Národnostní selekce uprchlíků na Balkáně vyžaduje další humanitární pomoc

V důsledku nejnovějších opatření, která zavedly vlády Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie, povolujících vstup na jejich území pouze vybraným národnostem, zůstaly stovky lidí uvězněny na hranicích Řecka, Makedonie a Srbska – s minimálními informacemi o svých právech, bez konkrétní představy o budoucnosti a bez přístupu k humanitární pomoci.

Lékaři bez hranic upozorňují na medicínské a humanitární důsledky nových nařízení v oblasti hraniční kontroly a vyzývají vlády evropských a západobalkánských států, aby dostály své povinnosti chránit a povolily humanitárním organizacím poskytnout adekvátní péči potřebným.

„Situace byla už tak dost dramatická, i před tímhle svévolným tříděním.” říká Stefano Argenziano, který pracuje pro Lékaře bez hranic jako projektový koordinátor pro migraci. „Již několik měsíců apelujeme na odpovědné autority, aby byla vydána konkrétní opatření zaručující bezpečný a legální přechod těm, kteří to potřebují. Nejen, že jsme nezaznamenali téměř žádnou odezvu, ale možnosti humanitárních pracovníků poskytnout podporu a přístřeší uprchlíkům jsou často omezovány překážkami ze strany národních i místních odpovědných úřadů.“

Řecko

Situace je napjatá zejména v tranzitním táboře v Idomeni, kde se v současné době nachází více než 1.500 lidí nejrůznějších národností, kterým nebyl povolen přechod přes hranice s Makedonií. Nemají žádné informace o svých dalších možnostech a zásobování potravinami tu zajišťují výhradně dobrovolnické organizace. Každý den přijíždí další a další autobusy a předpokládá se, že v příštích dnech bude jejich počet rapidně narůstat. Lékaři bez hranic v místě zřídili dvanáct středních a velkých stanů s ubytovací kapacitou 900 lidí a jsou připraveni zbudovat dalších osm i přes neustálé překážky a obstrukce ze strany místních autorit.

Naše lékařské týmy pracují sedm dní v týdnu a již zaznamenaly nárůst potřeby lékařské péče u skupin lidí, kteří zůstali uvězněni v prostorovém vakuu. Zejména psychologové hlásí extrémní nárůst počtu záchvatů paniky a denně jsou svědky pokusů o sebezranění. Tato situace je přímým důsledkem zoufalých podmínek na hranicích a nejistoty ohledně budoucnosti, která mezi uprchlíky panuje.

• Svědectví 16letého uprchlíka uvízlého na hranicích:
  „Musel jsem utíkat. Jiná možnost nebyla.”

„Většina těchto lidí podnikla dlouhou a obtížnou cestu, aby se dostali sem. Často kvůli tomu riskovali i život nebo přišli o všechen majetek.” popisuje situaci Antonis Rigas, terénní koordinátor Lékařů bez hranic v Idomeni. „Řecká vláda jim v žádném případě nesmí způsobit další újmu tím, že by omezováním kapacit humanitárních organizací nadále bránila účinnému poskytování základní humanitární pomoci.

Srbsko

V obci Preševo, 10 kilometrů od hranice s Makedonií, byl desítkám lidí odepřen přístup do registračního centra na základě jejich národnosti a byli donuceni strávit noc venku, ve velmi chladném počasí. Ženy nevyjímaje, včetně těhotné ženy z Afghánistánu, která u sebe neměla identifikační dokumenty.

Florian Lems/MSF

Pracovnice Lékařů bez hranic Baptista da Silva nese tříletou Hanu na kliniku v Preševu. Ona i její rodiče na útěku ze Sýrie málem zahynuli na lodi.

Ve městě Šid, na hranici s Chorvatskem, zůstalo po zavedení nových nařízení uvězněno 350 lidí. Někteří popisovali, že překročili hranici do Chorvatska, ale byli policií přinuceni vrátit se zpět do Srbska. Několik lidí jevilo známky poranění a týmu Lékařů bez hranic se svěřili, že chorvatští pohraniční policisté je bili, kopali a vyhrožovali jim.

„Tyto nové procesy segregace na základě národnosti mohou mít dramatické vyústění. Obáváme se, že část uprchlíků bude přinucena se opět skrývat a ztratí tak přístup k jakékoli humanitární pomoci,“ varuje Stephane Moissaing, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Srbsku. „Nová nařízení nutí lidi vydat se mnohem nebezpečnějšími cestami. V podstatě je vhání do rukou pašeráků a dělá z nich potenciální objekty dalšího násilí a vydírání.“

Svévolné třídění lidí se závažnými humanitárními důsledky

Lékaři bez hranic již několik měsíců veřejně kritizují nedostatečnou koordinaci humanitární odezvy. Jednotlivé organizace nejsou schopny zajistit ani základní potřeby, jako je přístřeší pro tisíce uprchlíků a migrantů pohybujících se na balkánské cestě s cílem najít ochranu a bezpečí. „Povolení přechodu přes území balkánských států bylo za poslední dobu jedinou reálnou reakcí na selhání evropské azylové politiky a neschopnost Řecka zajistit těmto lidem potřebnou asistenci a ochranu.“ říká spolupracovnice Lékařů bez hranic Aurelie Ponthieu, humanitární poradkyně v oblasti vysídlování. „Tak náhlá změna strategie, implementace nových nařízení bez ohledu na právo lidí na ochranu, lékařskou péči nebo přístřeší, znovu ukazuje neschopnost evropských a západobalkánských států odpovídajícím a lidským způsobem reagovat na potřeby těch, kdo zoufale hledají ochranu..

V řeckém Idomeni poskytli Lékaři bez hranic od zahájení své činnosti v dubnu již více než 10.000 konzultací. V místě mimo jiné zajišťujeme distribuci pitné vody a sanitaci. S dalšími organizacemi spolupracujeme na tom, aby bylo v táboře podáváno teplé jídlo a poskytována základní pomoc těm, kteří ji potřebují. Naše týmy působí také na ostrovech Lesbos, Samos, Leros, Kos, Kalymnos a Agathonisi, provádí lékařská ošetření a přidělují hygienické potřeby, přikrývky a materiál na přístřešky tisícům uprchlíků, kteří připlouvají přes Egejské moře. Na území Řecka jsme ošetřili celkem 59.000 lidí. Obětem ztroskotání poskytujeme psychologickou první pomoc.

V Srbsku poskytují naši lékaři průměrně 1.200 konzultací týdně, od prosince 2014 ošetřili celkem 28.232 lidí. V Preševu jsme zbudovali několik stanů pro nejvíce ohrožené rodiny, kde se mohou vyspat nebo si odpočinout a denně pomáháme s převozem rodin s malými dětmi nebo starším a postiženým osobám od hranice. Na chorvatské hranici momentálně stavíme několik zateplených stanů, každý o rozloze 240 m².

• Vše o uprchlické krizi