11:45 Vezeme pacientku na sál

Porodní asistentka Lucie Brázdová na své sedmé misi od loňského října pomáhá ženám v Sieře Leone bezpečně rodit.

7:00

Budí mě protivný zvuk budíku. Už teď je venku příšerné horko. Dneska je pátek. Doma bych se radovala z blížícího se víkendu, tady se ale slaví úplně něco jiného. V Sieře Leone se každý pátek honosí označením „Africký pátek“. Místní si oblečou šaty z pestrobarevných látek s africkými vzory – takzvané „lapy“. Je to tradice. Jsem tady již čtvrtým měsícem, takže samozřejmě i já mám ve svém šatníku nejedny takové páteční africké šaty.

7:45

Vyrážíme se zdravotnickým týmem do města Magburaka. Lékaři bez hranic tu podporují vládní nemocnici, která je spádovou oblastí celého okresu pro všechny komplikované, porodnické i pediatrické případy. Jsme tam za pět minut.

8:00

Mířím rovnou do porodnice, kde je čas předání služby. Noční směna hlásí čtyři příjmy: jedna žena v kritickém stavu kvůli silnému krvácení po domácím porodu, jeden spontánní porod bez komplikací, jeden císařský řez z důvodu předčasného odlučování placenty, jedna žena v aktivní fázi porodu – dvojčata. Byla to rušná noc.

8:45

S lékařem, staniční sestrou a týmem zdravotních sester odcházíme na vizitu. Na oddělení šestinedělí si okamžitě všimnu ženy, která se na mě usmívá a hrdě mi ukazuje, jak jí jde kojení. Včera jsem asistovala u jejího porodu. Prvorodička, 17 let. Nebyl to snadný porod, ale vše dobře dopadlo. Mám radost, chválím, jak hezky kojí.

11:00

Vizita je za námi. Odcházím na porodní sál. Stav ženy v kritickém stavu se výrazně zlepšil, po dvou jednotkách krevní transfuze jsou životní funkce stabilní. Porodní asistentka mi hrdě a s radostí oznamuje: „Kluk a holka, všichni tři jsou v pořádku.“ Oddechnu si, žena s dvojčaty porodila, situace na porodním sále je pod kontrolou. Omyl. Staniční sestra porodního sálu se ke mně řítí rychlostí blesku, sotva popadá dech: „Lucy, Lucy, máme urgentní příjem, nejspíš prasklá děloha, stav ženy je kritický, potřebujeme pomoc.“ Ihned volám lékaře a běžím na příjem. Celý tým porodního sálu je uvnitř, lékař právě dorazil. Potvrzuje diagnózu: ruptura dělohy. Okamžitě indikuje akutní císařský řez. Podle ultrazvuku bohužel srdce dítěte nebije. Nemůžeme mu pomoci. Prioritou je záchrana ženy. Staniční sestra se rychle ujímá administrativních záležitostí – informuje rodinu, operační tým a získává informovaný souhlas. Pacientka potřebuje krevní transfuzi. Příbuzní souhlasí s darováním krve.

11:45

Vezeme pacientku na operační sál…

12:50

Po císařském řezu převážíme pacientku na pooperační oddělení. Životní funkce jsou stabilní.

13:00

Já, zdravotní sestra a lékárnice se vracíme do našeho zázemí na oběd. Lékařka asistuje u urgentního příjmu na pediatrii. Zůstává v nemocnici.

14:00

Jdu do kanceláře, kontroluji e-maily a na urgentní ihned odpovídám. Díky bohu jich není hodně.

14:30

Zpět v nemocnici. Stav ženy po císařském řezu je stabilní. Krevní transfuze pokračuje. Na porodním sále máme další dva příjmy – dvě ženy v aktivní fázi porodu, vše probíhá bez komplikací. Hádám, že obě do večera porodí.

15:00

Začátek školení. Téma: Malárie v těhotenství.

17:00

Konec školení. Spolu s kolegyněmi odjíždíme zpět do našeho zázemí. Pracovní den je u konce. I když ne tak docela… Pro každý případ musím být stále na telefonu. Doufám, že tentokrát bude noční služba klidná.