Blog z Jižního Súdánu: Nuoih

Cormac Donnelly je všeobecný lékař z Galway z Irska, který nyní působí ve výživovém projektu Lékařů bez hranic v Bentiu ve svazovém státě Unity v Jižním Súdánu. Bentiu leží poblíž jihosúdánských ropných polí a hranice se Súdánem. Je to oblast zvláště ohrožená nedostatkem potravin a Lékaři bez hranic ve městě a jeho okolí provozují od roku 2010 výživový program. Cormac kromě své práce v Irsku působil také v Zambii. Je na své první misi.

Hlavním cílem naší činnosti v Bentiu je snížení úmrtnosti a zmírnění utrpení způsobeného trvající potravinovou krizí. Podle našich statistik jsme již tento rok „vyléčili“ přes 3000 podvyživených dětí.

To je ale koncept, se kterým příliš nesouhlasím. Jistě jsme zlepšili výživový stav těchto dětí, vyléčili všechny související choroby, náš program tento rok pravděpodobně zachránil mnoho životů, ale jak můžeme říci, že jsme vyléčili podvýživu, když se nezamyslíme nad důvody, které k ní vedou?

Před několika měsíci naši kliniku navštívil belgický filmový štáb natáčející reportáž u příležitosti výročí nezávislosti Jižního Súdánu. Byli velmi profesionální a zdvořilí, před filmováním se chtěli ujistit, jestli mají souhlas, a řídili se odpovídajícími pravidly. Když se mě vyptávali na naši činnost na klinice, naléhali, abych jim vysvětlil příčiny podvýživy. Jejich úhel pohledu souvisel se sporem o hranici se Súdánem a zajímalo je, jestli je to ta příčina. Jak to mám vědět? Jsem tu, abych léčil děti a pomáhal jim. Nakonec jsem dal politicky korektní odpověď o „komplexních“ příčinách problému.

Jedno odpoledne jsem se v nemocnici zeptal několika místních kolegů na jejich názor na příčiny podvýživy. Paleta odpovědí byla široká. Národ Nuerů má své vlastní slovo pro podvýživu – nuoih. Většina personálu zmiňovala nedostatek jídla a také nemoci jako malárie a průjmy, které jsou podle nich spíše příčinou podvýživy než jejím důsledkem. Další sestra mi řekla, že za to můře „nedostatek jídla, nemoci, také to, že Jižní Súdán je nový stát, který byl dlouho ve válce a mnoho věcí je zničených“.

Je tedy podvýživa novým problémem? Nikoliv. Jeden z ošetřovatelů mi řekl, že před otevřením výživového programu Lékařů bez hranic v Bentiu tu v letech 2000-2008 působila jiná nevládní organizace. Dodal, že lidé tu už od 80. let závisí na OSN, Světovém potravinovém programu a dalších organizacích poskytujících potraviny a výživové programy.

Někteří kolegové si myslí, že Jižní Súdán jen potřebuje trochu času, aby se postavil na nohy. „Potrvá to, než se tenhle nový mechanismus zaběhne (nezávislost). Věc se změní, když se stabilizuje bezpečnost a lidé budou moci chovat dobytek. Konflikt způsobuje vysídlování, jako se to teď děje při bojích rebelských skupin s vládou,“ říkají.

Od získání nezávislosti na Súdánu v minulém roce je hranic stále zavřená, a to přispívá k potížím. „Uzavření hranic je problém. Neprodukujeme nadbytek zboží a jsme závislí na zahraniční pomoci. Máme půdu i zdroje, ale nemáme nástroje k rozvoji, jako traktory a buldozery,“ vysvětlují jiní.

Dostatek zdrojů a potenciálu tu jasně vidím už od svého příjezdu. Po deštích teď krajina připomíná zelené moře. Slunce hřeje, je tu možné vypěstovat velké množství jídla a země není přelidněná.

Zdá se, že i počasí hraje svou roli. „K podvýživě dochází v průběhu sucha, které způsobuje každoroční mezeru v produkci jídla a způsobuje podvýživu dětí i dospělých,“ říkají. Problémem může být i nadbytek deště a někteří kolegové nevidí příští rok nadějně. „Bude to špatný rok, protože záplavy zničily sklizeň.“

Dalším názorem je, že špatný přístup ke kvalitní a včasné lékařské péči vede ke špatné chuti k jídlu a podvýživě. Jiní z toho viní geografickou situaci Jižního Súdánu. „Jsme vnitrozemská země, a proto nemůžeme získat potraviny ze sousedních států. Také cesta do Juby byla zablokována dešti,“ říkají. Když se jich zeptám, proč tyto problémy nemá třeba vnitrozemská Uganda, odpovídají, že „Uganda má mnoho obchodníků, peněz a velkých farem produkujících potraviny.“

Trvale špatná bezpečnostní situace také narušuje životní styl lidí a tradiční vazby na širokou rodinu a komunitu. Pokud nemáte dost jídla a v okolí není bezpečno, asi se nevypravíte pro jídlo k příbuzným.

Má odpověď pro filmový štáb byla tedy nejspíš správná. Příčiny podvýživy jsou komplexní. Teď mě ještě zajímá, jaký názor na to mají matky a ošetřovatelky na klinice…
 
Získejte více informací o činnosti Lékařů bez hranic v Jižním Súdánu.

Čtěte Cormacův blog v angličtině.