Dr. Joanne Liu: Zastavte tyto útoky

Projev Joanne Liu, mezinárodní prezidentky Lékařů bez hranic, během setkání Rady bezpečnosti OSN, 3. května 2016, New York:

Vaše excelence, dámy a pánové,

Minulou středu zničily letecké útoky nemocnici Kuds v Aleppu.

Pod bombami zemřelo nejméně 55 mužů, žen a dětí.

Zabily také jednoho z posledních zbývajících pediatrů ve městě.

Byl to vražedný útok.

Za posledních 10 dnů zasáhlo Aleppo alespoň 300 náletů. Jejich cílem byly opakovaně civilisté, často celé skupiny lidí.

Čím jsou dnes ve válkách jednotlivci? Postradatelným materiálem, živým nebo mrtvým.

Pacienti a lékaři jsou považováni za přijatelné cíle.

Ženy, děti, nemocní, ranění i ti, kdo o ně pečují, jsou odsouzeni k smrti.

Zastavte tyto útoky.

Po americkém útoku na traumacentrum Lékařů bez hranic 3. října 2015 jsem odjela do afghánského Kundúzu.

Jeden z přeživších, zdravotní bratr Lékařů bez hranic, který při bezcitném náletu přišel o levou ruku, mi řekl něco, co mě dodnes pronásleduje.

Řekl, že když v Kundúzu vypukly boje, Lékaři bez hranic řekli svému personálu, že traumacentrum je bezpečné místo.

„Věřili jsme vám,“ řekl. „Věděli jste, že nás budou bombardovat?“

Řekla jsem mu, že až do 3. října jsme věřili, že nemocnice je bezpečné místo.

Dnes už to nemůžu říct o žádném zdravotnickém zařízení na frontové linii.

V Afghánistánu, Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Súdánu, Sýrii, Ukrajině i Jemenu jsou nemocnice opakovaně bombardovány, přepadány, rabovány a záměrně zapalovány.

Pacienti bývají zastřeleni na svých lůžkách. Zdravotnickému personálu vyhrožují. Pacienty střílejí v lůžkách.

Plošné útoky na komunity i přesné útoky na zdravotnická zařízení jsou označovány za omyly, rovnou popřeny nebo se prostě přechází tichem.

Ve skutečnosti se jedná o rozsáhlé, plošné a nepřiměřené útoky vůči civilistům ve městech a v nejhorších případech o akty teroru.

Následky útoků na zdravotnická zařízení sahají dále, než jen ke zraněným či zabitým lidem.

Ničí běžnou a život zachraňující péči určenou všem. Činí přežití nemožným. Tečka.

Letecký úder koalice vedené Saudskou Arábií 26. října 2015 zasáhl nemocnici Lékařů bez hranic v Haydanu, na severu Jemenu. Bez život zachraňující péče zůstalo přes 200 000 lidí.

Bylo to první ze tří zařízení Lékařů bez hranic, které bylo v průběhu tří měsíců v Jemenu částečně nebo úplně zničeno.

Útoky na zařízení Lékařů bez hranic dávají jen nahlédnout, jak brutální je válka.

Útoky na další nemocnice a kliniky – ale i školy, tržiště či modlitební místa – jsou běžnou věcí. Místní zdravotníci nesou největší tíži těchto útoků.

Jsme ve smrtící slepé uličce.

Už dále nemůžeme předpokládat, že se plně funkční nemocnice – v nichž pacienti bojují o své životy – nacházejí mimo povolené cíle. Nemocnice a pacienti byli zavlečeni na bojiště.

Ve městě Jasim na jihu Sýrie obyvatelé protestovali před nemocnicí proti jejímu opětovnému otevření. Udělali to, protože vědí, co se stává fungujícím nemocnicím.

Čelíme epidemii útoků na zdravotnická zařízení, které nám brání dělat naší hlavní práci.

Až dosud zůstalo naše volání po nezávislém vyšetřování bez odpovědi.

Odpovědnost začíná u nezávislého a nestranného vyšetřování.

Pachatelé nemohou být vyšetřovateli, soudci i porotou.

Můžete si být jisti, že budeme útoky na zdravotní péči neúnavně odsuzovat.

Budeme mluvit rozhodně a silně o tom, čeho jsme svědky v místech, kde působíme.

Zdravotní péče nesmí být povoláním, při němž se umírá. Není možné útočit na pacienty na lůžku. Nesmí v postelích umírat.

Jako zdravotníci skládáme přísahu, když vstupujeme mezi kolegy lékaře.

Ošetříme každého jednotlivce, bez ohledu na jejich původ, vyznání, rasu nebo stranu, za kterou bojují. I když jsou to zranění bojovníci nebo když jsou označeni za zločince či teroristy.

Na nemocnice není možné útočit ani do nich nesmí násilím vstupovat ozbrojenci. A to ani proto, aby hledali a odváděli pacienty.

Když se otočíme k těmto principům zády, otočíme se zády k základům lékařské etiky.

Lékařkou etiku není možné pohřbít pod tíhou války.

Neutralitu lékařské péče ve válce nelze potlačit kvůli státní suverenitě nebo místnímu právu. To platí především dnes, v době boje proti terorismu a proti povstaleckým milicím, pro kterou jsou charakteristická proměnlivá spojenectví a nejasná pravidla ozbrojených střetů.

Možná se změnila povaha války, ale ne její pravidla.

Vaším úkolem je chránit mír a bezpečí.

Přesto se čtyři z pěti trvalých členů této rady v různé míře účastní koalicí, které jsou zodpovědné za útoky na zdravotnická zařízení v minulém roce.

Mezi ně patří koalice vedená  Severoatlantickou aliancí v Afghánistánu, koalice vedená Saudskou Arábií v Jemenu nebo Sýrií vedená koalice podporovaná Ruskem.

Proto musíte dostát mimořádně odpovědnosti, která na vás leží, a jít ostatním státům příkladem.

Znovu opakuji: Zastavte tyto útoky.

Výsledkem dnešní diskuse nesmí být jen prázdná slova.

Tato rezoluce nesmí skončit tak, jako řada ostatních, včetně těch, které jste vydali kvůli Sýrii v posledních pěti letech. Ty byly opakovaně porušovány bez jakéhokoli trestu.

V Sýrii se zdravotnictví systematicky stává terčem útoků a obléhaná území jsou zcela cynicky ponechána bez lékařské péče.

Dodržujte své závazky.

Zajistěte ochranu pro poskytování nestranné lékařské péče v konfliktech.

Podpořte také povinnost zdravotnických pracovníků ošetřit všechny nemocné a zraněné pacienty bez jakékoli diskriminace.

Dr. Maaz, pediatr zavražděný minulý týden v Aleppu, zemřel, protože zachraňoval životy.

Dnes si připomínáme jeho lidskost a odvahu, kterou sdílí mnoho pacientů, zdravotních sester a bratrů, lékařů, komunit a pracovníků Lékařů bez hranic v oblastech konfliktů.

Žádám vás kvůli nim: proměňte tuto rezoluci i v reálné kroky.

Potvrďte znovu – a jednohlasně – pravidla, která řídí vedení války.

Tato rezoluce musí zaručit, že všechny státy i nestátní aktéři konfliktů zastaví to krveprolití.

Musíte také vyvinout tlak na své spojence, aby zastavili útoky na lékařskou péči a obyvatele v zónách konfliktu.

Neopustíme své pacienty. A nebudeme mlčet.

Vyhledání lékařské péče ani její poskytování nesmí být rozsudkem smrti.

Nebudete souzeni na základě slov, která zde dnes pronesete, ale na základě vašich činů. Vaše práce sotva začala.

Zajistěte, aby tato rezoluce zachrání lidské životy.

Děkuji vám.

Čtěte také: Dodržovat pravidla války je těžké. To není důvod na ně rezignovat

Paulo Filgueiras