{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Ambulance na člunu – „výlet“, který mnohým zachrání život
Je krásné středeční ráno a přes řeku Phom El Zaraf míří k vesničce Kuemdoc člun. Na jeho přídi se třepotá vlajka Lékařů bez hranic. Na břehu se shromáždil dav lidí. Čekají pod stromem, který je chrání před žhavým jihosúdánským sluncem. Další spěchají k řece, protože si všimli blížícího se člunu.
Lidé tuhle loď znají. Je to jejich ambulance.
„Rád pomáhám lidem“
Jakmile člun přirazí ke břehu, vyskočí z něj komunitní zdravotnický pracovník, aby rychle zorganizoval dav. Jeho jméno je Mut Top Nguol.
Pochází z Jižního Súdánu a je mu 33 let. Už více než desítku let působí ve své zemi jako humanitární pracovník. S Lékaři bez hranic spolupracuje od letošního dubna. „Rád pomáhám lidem,“ vysvětluje jednoduše.
Mut už je díky zkušenostem ze své práce velmi efektivní, a proto hned začne třídit pacienty shromážděné na břehu. Jemně zasune teploměr do podpaží holčičky, která zde čeká se svou matkou. I když není školený zdravotník, snadno pozná, že je dívka nemocná. Je malátná a má bolesti. Teploměr ukazuje horečku skoro 40 stupňů – nejspíše jde o život ohrožující případ malárie.
Mut pomáhá dívce i její matce do člunu, ujišťuje se, že mají záchranné vesty a pak se vydává pro další dítě.
Kůže na noze tohohle chlapce je napjatá k prasknutí a zalitá potem. Noha je asi třikrát větší, než by měla být. Rychlé vyšetření a rozhovor vyjasní diagnózu: kousnutí hadem. A protože v okolí není žádný protijed, je o příjmu pacienta rychle rozhodnuto. Hoch může jen stěží chodit, ale odmítá pomoc s nastoupením do člunu. Hrdě se s pomocí hole dokulhá na palubu.
Nemocnice vprostřed močálů
Ještě hodinu prochází Mut mezi pacienty, dokud se nepodívá na každého. Musí se ujistit, že omezenou kapacity člunu naplní ti, kdo nezbytně potřebují pohotovostní ošetření. Pak Mut nastoupí zpátky do lodi, na jejíž palubě je teď šest pacientů ve vážném stavu.
Motor člunu zaburácí a ambulance se vydává zpátky po proudu řeky. Mut se stará o pacienty trpící dehydratací a vysokou horečkou. Zajišťuje, aby se jim té nejzákladnější péče dostalo už během 90minutové cesty.
Člun míří k nemocnici v Old Fangaku. Město s asi 26 tisíci obyvatel leží v těžce prostupné bažinaté oblasti Sudd na hranicích dvou ze tří států zasažených konfliktem. Je to obrovská kruhová plocha plná močálů rozpínající se na míle po obou stranách Bílého Nilu. Její jméno pochází z arabského slova pro překážku.
Lékaři bez hranic podporují nemocnici v Old Fangaku od listopadu 2014. Je to poslední zbývající nemocnice, která ještě funguje ve státě Severní Jonglei. Malý tým pracovníků Lékařů bez hranic tu poskytuje širokou škálu služeb: provozují pohotovost, ambulantní i hospitalizační oddělení, předporodní i mateřskou péči a centrum intenzívní výživové péče pro děti trpící vážnou podvýživou.
Od června 2015 také tým Lékařů bez hranic provozuje ambulanci na člunu. Vyráží s ní do komunit, které se mohou jen těžko dostat ke zdravotní péči, a za lidmi vysídlenými kvůli bojům ve státech Horní Nil a Jednota.
„Lidé dřív umírali, protože se neměli jak dostat do nemocnice“
„Naše ambulance je pro lidi důležitá,“ říká Mut, když se člun blíží k břehu v Old Fangaku. „Předtím, než tenhle systém začal fungovat, lidé umírali, protože se neměli jak dostat do nemocnice.“
Loď se zastaví asi 100 metrů od nemocnice a pacienti jsou přepraveni dovnitř. Tenhle „výlet“ mnohým zachrání život.
„Lékaři bez hranic mohou s pomocí ambulance na člunu pomáhat více lidem,“ vypovídá Mut. Na vlastní kůži zažil první vleklé období konfliktu v této oblasti. Boje začaly už velmi dávno, dlouho před tím, než Jižní Súdán získal v roce 2011 nezávislost.
Konflikt už více než rok a půl zuří několik mil všemi směry od Old Fangaku. Statisíce lidí kvůli tomu museli utéct z domova. Mnozí jsou vysídlení už měsíce. Prchají před násilím a záměrnými útoky na civilisty, kteří mají jen velmi omezený přístup ke zdravotní péči.
Většina těch, kdo sem přišli, musela absolvovat náročnou cestu. Lidé museli projít přes místa probíhajících bojů, přes močály a řeky. Cestou přišli o své rodiny a přátele. Sem je přilákala samota a nepřístupnost, která z místa dělá poměrně bezpečné útočiště.
Ambulance na člunu se stala záchranným lanem pro některé z nich, stejně jako pro místní izolované komunity. Bohužel ale nemá možnost dostat se ke všem.
Pacientku nikdo nedokázal nést 6 hodin k břehu
Den před tím, než člun vyrazil, dostali Lékaři bez hranic zprávu o 10 leté dívce trpící život ohrožující formou malárie. Proto se zařídilo její vyzvednutí na jiném domluveném místě cestou do Kuemdocu. Když tam ale Mut dorazil, pacientka nikde nebyla. Nikdo z její komunity ji nedokázal 6 hodin nést na smluvené místo. Po domluvě se rozhodlo, že místní nezisková organizace, která o případu informovala, bude Lékaře bez hranic kontaktovat, pokud se dívku podaří dopravit na břeh. Není jisté, zda se do nemocnice někdy dostane nebo jestli se uzdraví.
Před podobným dilematem bohužel stojí spousta místních lidí. Mnozí z těch, co uprchli před konfliktem, jsou stále tak vyděšení, že se raději skrývají, než aby se vydali hledat pomoc. Jiní, tak jako tato 10letá dívka s malárií, jsou zkrátka příliš daleko od řeky a nedá se k nim dostat.
Nový den, nová cesta za pacienty
Mut ale cítí uspokojení za ty, jimž pomoci může. Během jeho první cesty ambulance přivezla 8 pacientů ve vážném stavu. Žádný z nich by se do nemocnice jinak nedostal. Člun teď představuje rozdíl si mezi životem a smrtí pro průměrně 12 pacientů týdně. Téměř 60 % pacientů jsou děti mladší 5 let.
„Jsme šťastní, že tu lidem zpřístupňujeme zdravotní péči,“ uzavírá Mut. „Znamená to pro ně opravdovou změnu.“
Dva dny po cestě do Kumedocu vyráží Mut s ambulancí znovu. Další cesta povede na jih od Old Fangaku do Tochu, další komunity, odkud Lékaři bez hranic jednou týdně převážejí pohotovostní případy. Je tu zase další den a Mut je připravený pomoci co nejvíce pacientům.
Lékaři bez hranic v Jižním Súdánu zaměstnávají vice než 2.800 místních a okolo 275 mezinárodních pracovníků. Ti lidem v nouzi bezplatně poskytují vysoce kvalitní péči a pomoc v případě zdravotních krizí.
V 6 z 10 států Jižního Súdánu je v současnosti v provozu 17 projektů Lékařů bez hranic, a to včetně států Horní Nil a Jonglei, kde si konflikt na obyvatelstvu vybral obzvlášť krutou daň. Aktivity také probíhají v administrativní oblasti Abyei. Lékaři bez hranic poskytují širokou škálu služeb: chirurgickou péči, léčbu podvýživy, malárie nebo kala azar, porodnickou péči a očkování.