlášť zaměřily na rezistentní tuberkulózu, která vedla  v roce 2015 k více než třetině všech úmrtí způsobených antimikrobiální rezistencí. Proto Lékaři bez hranic důrazně připomínají nutnost odstranění mezer v přístupu k dostupné diagnostice a léčbě a zavedení nejúčinnějších postupů a opatření, která doporučuje WHO. Lékaři bez hranic rovněž vyzývají vlády G20, aby zajistily politickou a finanční podporu pro vývoj dostupných a krátkodobých režimů léčby pro všechny formy tuberkulózy, včetně výzkumné iniciativy 3P (Push, Pull, Pool).

Očekáváme, že státy G20 se zaměří na zdraví jak teď, v době prezidenství Argentiny, tak i později. Světové zdravotnické výzvy žádají vaši pozornost, zdroje a vedení.

S pozdravem

Joanne Liu
Mezinárodní prezidentka – Lékaři bez hranic