Před obnovenými boji v Jemenu uprchlo již čtvrt milionu lidí. Chybí jim pitná voda i zdravotní péče

• Vojenská eskalace mezi húsii a mezinárodně uznávanou vládou podporovanou Saúdskou Arábií, která propukla letos v září, vyhnala ze svých domovů více než 230 tisíc lidí. 

• Mnozí z nich jsou za zhruba 11 let trvání konfliktu vysídlení opakovaně. Celkově je podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vnitřně vysídleno přes 5 milionů lidí. 

• Na 22 milionů Jemenců podle UNHCR naléhavě potřebuje humanitární pomoc. Data Světové zdravotnické organizace (WHO) však ukazují, že ta nouzová je zajištěná pouze z 12 procent. 

• Zemi trápí potravinová nejistota a s ní spojený nárůst podvýživy. Lidi v uprchlických táborech ohrožuje mimo jiné cholera, kožní infekce, průjmy nebo horečky.

„Je zázrak, že se nám podařilo utéct. Silnice už byly uzavřené. Bylo to strašně daleko. Den a půl jsme šli pěšky a pak ještě pokračovali autobusem,“ popisuje svou cestu do Atiry, tábora pro vnitřně vysídlené asi 250 kilometrů od Muchá, 19letý rybář Maher. Jeho domovské město v září dobyli húsiové. „Asi týden jsme spolu s dalšími, kteří utekli, spali pod stromy, než nám mohli přidělit nějaké stany,“ dodává.

Tábor Atira se v posledních týdnech rozšířil o 150 rodin. Celkově jich tam žije asi 310. Nachází se uprostřed pouště, daleko od jakékoliv infrastruktury. 

„Nejvíc nám chybí přístup k pitné vodě,“ říká Fatima, která před ostřelováním Muchá utekla se svými osmi dětmi. „Nemám peníze na balenou vodu a ta v nádržích je slaná“. 

Pro nově vysídlené navíc nejsou k dispozici žádné latríny, což zvyšuje riziko cholery. WHO varuje, že se počet případů této nemoci v Jemenu od začátku října ztrojnásobil.

Ve stínu války 

Lékaři bez hranic poskytují pomoc mimo jiné skrze mobilní kliniky v guvernorátech Lahidž a Aden, kde 70 procent všech pacientů tvoří ženy a děti. Od půlky září tam týmy organizace provedly více než tisíc vyšetření. Časté jsou záněty dýchacích cest a močového měchýře nebo gastritida. Z toho, že musí ujít často dlouhé vzdálenosti, mají nově příchozí různá zranění na nohách, ale také oční a ušní infekce. Komplikované bývají i porody. 

„Setkáváme se s těhotnými ženami, které neměly ani jednu prenatální prohlídku a musely rodit v nehygienických podmínkách bez lékařského vybavení,“ říká Itta Helland-Hansen, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Jemenu. „Akutně podvyživené děti pak posíláme dál do nemocnic, ty ale již dosahují maximálních kapacit.“ 

Nedostatek financí 

Pro podvyživené děti chybí i léky. To je jeden z konkrétních důsledků globálních škrtů v humanitární pomoci. 

Podle WHO se z celkových 31 milionů dolarů potřebných na akutní nouzovou pomoc v Jemenu podařilo uvolnit pouze 3,78 milionů. Prostředky na humanitární krizi v zemi byly přitom podhodnocené již před nejnovější eskalací konfliktu ─ zajištěny byly jen z 22 procent. 

„Je třeba neprodleně rozšířit pomoc vysídleným, včetně zásobování pitnou vodou, zlepšení životních podmínek a prevence šíření nákaz,“ uzavírá Helland-Hansen. 

Lékaři bez hranic se od zářijové eskalace konfliktu soustředí převážně na západ a jih země. V nemocnicích a mobilních klinikách vyšetřují stovky lidí denně, mezi 10. zářím a 11. říjnem asistovali u 136 porodů. V roce 2025 organizace v Jemenu provedla 386 600 vyšetření a do nemocnic přijala 216 500 pacientů.