Aleppo: Přežívání na tenkém záchranném laně humanitární pomoci

Zdravotnictví je na pokraji kolapsu kvůli brutálnímu násilí namířenému proti poskytování zdravotní péče

Válka v Sýrii vstupuje do pátého roku trvání. Na východě Aleppa panuje příšerná humanitární situace. Nevybíravé používání barelových bomb od prosince 2013 si vyžádalo vysoký počet mrtvých a raněných, mezi nimiž je podle Lékařů bez hranic mnoho žen a dětí.

Přístup k nezbytné zdravotní péči je nyní téměř nemožný kvůli nedostatku zásob a kvalifikovaného personálu nebo kvůli útokům na zdravotnická zařízení. Pacienti jsou brzo propouštěni, provozování pooperační péče je obtížné, nedostává se antibiotik – kvůli těmto důvodům narostla u pacientů nemocnost a úmrtnost spojená s chirurgickými komplikacemi, jako jsou infekce nebo krvácení.

Týmy Lékařů bez hranic také zaznamenaly nárůst množství porodních komplikací. Těhotné ženy jsou vystavené stresu a nedostává se jim předporodní péče, která umožňuje prevenci a léčbu komplikací, jako je třeba preeklampsie. Ta potom zvyšuje riziko předčasných porodů, potratů a nízkou porodní váhu dětí.

Zoufalou humanitární situaci ještě zhoršuje brutální násilí namířené proti poskytování zdravotní péče. Zdravotnictví v Aleppu je kvůli tomu na pokraji kolapsu. Ze zhruba 2.500 lékařů ve městě na začátku konfliktu jich méně než 100 zůstává v těch nemocnicích, které nadále fungují. Zbylí lékaři uprchli, jsou vnitřně vysídlení nebo za hranicemi, další se stali obětí únosů a zabíjení.

Lékařům a zdravotníkům bylo od počátečních fází povstání vyhrožováno. Za poskytování zdravotní péče raněným protestantům byli vězněni a mučeni vládními bezpečnostními složkami a spojeneckými milicemi, které na ně nahlížely jako na sympatizanty s opozicí. Mnoho zdravotnických zařízení v oblastech kontrolovaných opozicí se stalo cílem opakovaného bombardování vládními silami. To způsobilo nejen v částečné nebo úplné zničení těchto zařízení, ale také zranění či smrt mnoha pacientů a členů zdravotnického personálu.

Humanitární přístup do oblastí kontrolovaných opozicí ohrožuje prohlubující se roztříštěnost ozbrojených opozičních skupin, stále se měnící frontová linie, nástup různých nekoordinovaných frakcí a měnící se dynamika mezi ozbrojenými skupinami. Lékaři bez hranic byli svědky rozličných a různě závažných forem narušování humanitární práce: od všeobecné lhostejnosti vůči zdravotnickým zařízením a jejich personálu po cíleně vyvolané incidenty, zejména z důvodů osobních ideologií a svazků. Mnoho profesionálních zdravotníků a pacientů se stalo obětí obtěžování, věznění, mučení a poprav, k nimž dochází mimo jakékoli justiční nebo zákonné struktury. Jedním z nejtragičtějších takových incidentů bylo zabití místního chirurga Lékařů bez hranic.

„V prostředí, kde dochází k masivnímu narušování snahy poskytovat zdravotní péči, se týmy Lékařů bez hranic zcela jednoznačně drží humanitárních principů coby jediné možnosti jak zachovat humanitární prostor,“ vysvětluje Raquel Ayora, operační ředitelka Lékařů bez hranic. „Tento zásadový přístup čím dál tím více přijímají další zdravotnická zařízení i síť, se kterou Lékaři bez hranic spolupracují. Dá se jen doufat, že ozbrojené skupiny pochopí jak je nezbytný respekt vůči snaze poskytovat zdravotní péči. Jen tak lze zajistit léčbu nemocných a raněných bez výjimky a poskytnou jim tu nejlepší možnou péči.“

Možnosti poskytovat pomoc uvnitř Sýrie se ještě více omezily v minulém roce, protože se zdravotníci začali stávat terčem útoků Islámského státu (IS). Lékaři bez hranic se podobně jako jiní humanitární aktéři s těmito praktikami setkali na vlastní kůži. V lednu 2014 bojovníci IS unesli 13 členů Lékařů bez hranic a pět z nich zadržovali téměř pět měsíců. Důsledkem toho se uzavřely čtyři naše nemocnice na severu Sýrie. Výrazně se také omezilo množství zdravotnických zásob poskytovaných stovkám zdravotnických zařízení v celé zemi a úplně se zastavilo jejich dodávání na území kontrolovaná Islámským státem.

Lékaři bez hranic se v srpnu 2014 rozhodli stáhnout všechny své mezinárodní spolupracovníky ze Sýrie, dokud organizace nedostane věrohodné bezpečnostní záruky od ozbrojených skupin, zejména těch, které vyjadřují podezřívavost a netoleranci vůči cizí pomoci. Přechod na modus operandi, kdy uvnitř země působí pouze týmy místních spolupracovníků, umožňuje Lékařům bez hranic poskytovat nezbytně potřebnou zdravotní péči v Aleppu dodnes. Nepřerušenou a narůstající podporou lokálních zdravotnických týmů a zařízení navíc Lékaři bez hranic důležitě přispívají k poskytování zdravotní péče ve městě.

Desetitisíce lidí jsou ale stále odříznuty od jakékoli pomoci. Nemocní a ranění se nemohou dostat ke zdravotní péči, zatímco z Aleppa prchají v masivních vlnách obyvatelé. Z 97.000 syrských uprchlíků ve městě Kilis za hranicemi s Tureckem jich 20 % na místo dorazilo v posledních šesti měsících. Syrský exodus pokračuje a celkový počet běženců brzy překročí čtyři miliony. Zdá se, že svět se stále nedokáže s touto humanitární krizí vyrovnat.

Lékaři bez hranic provozují v guvernorátu Aleppo dvě zdravotnická zařízení. První z nemocnic leží nedaleko hranic s Tureckem. Disponuje 28 lůžky a nabízí pohotovostní, mateřské a ambulantní služby (které denně využije přibližně 50 pacientů). Týmy v druhé nemocnici ležící na okraji města Aleppo poskytly v minulém roce kolem 16.000 vyšetření a hospitalizovaly 401 pacientů. Lékaři bez hranic také podporují 10 polních nemocnic, 9 stanovišť první pomoci a tři zdravotní střediska v provincii.

• Zpráva „Aleppo’s Reality: Daily Life under Barrel Bombs“ (Každodenní život pod barelovými bombami)
• Zpráva „Aleppo: Medical aid besieged“ (Zdravotní péče v obležení)