{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Sýrie: Exodus dosahuje do Athén
Syrský exodus, den čtvrtý
„Bylo pět ráno. Sestra mi uvařila výbornou snídani. Pak jsem skočil do auta a dojel na hranice s Tureckem.“
Lawand Deek, 21letý Syřan z provincie Ar-Raqqah, si od útěku ze země vede deník. Počet stránek stále roste. Jako dítě snil o tom, že odjede studovat do Kanady. Když mu ale zamítli žádost o víza, smířil se s tím a zapsal se na studia angličtiny v Damašku. Po začátku občanské války musel z Ar-Raqqahu kvůli násilným střetům uprchnout. Netrvalo mu dlouho dostat se ze země. Věděl, že nechce skončit v některém z uprchlických táborů poblíž hranic a vydal se na severozápad.
„Přejel jsem turecké hranice a projel spoustu měst, až jsem se dostal do Istanbulu,“ říká Lawand. Zkontaktoval se s převaděčem, který souhlasil, že mu pomůže do Evropy. Potom spolu s dalšími 24 krajany cestoval do Izmiru, města na západním pobřeží Turecka. Tam skupina nastoupila na malou loď, která zamířila přes Egejské moře na ostrov Lesbos. „Podařilo se nám to až napočtvrté,“ říká Lawand. „Byly s námi dvě děti. Trochu jsem se bál, protože byla noc a naše loď byla malá. Bylo to hodně nebezpečné.“
Řecká pobřežní hlídka spatřila přijíždějící loď a pomohla migrantům na pobřeží. Tak jednoduché to vždycky není – v březnu se poblíž Lesbu převrátila jiná loď a sedm syrských uprchlíků zahynulo.
Syřané tvoří největší skupinu nově příchozích na řeckých ostrovech. Ty jsou hlavní branou do Řecka a dalších zemí Evropské unie. „Do roku 2004 sem nejvíce proudili Afghánci,“ říká Ioanna Kotsioni, odbornice Lékařů bez hranic na migraci. „Teď poprvé převážily počty Syřanů jakoukoli jinou národnost.“
V roce 2012 se do Řecka nelegálně dostalo téměř 8.000 Syřanů. V prvních čtyřech měsících tohoto roku to dle řecké policie bylo 1.709 osob. Většina migrantů a uprchlíků dříve prchala severní cestou po zemi do regionu Evros. Řecké úřady ale v této oblasti v létě 2012 nechaly vybudovat oplocení a vyčlenily 2.000 příslušníků bezpečnostních sil, aby se příliv nově příchozích zastavil. Uprchlíci proto začali využívat cestu přes Egejské moře. Lékaři bez hranic v minulém roce spustili programy v Evrosu i na řeckých ostrovech, aby mohli migrantům pomoci. Někteří z nich strávili ve vazbě i několik měsíců. Okolo 1.500 migrantů, kterým Lékaři bez hranic pomohli, byli Syřané.
Řecké právo umožňuje zadržet migranty bez dokumentace až na 18 měsíců. Syřané, kteří dokážou prokázat svoji národnost, už nejsou od dubna 2013 na příjezdu zadržováni. Lawand a jeho spolucestující strávili noc v lesboském přístavu ve vazbě pobřežní stráže a další noc na policejní stanici. Policie jim vydala doklady, se kterými mohou zůstat v Řecku 6 měsíců. Poté musí buď požádat o obnovení dokumentů, nebo opustit zemi.
Jakmile měl Lawand své dokumenty, koupil si lístek na trajekt do Athén. „Nedokážu to popsat. Cítil jsem se svobodný a šťastný, že jsem pryč ze Sýrie,“ říká. Trajekt ho za úsvitu zavezl do přístavu Pireus nedaleko Athén. Rozechvěle vstoupil na pevninu. Hned potom ale přišel šok – zničehonic ho za obě ruce chytili policisté. Několik hodin byl držen a vyslýchán Frontexem (Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie). Nakonec ho nechali jít. „Viděli, že umím anglicky. Všechno jsem jim řekl a potom mě propustili,“ říká Lawand.
To všechno nejsou jediné překážky, které stojí před migranty mířícími do Řecka ze Sýrie a dalších zemí. „Většina z nich dala všechny své peníze převaděčům,“ říká Ioanna Kotsioni. „Na konci cesty jim řecké úřady neposkytnou žádnou podporu.“ Většina migrantů přichází ze zemí stižených konfliktem – Afghánistánu, Iráku a Sýrie. Nejen, že se jim v Evropě nedostane vřelého přivítání, ještě se mohou stát obětmi rasistických útoků.
Řecké hlavní město je pro mnoho migrantů jen tranzitním místem. „Nečekal jsem, že budou Athény vypadat takhle,“ říká Lawand, který nikdy dřív neopustil Sýriii. „Myslel jsem si, že budou evropštější, jako německá nebo britská města.“ Lawand po jediném dni v Athénách vypadá unaveně. Není si jistý, co dál – zda jet do Kanady nebo Británie a dokončit studia, nebo si najít v hlavním městě Řecka práci.