Lékaři bez hranic pomáhají obětem v Tana Delta v Keni

Mezinárodní zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) poskytuje psychologickou a zdravotnickou pomoc velkému počtu žen, můžu a dětí, které ohrožuje konflikt v regionu Tana Delta.

Od září 2012 organizují Lékaři bez hranic individuální i skupinová terapeutická sezení pro osoby, které trpí zejména nespavostí, němotou, stavy úzkosti, halucinacemi a ztrátou chuti k jídlu z důvodu smutku nad ztrátami, které je postihly. V závažnějších případech se u některých pacientů objevily vražedné a sebevražedné tendence. V posledních čtyřech měsících přijali psychologičtí poradci v řadách Lékařů bez hranic více než 1.800 osob do skupinových sezení a provedli přes 50 individuálních konzultací. Pořádali také sezení ve školách a vyškolili kolem 30 učitelů ve čtyřech školách a více než 40 zdravotnických pracovníků v různých aspektech psychologického poradenství.

„Nejvíce zasaženy bývají ženy, které pronásledují vzpomínky na to, jak byly zaživa upáleny jejich děti. Jiné se bojí, že je od jejich dětí odtrhnou nebo že se budou muset vyrovnat s vysídlením a bezdomovectvím,“ říká setra Lékařů bez hranic a poradkyně Elizabeth Olela. „Například jedna z mých pacientek mi řekla, že nemohla utéct se všemi svými dětmi. Když se vrátila pro dvouletého syna, mohla se jen bezmocně dívat, jak byl upálen.“

Týmy Lékařů bez hranic byly přímými svědky efektu, který má násilí a vysídlení na děti v této oblasti. Proto uspořádaly řadu skupinových i individuálních sezení na různých školách, aby ztrápeným dětem zajistily podporu. Některých skupinových sezení se účastní i učitelé, kteří se během nich kromě vlastního psychosociálního poradenství školí jak poskytovat terapii ohroženým dětem. „Někdy je těžké uzavřít sezení, protože jsou tito školáci plni emocí,“ poznamenává Elizabeth Olela. „Některé děti trpí selektivním mutismem - poruchou, při níž přestávají mluvit. Další nemohou spát, díky čemuž se nemohou učit.“

Lékaři bez hranic se také obávají, že strach z dalších útoků brání nemocným a raněným, aby docházeli do zdravotnických center. Proto zřídili mobilní kliniky ve vysídleneckých táborech a přilehlých oblastech, aby uprchlíkům zajistili základní zdravotní péči. Poskytování základní zdravotní péče také umožňuje zdravotníkům identifikovat pacienty, kteří potřebují psychologickou pomoc, a pomoci jim.

Dr. Joke Van Peteghem, zdůrazňuje: „Naše týmy se zaměřují na to, aby se pacienti byli schopni vyrovnat nejen se situací, které právě čelí, ale i s dalším násilím, s nímž se v tomto nestabilním regionu mohou v budoucnu setkat.“

Od srpna 2012 bylo v Keni zabito více než 200 lidí, stovky dalších byly zraněny a více než 2.500 rodin uprchlo ze svých domovů. Také tu byla poničena zdravotnická zařízení. Navzdory ujištěním, že bude v regionu posílena bezpečnost, je situace stále nejistá a strach z odplaty a následného konfliktu je mezi lidmi stále živý. To vede k podlamování fyzického i psychického zdraví zdejší populace.

Lékaři bez hranic momentálně poskytují zdravotní péči obětem útoků v Tana Delta z poloviny ledna. Naše zdravotnická humanitrání organizace pracuje v Keni od roku 1987 a v současnosti provozuje projekty ve slumech Kibera, Mathare, v provincii Nyanza (Homa Bay) a uprchlickém táboře v Dadaabu. Lékaři bez hranic také reagují na různé zdravotnické krize v celé Keni.

Více o aktivitách Lékařů bez hranic v Keni ZDE.

Další články s problematikou uprchlíků ZDE.