{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Jižní Súdán: 20 000 lidí bez pomoci po útěku z neklidného pohraničního regionu
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) upozornila, že je ve státě Severní Bahr el Ghazal v Jižním Súdánu více než 20.000 osob téměř odříznuto od pomoci. Byli přinuceni uprchnout před násilím, které je v této neklidné oblasti ohrožovalo. Dochází jim jídlo i pitná voda a v táborech žijí v nevyhovujících životních podmínkách.
Lékaři bez hranic zahájili pohotovostní operaci, aby pomohli těmto lidem, kteří přicházeli v posledních 12 měsících. Kvůli odlehlosti regionu a zmatku, zda by měli být uznáni za uprchlíky, vnitřně vysídlené (IDPs) nebo navrátilce se jim dostává jen minimální humanitární pomoci.
Od počátku procesu vzniku Jižního Súdánu, který vyvrcholil referendem a následným vyhlášením nezávislého státu před dvěma lety, se mnoho lidí do regionu vracelo kvůli kombinaci sociálních, ekonomických a bezpečnostních hledisek. V nedávných měsících přišlo několik vln vysídlených obyvatel. Prchali před násilím zejména podél řeky Kiir, která neklidným regionem protéká.
„Humanitárním agenturám není jasné, jakou pomoc těmto lidem poskytovat, protože je těžké určit jejich status,“ řekl Shaun Lummis, terénní koordinátor Lékařů bez hranic v Severním Bahr el Ghazalu. „Lékaři bez hranic ale nevidí rozdíl mezi tím, zda jsou to uprchlíci, vnitřně vysídlení, nebo navrátilci.“
Vysídlení obyvatelé, jejichž počet téměř zdvojnásobil populaci v regionu, žijí především v 11 provizorních táborech, které jsou rozesety do několika izolovaných částí Severního Bahr el Ghazalu. Někteří také našli útočiště mezi místní komunitou. Mnoho lidí se muselo několikrát přestěhovat, protože pro ně není k dispozici žádné určené místo.
„Když jsme sem v únoru poprvé přijeli, mnoho lidí vlastně žilo v buši. Do zdejšího regionu přišly tisíce vysídlených lidí, pro uspokojení jejich potřeb ale nebylo skoro nic učiněno,“ řekl Shaun Lummis.
Lékaři bez hranic podporují vysídlené obyvatele i místní hostitelskou komunitu. Zřídili mobilní kliniky a trénují týmy komunitních zdravotnických pracovníků, kteří pomohou v boji s průjmovými onemocněními, malárií a podvýživou. Ty jsou ve zdejší populaci hlavními příčinami úmrtí. Lékaři bez hranic také provozují kliniku primární zdravotní péče ve městě Pamat, která se zaměřuje na děti mladší pěti let a těhotné ženy.
„V našem městě na řece Kiir jsme mohli farmařit, jak jsme chtěli. Tady se jen snažíme přežít,“ vypověděl Anthilio Akon, vůdce komunity v táboře Ajok Wol, kde téměř nejsou k dispozici plastové plachty na stavbu přístřešků, přestože se nevyhnutelně blíží období dešťů.
Lékaři bez hranic pracují v oblasti, v níž se nedávno ustanovil Jižní Súdán, od roku 1983. Momentálně zasahují v šesti z deseti jihosúdánských států. Snaží se reagovat na krize, které představuje vysídlení velkého množství obyvatelstva, příliv uprchlíků, znepokojivá výživová situace a zvýšený výskyt onemocnění typu malárie nebo kala azar. Kromě toho poskytují základní i speciální zdravotní péči.