Přehlížená zdravotní krize: uštknutí jedovatými hady zasáhne až 2,7 milionu lidí ročně

Kasanesh Ambaye (12), showing where the snake bit her

Na následky uštknutí jedovatými hady každý rok umírá téměř 140 000 lidí a dalších 400 000 může zůstat znetvořených a/nebo s handicapem.

Přestože se jedná o nemoc s nejvyšší úmrtností ze všech 21 opomíjených tropických nemocí uznaných Světovou zdravotnickou organizací, investice do prevence a léčby uštknutí hadem zůstávají výrazně podfinancované a opomíjené.

Mnoho obětí hadího uštknutí nedostane žádnou léčbu. A ti, kteří ji dostanou, mohou obdržet nespolehlivý protijed nebo protijed nefungující proti danému druhu hada.

Naše týmy například v roce 2024 ošetřily přibližně 7 000 lidí uštknutých hadem. Mnoho pacientů však přichází na ošetření příliš pozdě. 

Včasný přístup k vhodnému protijedu a dostupnost léčby a vyškoleného zdravotnického personálu zachraňují životy.

Pomáhá nám umělá inteligence

Rychlé poznání hada pomáhá zlepšit léčbu protijedem. Ve spolupráci s Ženevsko univerzitou jsme vyvinuli software využívající AI, který pomáhá našim kolegům rozpoznat druhy hadů. Tento nástroj byl vycvičen na více než 380 000 fotografiích.

6 zajímavostí o uštknutí hadem

1. Kdo je nejvíce ohrožen?
Lidé v tropických oblastech, zejména zemědělci a venkovské komunity v Indii a subsaharské Africe. Zvláště zranitelné jsou děti do pěti let, u kterých se jed v těle šíří rychleji kvůli jejich nízké tělesné hmotnosti.

2. Jaké příznaky uštknutí způsobuje?
Hadí jedy působí různě, ale způsobují například bolestivé otoky a odumírání tkání (což může vést ke ztrátě končetin), nekontrolované krvácení, nebo ochrnutí a neschopnosti samostatně dýchat.

3. Jak se uštknutí diagnostikuje?
Typickým znakem jsou dvě ranky po hadích zubech, pro správnou léčbu je však klíčové určit konkrétní druh hada (např. podle fotek nebo příznaků paciena). Vybavenější kliniky mohou k určení závažnosti otravy využít také laboratorní testy srážlivosti krve.

4. Jak probíhá léčba?
Základem je co nejrychlejší podání kvalitního protijedu v lékařském zařízení. V závažných případech pacienti potřebují také infuze, kyslík nebo chirurgické 
ošetření.

5. Jaké jsou dlouhodobé následky? 
Zatímco většina lidí se uzdraví do tří týdnů, čtvrtina pacientů se z následků zotavuje až devět měsíců a někteří trpí doživotním postižením. Kromě fyzických následků, jako je ztráta hybnosti, se u přeživších často objevují i psychické problémy, například deprese nebo posttraumatická stresová porucha.

6. Jaké jsou hlavní překážky v léčbě? 
V mnoha chudších oblastech jsou protijedy buď nedostupné, nebo příliš drahé.

Pokud vás uštkne had – první pomoc pro vás

1. Zachovejte klid a vyhněte se prudkým pohybům, abyste zpomalili šíření jedu. 
2. Sundejte si šperky a těsné oblečení ještě předtím, než dojde k otoku. 
3. Končetinu znehybněte dlahou a udržujte ji na úrovni srdce nebo níže. 
4. Co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc. 
5. Nepoužívejte škrtidlo, které může vést ke ztrátě končetiny. 
6. Vyhněte se řezání, sání nebo ledování rány. Nedoporučuje se ani pokoušet se hada chytit nebo zabít za účelem identifikace

Vyléčili jsme ji

Pacientka, která se léčila z uštknutí hadem. Jižní Súdán, 2025. Foto: Maurizio Debanne / Lékaři bez hranic

Achan uštkl had. Stalo se to v noci, když šla pro vodu. Okamžitě byla převezena na jednotku intenzivní péče do nemocnice v Abyei (město na hranici Súdánu a Jižního Súdánu), kterou podporujeme. Podstoupila operaci k odstranění odumřelé tkáně a dostala protijed.

Ten had byl velmi jedovatý, krátce po uštknutí jsem pocítila svědění a začalo mi to otékat, říká. Žena má dvě děti, z nichž jedno s ní přišlo do nemocnice, protože ho ještě kojí.

Achan a její rodina měla štěstí, že se v naší nemocnici mohla začít okamžitě léčit. 
Spousta lidí však takové štěstí nemá.