Konžská demokratická republika: zasahujeme proti epidemii eboly

Lékaři bez hranic pomáhají při epidemii eboly. Konžská demokratická republika, 2026. Foto: Ikram Mekidiche

Naposledy aktualizováno 8. 7. 2026

V Konžské demokratické republice byla 15. května 2026 oficiálně vyhlášena epidemie eboly způsobená virem Bundibugyo. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila situaci za mezinárodní stav nouze. 

Epidemie rychle sílí. Dosud bylo hlášeno více než 1 708 potvrzených případů eboly, 580 úmrtí a 280 přeživších. Nákazu způsobuje vir Bundibugyo, proti kterému zatím neexistuje schválená vakcína ani účinná léčba.

Nákaza se šíří na hlavně severovýchodě země, kde lidé dlouhodobě čelí násilí, vysídlení a kolapsu zdravotnictví. V regionu se navíc vyskytují i další nemoci jako cholera, spalničky nebo malárie. Případy eboly byly potvrzeny i v sousední Ugandě. 

Jak pomáhají při této epidemii eboly Lékaři bez hranic? 

Aktuálně provozujeme specializovaná centra na léčbu eboly a izolační jednotky napříč provinciemi Ituri, Severní Kivu a Jižní Kivu s kapacitou 430 lůžek. Dosud jsme v těchto specializovaných centrech přijali 843 pacientů a pacientek, 90 % z nich v Mongbwalu a Bunii. U 357 z nich se potvrdila nákaza ebolou. Proti epidemii zasahuje více než 1 400 našich zaměstnanců a zaměstnankyň.

V prvních týdnech po vyhlášení epidemie jsme na místo poslali desítky tisíc kusů materiálu jako například sady ochranných prostředků (rukavice, roušky, ochranné brýle, pláště, ochranná obuv) nebo dezinfekce a léky. Z našich mezinárodních logistických center nadále každý týden dorazí do Konžské demokratické republiky několik tun zdravotnického a logistického materiálu.

Jaká je epidemiologická situace v Konžské demokratické republice a v Ugandě? 

První pacienti nakažení ebolou se objevili již několik týdnů před oficiálním vyhlášením epidemie. Dnes je epidemiologická situace nejasná a vyvíjí se mimořádně rychle. Jednou z našich obav je, že kvůli nedostatku diagnostických prostředků a neúplnému hlášení případů nemáme reálný přehled o skutečném rozsahu epidemie. Navíc se jedná o nestabilní region, kde se obyvatelé mimo jiné kvůli ozbrojeným konfliktům přesouvají přes hranice s Jižním Súdánem a Ugandou. To může urychlit šíření nákazy a zkomplikovat snahy o zvládnutí epidemie. 

Ohnisko epidemie se v současné době soustřeďuje v provincii Ituri. Mimo městská centra je však péče o pacienty s ebolou ze strany humanitárních organizací omezená nebo zcela chybí. Lidé zároveň nechtějí vyhledávat péči daleko od svých domovů, proto je potřeba péči o pacienty s ebolou decentralizovat i mimo hlavní městská centra.

Jaká je tato epidemie eboly ve srovnání s předchozími? 

V takto rané fázi je obtížné současnou epidemii srovnávat s předchozími případy výskytu nemoci, je ale znepokojivé, že počet případů už teď překonal předchozí ohniska viru Bundibugyo. K nim došlo v roce 2007 v Ugandě, kdy bylo zaznamenáno 131 případů a 42 úmrtí, a v roce 2012 v Konžské demokratické republice (provincie Orientale), kde bylo potvrzeno 38 případů a 13 úmrtí.