Blog z Pákistánu: Rodit čtyřčata chce znalosti, vášeň a dovednosti

Aoibhinn Walsh

Aoibhinn Walsh je pediatrička z Irska. Její mise ve městě Timurgara na severozápadě Pakistánu poblíž hranic s Afghánistánem pro ni byla první zkušeností ve spolupráci s Lékaři bez hranic.

• O blogerce a další blogy

Rodit čtyřčata chce znalosti, vášeň a dovednosti

12. září 2014

V projektu ve městě Timergara jsem strávila dlouhých osm měsíců, většinu času v Centru pro péči o matku a dítě, které Lékaři bez hranic provozují v místní v okresní nemocnici. Jsem pediatrička, mým úkolem bylo především starat se o děti narozené na tomto oddělení. Tím, že jsem tu trávila tolik času, jsem mnohokrát nahlédla do příběhů zdejších žen ‒ jak pacientek, tak zaměstnankyň. Věc, která ve mně zůstane navěky, je jejich síla. Postaví se všemu, co jim přijde do cesty, a když se objeví nějaká složitá situace, místo toho, aby si stěžovaly, prostě začnou jednat. Během své mise jsem měla čest být svědkem řady příběhů: některé byly tragické, jiné povzbuzující a plné naděje. Bylo jich příliš, než aby šly všechny odvyprávět. Jednoho sobotního rána se ale v našem centru stalo něco, co mělo velmi blízko k zázraku a díky čemu jsem hrdá na to, že jsem mohla být součástí našeho týmu, i když jen na krátkou dobu.

Pro porody jsme měli ve službě čtyři spolupracovnice – Gulnaz, Rabiu, Lubnu a Asmu. Ve čtyři hodiny ráno přišla rodící žena, plně otevřená a připravená porodit. Doma měla pětiletého syna a předtím měla dvojčata, která po císařském řezu zemřela v prvních hodinách života. Personálu řekla, že je ve třicátém třetím týdnu těhotenství a čeká čtyřčata!

Jen stěží si dokážu představit si tu paniku a drama, které by vypuklo, kdyby k něčemu takovému došlo v nemocnici u nás doma v Irsku. Vícečetné porody, zejména u předčasně narozených dětí jsou velmi riskantní jak pro matku, tak pro děti. Pokud je to možné, řeší se takové porody během dne naplánovaným císařským řezem, u kterého jsou přítomni pediatři, porodníci, porodní asistentky a dětské sestry. Na sále je personál obvykle v počtu alespoň dvou zdravotníků na jedno dítě.

Jelikož to tady není možné, zaměstnanci centra dělali to, co vždy: poprali se s tím. Všechny čtyři děti se narodily v pořádku během dvaceti minut. Dvě přišly na svět standardně a dvě koncem pánevním, což porod velmi stěžuje. Povolali jsme do služby zdravotní sestru z novorozeneckého oddělení a všechny čtyři děti se zanedlouho přestěhovaly do pohodlí novorozenecké jednotky. Mezitím jsme matku vzali na operační sál, protože se u ní objevilo krvácení, což se ale po tak složitém porodu dalo očekávat. Celková váha miminek byla skoro 8,2 kg!

Následujícího rána na nás všechny čtyři nádherné děti čekaly v nemocnici. Výraz matky, který měla, když jsme jí sdělili, že jsou všechny zdravé a v pořádku, nikdy nezapomenu. Bude mi připomínat, proč je centrum Lékařů bez hranic pro péči o matku a dítě v Timergaře tak důležité. Dává tamním ženám šanci porodit bezpečně a v prostředí, kde se matkám i dětem dostane péče na vysoké úrovni.

Stále žasnu také nad tím, co všechno zaměstnanci centra dokázali i přesto, že pracují na místě s velmi omezenými zdroji a často se potýkají s komplikovanými porody, které by snadno mohly vyvolat paniku i u těch nejzkušenějších lidí. Místo toho se i nadále spolehlivě starají o své matky, sestry, tety a dcery a dokazují, že věci, jako narození těchto čtyř dětí, se mohou s potřebnou dávkou znalostí, vášně a dovedností zdařit kdekoliv.