Ebola uprostřed krizí

Článek vznikl pro nové vydání našeho časopisu Bez hranic. Můžete si ho poslechnout také v audio verzi.

Epidemie se často šíří v kontextu dalších nebezpečných krizí. A jinak tomu není ani v Konžské demokratické republice. Čemu kromě eboly tamní obyvatelé čelí? 

Ozbrojený konflikt 

V Konžské demokratické republice se bojuje desítky let: o nerostné bohatství, půdu, moc. Boje mezi konžskou armádou, povstaleckými skupinami a dalšími aktéry narušily veřejné služby, poničily infrastrukturu i zdravotnictví.  A nejvíce právě v těch regionech, kde se nyní šíří krvácivá horečka – na východě země.  

Představte si, že máte podezření na ebolu, ale od pomoci vás dělí ozbrojená kontrolní stanoviště, pohybující se frontové linie a území kontrolovaná různými ozbrojenými skupinami. Ty musíte překonat buď vy nebo zdravotníci a zdravotnický materiál. Každé zdržení přitom může být fatální. „Je zdrcující si uvědomit, že se mnoha úmrtím dalo zabránit včasnou diagnózou a přístupem k péči,“ říká Sylvie Kaczmarczyk, naše krizová koordinátorka v Bunii. 

Vysídlení 

Kvůli bojům se celé rodiny přesouvají z místa na místo – hledají bezpečné útočiště. Co nalézají? Přeplněné uprchlické tábory, ve kterých je těžké dodržovat hygienická opatření a rychle identifikovat a izolovat nakažené. Přesuny obyvatel navíc komplikují dohledávání kontaktů nakažených pacientů a zvyšují riziko šíření eboly do dalších oblastí země a přes hranice. 

Sexuální násilí 

„Když byl zničen náš uprchlický tábor, postavili jsme si přístřešek na školním dvoře. Jednou v noci se k nám vloupali ozbrojení muži a napadli mě. Když se mě můj manžel snažil chránit, zastřelili ho," vypráví pacientka Nasha. Její příběh bohužel není ojedinělý Sexuální násilí je v Kongu velmi časté a děje se v noci společně s vloupáním, ale i při běžných denních aktivitách – třeba když jde žena za město pro dřevo nebo po cestě do zdravotního střediska. Jen v roce 2025 ošetřili Lékaři bez hranic v Kongu 54 600 přeživších sexuálního násilí. 

Nedostačující zdravotnický systém 

Zdravotnictví na východě Konga bylo přetížené už před šířením krvácivé horečky. Nemocní se báli cestovat do zdravotnických zařízení kvůli bojům, ale i z obavy, že bude plno. V době, kdy je mezinárodní podpora nanejvýš nutná, navíc mnoho humanitárních organizací kvůli nedostatku financování svou podporu konžského zdravotnictví omezilo, nebo zcela ukončilo.  

S dešti přichází malárie i cholera  

Malárie, spalničky, cholera, mpox. Tyto problémy s ebolou nevymizely a nesmíme na to zapomínat. Stejně tak na to, že i v době epidemie je potřeba psychologická péče nebo urgentní medicína. Lidé by neměli trpět nemocemi, které se dají léčit nebo se jim dá předcházet jen proto, že péče a pozornost míří jinam. Právě teď navíc v Kongu nastává období dešťů, které každoročně způsobuje záplavy i dramatické šíření cholery a malárie.  
 
Současná epidemie eboly není izolovanou zdravotní událostí.  Odpověď na ni proto musí být komplexní, podobně jako kontext, ve kterém se odehrává.