Krize podvýživy v Súdánu. Hladomor byl vyhlášen ve dvou oblastech, hrozí v dalších dvaceti

• Více něž 8,7 milionu lidí v Súdánu, tedy téměř pětina celkové populace, čelí akutní potravinové nejistotě nebo hladomoru. Ceny základních potravin vzrostly až o 430 %. 

• Nejvíce jsou zasaženy děti mladší pěti let, mezi kterými přibývá případů středně těžké a těžké akutní podvýživy. Právě to je hlavním důvodem hospitalizací dětských pacientů jak na východě, tak i na západě země. 

• Ve městě Tawila, kde týmy Lékařů bez hranic ošetřují lidi, kterým se podařilo uprchnout před masakry z nedalekého Fáširu, jde o extrémní úroveň akutní podvýživy. Jedná se o největší krizi od začátku války před dvěma lety. 

„Můj bratranec zmizel v červnu, když se poprvé pokoušel dostat do Fáširu jídlo. Od té doby 
o něm nemáme žádné zprávy. Na cestě, která vede z města ven, on a další narazili na bojovníky Jednotek rychlé podpory (RSF) na motorkách, kteří po nich stříleli,“ říká žena, jež uprchla v říjnu. 

„Měli jsme takový hlad, že jsme začali jíst ambaz, krmivo pro zvířata. Nejdřív nic nestálo, potom jsme ho museli kupovat za 20 000 SDG za 1,5 kg (8 amerických dolarů) a v červnu cena stoupla až na 50 000 SDG (20 dolarů),“ popsala další z vysídlených žen pracovníkům Lékařů bez hranic v Severním Dárfúru.

Přeživší, kterým se podařilo utéct do Tawily, popsali zdravotníkům, jak nesnesitelný byl život ve Fáširu. Ten byl obléhán přes 500 dní. Vypověděli, že neměli žádný přístup k potravinám, protože komunitní kuchyně byly uzavřeny, humanitární pomoc zablokována a trhy, kde už se stejně nedalo skoro nic sehnat, ostřelovány. V září stálo 7 kg prosa 500 000 SDG (208 dolarů) a 1 kg cukru 130 000 SDG (54 dolarů).

Alarmující podvýživa

Zdravotnické týmy v Tawile už několik měsíců léčí u pacientů, kterým se podařilo utéct z Fáširu, podvýživu. Její současná míra je však alarmující. 

Například mezi dětmi mladšími pěti let, které dorazily do Tawily mezi 27. říjnem a 3. listopadem, bylo více než 70 % akutně podvyživených a 35 % trpělo její těžkou formou. Varovným signálem je rovněž to, že screening mezi dospělými dopadl obdobně. Z 1 130 jedinců bylo akutně podvyživených 60 %, přičemž 37 % z nich trpělo těžkou akutní podvýživou. 

Míra podvýživy je ještě vyšší u těhotných a kojících žen. Od začátku roku byla polovina z 6 500 těhotných žen, které lékaři vyšetřili v rámci prenatální péče, akutně podvyživená — 15 % trpělo těžkou podvýživou a 35 % středně těžkou podvýživou. To vystavuje jejich děti vážnému riziku.

Potvrzují se tak obavy o zdraví obyvatel Fáširu (Severní Dárfúr), kde byl spolu s městem Kadugli (Jižní Kordofán) v nové zprávě Integrated Food Security Phase Classification (IPC) potvrzen hladomor. Ten hrozí dalším dvěma desítkám oblastí.

Hladovění v celé zemi

Kromě Fáširu týmy Lékařů bez hranic v posledních měsících zaznamenaly zhoršení nutričního stavu dětí po celé zemi. Krizi pohání několik faktorů – nedostatek potravin, šířící se nemoci 
a nebezpečné životní podmínky.

„Mělo by se udělat mnohem více, aby se utrpení způsobené podvýživou po celém Súdánu snížilo. Vyzýváme všechny bojující strany, aby humanitárním organizacím umožnily bezpečný a stabilní přístup do různých oblastí, aby mohly rozšířit své služby a pomoci zmírnit tuto krizi,“ říká Myriam Laaroussi, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic.

K vysoké míře podvýživy přispívá i problém vysídlování, ať už se jedná o vnitřní či mezistátní vysídlení. Ve státě Modrý Nil na východě Súdánu návrat uprchlíků z Jižního Súdánu od června výrazně zatížil už tak málo dostupné zdroje obživy. Tisíce rodin žijí v improvizovaných táborech s omezeným přístupem k čisté vodě, potravinám a hygienickým službám, což vyvolalo doteď probíhající epidemii cholery. Lékaři bez hranic ošetřili v hlavním městě Modrého Nilu, Damazinu, pouze mezi červencem a zářím 1 950 těžce podvyživených dětí, z nichž 100 zemřelo. Mnoho právě na kombinaci cholery a akutní podvýživy. 

Situace v oblasti podvýživy je rovněž obtížná ve státě Chartúm. Zhoršila se poté, co se zhruba 700 tisíc lidí od června navrátilo do svých válkou zničených domovů. 

To vše ale může představovat pouze špičku ledovce. Skutečný rozsah krize je pravděpodobně mnohem větší.