Multirezistentní tuberkulóza se šíří alarmující rychlostí

PRAHA, 20. března 2012 - Alarmující nová data ukazují, že globální rozšíření multirezistentní tuberkulózy (MDR-TB) je mnohem větší, než se dříve předpokládalo. Lékaři bez hranic varují, že k boji s touto nebezpečnou formou nemoci je potřeba koordinovaného mezinárodního úsilí.

Globální krizi MDR-TB provází nedostatečný přístup pacientů k odborné diagnóze a léčbě. Existující diagnostické metody a léky jsou zastaralé a velmi drahé, šíření nemoci také napomáhá nedostatek financí na rozšiřování léčby. V současnosti má celosvětově přístup k diagnóze, která by mohla odhalit rezistenci vůči běžným lékům, méně než 5% všech pacientů s tuberkulózou. Necelých 10% pacientů nakažených MDR-TB pak má přístup k odpovídající léčbě.

„Lidi s multirezistentní formou tuberkulózy nacházíme v alarmujícím množství všude, kde začneme nemoc diagnostikovat. Zdá se, že současné statistiky postihují jen malou část problému,“ říká Dr. Unni Karunakara, prezident Lékařů bez hranic. „95% všech pacientů s tuberkulózou nemá přístup k odpovídající diagnóze a snahy o rozšíření detekce multirezistentní tuberkulózy jsou podrývány klesající podporou ze strany mezinárodních dárců – a to právě ve chvíli, kdy je zvýšení pomoci nejvíce potřeba,“ dodává.
Tuberkulóza je v současnosti mezi infekčními nemocemi celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a stále se zvyšuje počet případů forem nemoci odolných vůči lékům první linie. Podle WHO Global TB Report 2011 je celosvětově tuberkulózou nakaženo 12 milionů lidí.

Multirezistentní tuberkulóza (MDR-TB) je forma tuberkulózy, na kterou neúčinkují běžné léky první linie. Její léčba je velice dlouhá a komplikovaná, trvá okolo dvou let a používají se při ní vysoce toxické léky s řadou vedlejších účinků. Rezistentní forma tuberkulózy se u pacientů většinou vyvine během léčby běžné tuberkulózy kvůli tomu, že pacient nedokončí celý léčebný proces, vynechá dávky léků nebo mu zdravotník předepíše nevhodné, prošlé nebo nekvalitní léky. Nyní se navíc začala přenášet i z člověka na člověka.

Finanční škrty: v důsledku vážného nedostatku financí způsobeného nenaplněnými dřívějšími sliby mezinárodních dárců a současně špatnými výsledky poslední dárcovské konference rozhodl Globální fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií v listopadu 2011 o zrušení 11. grantového kola, v němž měl rozdělit finanční prostředky určené na programy rozšiřování léčby až do roku 2014. Toto rozhodnutí způsobilo, že řada zemí není schopna účinně zasáhnout proti epidemiím, které je sužují. K tomuto bezprecedentními zrušení financování nových programů přitom došlo v době, kdy je kvůli šířící se zdravotnické krizi, kterou rezistentní tuberkulóza představuje, akutně potřeba dostupnost léčby naopak rozšiřovat.
Údaje nashromážděné v projektech Lékařů bez hranic po celém světě šokovaly lékaře, kteří s nemocí bojují.

Na severu Uzbekistánu Lékaři bez hranic diagnostikovali MDR-TB u 65% pacientů, které v roce 2011 léčili. 30-40% z nich bylo přitom na klinice Lékařů bez hranic přijato vůbec poprvé, což je globálně bezprecedentní počet, který ukazuje, že rezistentní tuberkulóza nevzniká jen vinou špatné léčby, ale přenáší se i sama o sobě.

V Jihoafrické republice, která patří mezi země s největším výskytem tuberkulózy, Lékaři bez hranic ve svém programu v KwaZulu Natal zaznamenali po zavedení nového diagnostického testu měsíční nárůst počtu pacientů s tuberkulózou o 211%. Současně se ukázalo, že 13,2% z těchto pacientů vykazuje rezistenci vůči rifampicinu, jednomu z nejúčinnějších léků proti tuberkulóze.

V Indii přispívá k růstu rezistence volný prodej léků a neregulované soukromé zdravotnictví. Každý rok se zde MDR-TB nakazí asi 99.000 lidí. Jen jedno procento z nich se dostane k adekvátní léčbě.

V Myanmaru se k léčbě dostane asi jen 300 pacientů z 9.300, kteří se ročně nakazí MDR-TB. Zrušení posledního grantového kola Globální fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií z důvodu nedostatku potřebných financí přitom vážně ohrožuje pětiletý plán rozšíření léčby na 10 000 lidí nemocných MDR-TB v Myanmaru a mnoho jiných podobných aktivit v dalších zemích.

Tato globální zdravotnická krize je navíc zesilována skutečností, že léčba MDR-TB je velmi dlouhá (trvá kolem dvou let) a je závislá na vysoce toxických lécích s řadou vedlejších účinků vyvinutých v polovině 20. století . Omezení financování – zvláště škrty Globálního fondu – a malý trh s několika výrobci léků udržují ceny léků v nedostupné výšce. Vysoká cena také omezuje dostupnost nových prostředků k rychlé diagnóze MDR-TB v odlehlých a nerozvinutých oblastech. Právě v těchto místech je přitom k záchraně životů potřeba odhalit MDR-TB v řádu hodin a nikoliv dnů či týdnů.

Lékaři bez hranic apelují na vlády, mezinárodní dárce a farmaceutické firmy, aby se zapojili do boje proti šíření MDR-TB pomocí finanční pomoci a vývoje nových diagnostických metod a léků. Má-li být tento boj úspěšný, jsou potřeba rychlejší a méně toxické léčebné postupy, dosud neexistující přípravky pro děti a rychlé diagnostické testy. Musí být rovněž přijata regulační opatření k zastavení dalšího šíření nákazy způsobeného nevhodnou léčbou místních lékařů.

„Potřebujeme nové léky, výzkum, programy a nové závazky k boji s touto smrtelnou nemocí ze strany mezinárodních dárců a vlád,“ říká Dr. Karunakara. „Jen tehdy bude možné testovat, léčit a uzdravit více nemocných pacientů. Svět už nemůže jen mlčky pozorovat hrozbu MDR-TB. Musíme začít jednat okamžitě.“