Meningitida: Nedostatek vakcín přetrvává

Co to je?

Meningokoková meningitida je vysoce nakažlivá bakteriální forma meningitidy, tedy zánětu mozkových blan – tenké vrstvy membrán pokrývající mozek a míchu. Nejčastěji je způsobena infekcí - bakteriální, virovou nebo plísňovou. Meningitida se objevuje na celém světě, nejvíce infekcí a úmrtí je však v Africe, zejména v tzv. „meningitickém pásu“, který sahá od Etiopie až po Senegal, kde má nejvíce epidemií na svědomí meningokok typu A.

Jak se dá meningitida léčit?

Infekci lze léčit řadou antibiotik, například penicilinem, ampicilinem, chloramfenikolem nebo ceftriaxonem. V oblastech s málo rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou a omezenými zdroji se většinou používá chloramfenikol nebo ceftriaxon, protože nemoc dokáže v některých zdokumentovaných případech vyléčit i jediná dávka.

Nejúčinnějším způsobem boje proti epidemiím je nicméně včasné plošné očkování. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dokáže plošné očkování zabránit až 70% případům meningitidy na území Afriky.

Co dělají Lékaři bez hranic?

V roce 2014 očkovali Lékaři bez hranic proti meningitidě 75 100 lidí. V roce 2015 zasahovali například v Nigeru, kde mezi lednem a květnem na nemoc zemřelo přes 350 lidí a více než 5 000 se nakazilo.

V čem je problém?

Preventivní očkovací kampaně sice pomohly snížit počet případů meningitidy typu A, nicméně v letošním roce může v „meningitickém pásu“ vypuknout velký počet epidemií jiných typů nemoci. V roce 2013 byly hlášeny menší epidemie jiných typů v Nigérii a Burkině Faso. Postupně také stoupá počet případů meningitidy C. Očkování proti tomuto typu není dostupné v dostatečném množství. Dostupné vakcíny jsou velmi drahé a produkce se v současnosti nezvyšuje (viz tisková zpráva WHO po epidemii v Nigeru v létě).

Co je podle Lékařů bez hranic potřeba udělat?

• Použití vakcín by nemělo být politické rozhodnutí. Očkování musí být přístupné a cenově dostupné pro ty, kdo ho potřebují. WHO a UNICEF musejí během sezóny meningitidy zajistit dostatečné zásoby pro pokrytí potřeb ve vysoce rizikových státech. 
• Je třeba podpořit diverzifikaci výroby vakcín.
• Výrobci by měli přinejmenším plnit závazky vůči Mezinárodní krizové skupině (ICG) a měli by okamžitě zvýšit produkci očkovacích látek. 
• Světová zdravotnická organizace (WHO) by měla prosazovat alternativní strategie k očkování (například hromadnou distribucí antibiotik).