© Frederic NOY
14 Bře 18 15 Bře 18

Lodí i autem: Přinášíme zdravotní péči do odlehlých oblastí Jižního Súdánu

Je osm hodin ráno a na základně Lékařů bez hranic v Akobo v Jižním Súdánu je rušno. Před logistickým stanem zaměstnanci opatrně nakládají stoly, židle, podlahové rohože, septiky, léky a další zásoby do auta. Opodál se koordinátor projektu domlouvá přes zaprášené vysílačky a snaží se upíjet kávu. Tým lékařů, ošetřovatelů a komunitních zdravotních pracovníků se s prozatím nezapnutými záchrannými vestami domlouvá na programu dnešního dne.

V době, kdy se jihosúdánské slunce prodírá přes poslední vrstvu listoví, je již v Akobo klid a mobilní tým Lékařů bez hranic se plaví proti proudu řeky Pibor. Jejich cílem je odlehlá vesnice, kde není žádné zdravotnické zařízení.

Od prosince 2013 jsou kvůli přetrvávajícímu konfliktu v Jižním Súdánu miliony lidí vnitřně vysídlených.  Do Akoba přicházejí téměř každý den lidé ze sousedních oblastí, kde se odehrává konflikt. Někteří naši pacienti nám vypráví o několikadenní cestě, kterou museli podniknout pěšky v nočních hodinách, kdy boje dočasně utichají. 

Většinu vysídlených tvoří ženy a děti. Někteří žijí u svých rodin či přátel, jiní nemají jinou možnost než zůstat v blízké základní škole s velmi omezeným přístupem k jídlu a pití. Mnozí trpí psychickými traumaty způsobenými tím, že viděli, jak jejich  manželé, otcové a bratři během konfliktu zemřeli.

„Zdravotnická zařízení v oblasti jsou opuštěná, nebo slouží jiným účelům. Tato již tak velmi zranitelná populace nemá přístup k základnímu ošetření“

Raphael Veicht, vedoucí mise v Jižním Súdánu

Kvůli konfliktu a následnému přesídlování obyvatel jsou zdravotnické a humanitární potřeby v regionu obrovské.  Lékaři bez hranic proto spustili svůj nejnovější projekt v Jižním Súdánu. V reakci na potřeby původních i vysídlených obyvatel na místě provozují mobilní kliniky. Zdravotníci cestují lodí nebo autem a poskytují základní zdravotní péči tam, kde je nejvíce zapotřebí.

„Akobo a okolní vesnice jsou téměř odříznuty od spolehlivé a kvalitní zdravotní péče,“ říká Raphael Veicht, vedoucí mise v Jižním Súdánu. „Zdravotnická zařízení v oblasti jsou opuštěná, nebo slouží jiným účelům. Tato již tak velmi zranitelná populace nemá přístup k základnímu ošetření,“ dodává.

Tým zdravotníků, který vyrazil brzy ráno, nyní dorazil, po hodinách cesty na lodi, do Kieru. Jako obvykle rozkládá své vybavení  ve stínu stromů. V několika málo minutách se místo proměňuje na  kliniku poskytující základní zdravotní péči skládající se z čekárny a ordinací postavených z provizorních stanů. Pacienti přicházejí a na rohožích klidně čekají na zdravotní vyšetření, zatímco ošetřovatelé připravují léky předepsané lékaři. Za dvě a půl hodiny jsme ošetřili téměř 30 pacientů.   


© Fréderic Noy. Mobilní klinika v odlehlé vesnici Kier. 

„Běžně ošetříme mezi 50 a 60 pacienty denně,“ říká lékař Tut Kuang Ler z Lékařů bez hranic. „Dnes jsme zjistili malárii u šesti pacientů a jeden případ plísňové infekce. Pět malých dětí trpělo průjmem,“ dodává.

Lékaři bez hranic nyní provozují mobilní kliniky na sedmi místech v oblasti bývalých států Akobo a Ulang. Zdravotnické týmy zde ošetří přes dva tisíce pacientů měsíčně. Současně začali Lékaři bez hranic s výstavbou nové kliniky primární péče v Kieru, kde budou schopni poskytovat pokročilejší péči. Prozatím ale týmy zůstávají mobilní.

V půl třetí odpoledne opouští kliniku poslední pacient. Tut Kuang Ler se zastaví a ještě se rozhlíží, zda někdo nepřišel. Nikde nikdo. „Čas balit a vydat se na cestu zpět,“ říká.

Česká kancelář Lékařů bez hranic již několik let podporuje projekty v Jižním Súdánu. Chcete přispět na naši činnost? DARUJTE

{{{ labels.morehistories }}}