Očkujeme ty nejzranitelnější, děti uprchlíků

Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frotnières (MSF) při příležitosti zahájení očkování proti zápalu plic v jihosúdánském táboře Yida varovali, že světová očkovací komunita opomíjí důležitost nových vakcín pro děti zasažené krizemi.

Lékaři bez hranic při plánování očkování dětí proti pneumokokovým onemocněním v uprchlickém táboře Yida narazili na mnoho bariér při snaze nakoupit novější vakcíny za dostupné ceny. Museli se vypořádat i s různými úředními postupy, které nezohledňují potřeby konfliktem zasažených populací.

„Děti uprchlíků jsou extrémně náchylné vůči onemocněním, proti kterým je lze očkovat,“ řekla Kate Elder, poradkyně pro očkovací strategie kampaně Access Lékařů bez hranic. „Proč tedy pořád slyšíme od členů světové očkovací komunity, že tyto děti nejsou jejich problém? Měli bychom se ze všech sil snažit, aby je mohly chránit nejnovější vakcíny, místo abychom je nechali strádat mimo její pozornost.“

Novější vakcíny se do chudých zemí dostávají zejména za podpory Globální aliance pro očkování (GAVI). GAVI ale nepokrývá očkování uprchlíků a populací zasažených krizemi a nevěnuje se tak hlavním potřebám. Snížené ceny vakcín, které je GAVI schopna vyjednat, navíc nejsou systematicky dostupné pro humanitární aktéry zasahující v případě krizí. Navzdory požadavkům zaslaným zainteresovaným aktérům, jako jsou kromě GAVI i farmaceutické společnosti Pfizer a GlaxoSmithKline (GSK), které tyto nové vakcíny vyrábějí, nebyly nižší globální ceny pro humanitární organizace stanoveny.

Súdánští uprchlíci začali přes hranice do Jižního Súdánu proudit v červnu 2011, kdy v súdánském státě Jižní Kordofan vypukl konflikt mezi místní vládou a ozbrojenou skupinou SPLM-Sever. Při vrcholu krize v táboře Yida minulé léto vystoupala úmrtnost dětí, které Lékaři bez hranic ve své nemocnici přijímali s onemocněními dýchacích cest – zejména zápalem plic, jednou z hlavních příčin smrti v táboře. Podmínky uprchlického tábora způsobují, že jsou děti náchylné zejména k infekcím vyvolaným pneumokokem, bakterií, která zápal plic nejčastěji způsobuje. Nahuštění populace a vystavení různým kmenům bakterie rizika ještě zvyšují.

„Loňská situace v Yidě byla strašlivá. Děti umíraly na nemoci, proti nimž je očkování mohlo ochránit,“ řekla Audrey Landmann, současná projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Yidě.

Lékaři bez hranic zjistili, že očkování sdruženou pneumokokovou vakcínou (PCV) může znamenat výrazné snížení úmrtnosti v Yidě. Je to poprvé, kdy byla PCV použita v uprchlickém táboře i v rámci Jižního Súdánu.

Lékaři bez hranic se snažili obstarat PCV pro použití v uprchlickém táboře Yida od září 2012. Nákup ale výrazně zpozdila dlouhá vyjednávání a mezinárodní nákupní omezení. Výrobci vakcín pro tento případ učinili dárcovskou nabídku, Lékaři bez hranic se ale darům snaží vyhýbat, protože pro tento problém hledají udržitelné řešení, aby mohli v podobných situacích urychleně reagovat. Nakonec získali vakcínu od GSK za sníženou cenu, zpoždění ale odsunulo plánované očkování na čas logisticky náročného období dešťů.

„Více než čtyři roky jsme se snažili najít řešení pro běžný a dostupný přístup k novějším vakcínám, abychom mohli podle potřeby urychleně reagovat. Pro uprchlíky ale stále žádné řešení nemáme,“ řekl Dr. Greg Elder, zástupce vedoucího operací Lékařů bez hranic v Paříži. „Potřebujeme, aby farmaceutické společnosti a GAVI nabídly humanitárním organizacím nižší celosvětové ceny za novější vakcíny. Dovolte nám zachraňovat mladé životy ohrožené krizemi.“

Lékaři bez hranic působí v táboře Yida od října 2011. V současnosti tam provozují zařízení primární zdravotní péče, kde poskytují průměrně 10.000 ošetření měsíčně, nemocnici s 60 lůžky a jednotku léčby podvýživy. V táboře se také průběžně pohybují mobilní týmy zdravotníků z řad Lékařů bez hranic. Ti dále spolupracují na zásobování vodou a na stavbě latrín. Od května 2012 do května 2013 v Yidě léčili téměř 3.000 vážně podvyživených dětí.

Lékaři bez hranic pracují v oblasti, která dnes náleží Jižnímu Súdánu, od roku 1983. Pracují v šesti jeho státech, kde kromě poskytování základní a specializované zdravotní péče reagují na pohotovostní situace, jako je masivní vysídlení obyvatel, příliv uprchlíků, podvýživové krize nebo propuknutí malárie a kala azar.