{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Zapomenutí obyvatelé Mexika
Ivana Cervín a Laura Moreno pracují v mobilních klinikách Lékařů bez hranic v mexickém státě Guerrero. Každý měsíc navštěvují oblasti zasažené extrémním násilím. Popisují výzvy, které přináší práce v tomto státě, a potřeby lidí, kterým tady pomáhají.
Ivana Cervín Marín je psycholožka, která pracuje v jedné z mobilních klinik Lékařů bez hranic.
„Díky práci v Guerreru mám pocit, jako kdybych předtím žila v úplně jiné realitě. V Mexico City jsem byla jako v bublině. Realita je ale jiná. Realita je tady. A stát Guerrero je bojovník, který prožil léta útrap, a ve chvíli, kdy čelí nové hrozbě, říká: „Už dost!”
Lidé se samozřejmě museli této nové hrozbě v podobě násilí psychicky přizpůsobit. Někteří z nich tak začali být agresivní nebo násilní, ale to přináší řadu útrap. V takových případech se jedná o stresovou reakci na novou situaci.
Setkali jsme se s různými příběhy – se ztracenými dětmi, únosy, mučením, sexuálním násilím, sexuálním násilím na dětech, nezletilými těhotnými a mnoha traumatizovanými dětmi.
Konzultace na jedné z mobilních klinik Lékařů bez hranic ve státě Guerrero.
Vybavuji si případ asi šestiletého chlapce. Jeho dědečka zabili členové drogového gangu. Vrazi se pak vrátili a vyhrožovali rodičům dítěte. U chlapečka se objevila posttraumatická stresová porucha. Pak se jeho stav zlepšil, ale zločinci přišli znovu a jeho otce mučili. Chlapec nyní trpí úzkostmi, náhlým neutišitelným pláčem, je extrémně ostražitý a vyhýbá se všemu, co mu prožité události připomíná.
Objevují se i případy institucionálního násilí, kdy děti zklame školský systém. Práce učitelů je ale velice důležitá a je jejich velkou zásluhou, že se sociální struktury úplně nerozpadly. S učiteli také pracujeme a pomáháme jim. Školíme je v emoční inteligenci, aby byli schopni si navzájem poskytovat podporu a vytvářet sítě pro podporu dětí i komunit.
Psychologové Lékařů bez hranic na skupinovém sezení s dětmi ve vesničce ve státě Guerrero.
Lidé a komunity, kterým v Guerreru pomáháme, jsou za naši podporu velice vděční. Když se do stejného města vracíme na naši pravidelnou měsíční návštěvu, lidé nám říkají: „To je dobře, že jste na nás nezapomněli.“ Protože tak se oni cítí – zapomenutí.“
Obyvatelé Guerrera jsou odolní a houževnatí. Když ale strach a násilí přetrvávají, mohou být sociální struktury ve společnosti narušeny.
Dvaatřicetiletá Laura Moreno pochází z Madridu. V Guerreru působí jako vedoucí programu péče o duševní zdraví.
„V Guerreru poskytujeme základní zdravotní péči i péči v oblasti duševního zdraví (individuální i skupinovou) a v tomto regionu lidem zasaženým násilím nabízíme psychosociální aktivity. Vedeme individuální i skupinová sezení a psychosociální aktivity s cílem posílit pacientovu schopnost zvládnout krizové situace a pomoci znovu vybudovat sociální sítě narušené násilím.
Je to pro nás velká výzva, protože kvůli nestálosti situace ve státě navštěvujeme každou komunitu jen jednou za měsíc. Individuální konzultace nesmí být příliš dlouhé. Setkáváme se i s dalšími těžkostmi, například když naše návštěvy kolidují se setbou nebo sklizní či s dobou, kdy si lidé chodí pro státní podporu.
Zdravotník Lékařů bez hranic pomáhá pacientovi při vstupu do ordinace mobilní kliniky
V roce 2017 jsme uskutečnili 1 270 konzultací. Poskytli jsme pomoc lidem, kteří si prošli velice traumatizujícími zážitky. Někteří přišli o blízkého člověka. Jiní se museli vyrovnat s tím, že jejich blízcí byli přinuceni pracovat pro zločinecké gangy. Obyvatelé Guerrera jsou houževnatí bojovníci. Když ale strach a násilí přetrvávají, mohou být sociální struktury ve společnosti narušeny.
A proto je zde poskytování péče v oblasti duševního zdraví tak důležité. Podpora, kterou poskytujeme, pomáhá posílit schopnost pacientů vyrovnat se s těžkými situacemi tak, aby byli schopni zvládat své emoce v nejistých dobách plných násilí.
Velké obavy máme taky o vážně psychicky nemocné pacienty. Izolace některých komunit má obrovský dopad na obyvatele a jejich rodiny, které jsou velice zranitelné.”