© Claire Jeantet - Fabrice Caterini/INEDIZ
06 Čvn 19 06 Čvn 19

Je neuvěřitelné, co naši pacienti vydrží

Noma je přehlížená avšak nebezpečná nemoc, která zohavuje mladé pacienty. Chirurg Hafíz z Indie nemocným poskytuje rekonstruktivní chirurgii v Nigérii. Ta zachraňuje nejen obličeje, ale mnohdy také životy. Přečtěte si jeho blog:

Z dob studií mi zbyla jen vzdálená vzpomínka na název nemoci. Noma? Cancrum oris?

Inspirace

Někdy v roce 2011 jsem byl na setkání, které organizovala asociace plastických chirurgů nedaleko mého domovského města v Indii. Tam jsem slyšel motivující prezentaci o humanitární zdravotnické pomoci, kterou poskytují Lékaři bez hranic v různých zemích. Hned po setkání jsem šel za prezentujícím a započal proces vedoucí ke spolupráci s Lékaři bez hranic.

Po několika měsících čekání a spousty papírování mě zavolali na pohovor do Nového Dillí a brzo potom mi nabídli první misi. Byl jsem nadšený!

Našli mi misi

Moje první mise v roce 2017 mě zavedla do Gazy, kde jsem pracoval jako rekonstruktivní chirurg se specializací na popáleniny. Misi ale náhle zrušili z bezpečnostních důvodů.  

Pro plastického rekonstruktivního chirurga jsou možnosti v zařízeních Lékařů bez hranic omezené. Rozhodl jsem se neucházet o pozici všeobecného nebo válečného chirurga, chtěl jsem dělat rekonstruktivní chirurgii, ve které jsem se cítil jistě.

Byl jsem proto nadšený, když mě oslovila indická kancelář s dobrou zprávou: našli mi další misi.

Noma v Nigérii

Měl jsem být plastickým rekonstruktivním chirurgem v projektu zaměřeném na léčbu pacientů s nomou v severozápadní Nigérii.

O nomě jsem musel všechno načíst. Je to poměrně vzácné onemocnění, ale v rovníkovém pásu, který zasahuje do Nigérie, Čadu, Kamerunu a Středoafrické republiky, stále relativně rozšířené. Nicméně lidé o nemoci moc nevědí a možnosti léčby jsou omezené.  

Onemocnění narušuje kost i tkáň v oblasti čelisti, rtů, tváře a nosu. Tato rychle se šířící obličejová gangréna je primárně důsledkem podvýživy a ústních infekcí u dětí, jejichž imunitní systém je oslabený.

 Čtrnáctiletý Adamu při vyšetření v nemocnici v Sokotu. 

Úmrtnost pacientů je také vysoká. Řada nemocných potřebuje chirurgický zákrok. A v tom se Lékaři bez hranic rozhodli pomoci. Už pět let proto podporujeme dětskou nemocnici ve městě Sokoto po boku tamního ministerstva zdravotnictví.

Jak postupovat

Knih, které by se podrobně zabývaly léčbou nomy, mnoho není. Mojí biblí se stala malá knížka vydaná nizozemskou nadací zaměřenou na nomu, kterou mi předal chirurg, který v projektu pracoval přede mnou. Knížka obsahovala mnoho obrázků a charakteristik poškozených obličejů, které nemoc způsobuje. Nesmírně mi pomohly, protože mě uchránily před šokem z neznámého.

Také mezinárodní tým už měl rozsáhlé zkušenosti v péči o nemocné, což mě zpočátku znervózňovalo. Ale trvalá podpora a dobré rady spolupracovníků mi pomohly soustředit se na vlastní práci.

 Chirurgický tým v Sokotu.

Jak dny ubíhaly, mé obavy mizely, protože jsem si uvědomil, že ve většině případů se mohu spolehnout na své základní zkušenosti s rekonstruktivní chirurgií. Také přátelský přístup v týmu přispěl k tomu, že všechno šlo hladce.

Pooperační optimismus

Jsem přesvědčený, že můj čas strávený v projektu byl užitečný. Léčili jsme více než 27 pacientů a velká většina z nich se skvěle uzdravovala.

Každý chirurg ví, že pooperační péče je životně důležitá, minimálně stejně jako samotná operace. Vizity na oddělení byly proto velmi důležité a vždycky jsem se na ně těšil. Je úžasné vidět, jak se lidské tělo po chirurgickém zákroku přirozeně uzdravuje.

Co mě ohromovalo nejvíc, byla výdrž našich pacientů. Mnozí vstávali a usmívali se večer po operaci, až jsme nemohli uvěřit, že to může být ten stejný pacient, kterého jsme operovali ráno. Málokdy si někdo stěžoval na bolest, což je pozoruhodné a ve velkém kontrastu se zdravými pacienty, se kterými se pravidelně setkávám při své praxi doma.

Loučení

Moje dvoutýdenní mise utekla jako voda. Při děkovací ceremonii můj poslední den se příbuzní pacientů sešli na dvoře nemocnice a svou vděčnost vyjádřili tradičním tanečním představením.

Byl to krásný večer a energie účinkujících přesvědčila i mě, stydlivého a špatného tanečníka, abych se k nim připojil.

Doufám, že se brzy vrátím!

{{{ labels.morehistories }}}