Potraty, vysoká úmrtnost kojenců, předčasné porody: Jak vypadá hlad v Gaze jako nástroj kontroly

• Od ledna 2024 do března 2026 zdravotníci v Gaze léčili akutní formu podvýživy u 4 950 dětí do 15 let. Drtivé většině z nich (98 %) nebylo víc než pět let. 

• Za stejné období Lékaři bez hranic přijali do programů zaměřených na podvýživu také 3 482 těhotných a kojících žen. 

• Před začátkem války v říjnu 2023 přitom žádné jednotky specializované na terapeutickou výživu v Pásmu Gazy nebyly.

• Ačkoli současné „příměří“ přineslo určitou stabilizaci situace, zůstává stále mimořádně křehké. Týmy Lékařů bez hranic nadále přijímají nové pacienty s podvýživou.

„Můj nejmladší syn zemřel na těžkou podvýživu v pěti měsících,“ popisuje třiadvacetiletá Mona, pacientka Lékařů bez hranic. „Sama jsem se v těhotenství potýkala s podvýživou, byla jsem slabá, měla jsem průjem. Žijeme v polorozpadlém domě. Můj muž pracoval jako rybář, jeho malou loď ale zničilo izraelské ostřelování. Od té doby nemáme stabilní příjem,“ dodává. 

Takových příběhů vyslechli pracovníci Lékařů bez hranic mnoho. Ve čtyřech zdravotnických zařízeních, které provozují nebo podporují, zaznamenali během posledních dvou let vyšší míru předčasných porodů a úmrtnosti mezi kojenci narozenými právě matkám trpícím podvýživou během těhotenství. U těchto žen také pozorovali vysokou míru potratů. 

Zničující dopady podvýživy během těhotenství

„Krize podvýživy je vytvořená uměle,“ říká Mercè Rocaspana, specialistka pro zdravotnické aktivity Lékařů bez hranic v Gaze. „Před válkou tady podvýživa téměř neexistovala. Dva a půl roku systematického bránění dovozu humanitární pomoci i komerčního zboží výrazně omezilo přístup lidí k potravinám a pitné vodě. Zranitelné skupiny, typicky ženy a děti, jsou proto vystaveny vyššímu riziku podvýživy,“ vysvětluje. 

Lékaři bez hranic analyzovali data 201 matek novorozenců, kteří byli léčeni na neonatálních jednotkách intenzivní péče v Násirově nemocnici (Chán Júnis) a nemocnici Helou (město Gaza) mezi červnem 2025 a lednem 2026. Více než polovina žen trpěla v určité fázi těhotenství podvýživou a čtvrtina jich byla podvyživených i v době porodu.

Celkem 90 % dětí podvyživených matek se narodilo předčasně a 84 % z nich mělo nízkou porodní hmotnost. Novorozenecká úmrtnost byla v těchto případech dvakrát vyšší ve srovnání s dětmi, které se narodily matkám bez podvýživy.

Vysídlení a životní nejistota znemožňují léčbu 

Mezi říjnem 2024 a prosincem 2025 přijaly týmy Lékařů bez hranic do ambulantních terapeutických výživových programů v zařízeních primární zdravotní péče Mawasi a Attar v Chán Júnisu 513 kojenců mladších šesti měsíců. Z nich 91 % hrozil zpomalený růst a vývoj. V prosinci jich však 200 v programu nadále nepokračovalo — pouze 48 % z nich bylo vyléčeno, 7 % zemřelo, 7 % bylo převedeno do programu pro starší děti a ohromujících 32 % bylo nuceno léčbu opustit, především v důsledku vysídlení a nejistot týkajících se základních životních potřeb.

„Snížený počet přijetí na přelomu července a srpna 2025 se časově shodoval s obdobím zesílené potravinové nejistoty a narušení distribuce potravin,“ říká Marina Pomares, zdravotní koordinátorka Lékařů bez hranic pro Palestinu. 

Do konce května 2025 se počet míst, kde se potraviny rozdělovaly, snížil z přibližně 400 na pouhá čtyři pod správou Humanitární nadace pro Gazu (GHF). Blokovaly se i kamiony s komerčním zbožím. „Tato místa byla militarizovaná. Byla to smrtící past, která sotva fungovala nebo byla otevřená ve stejnou dobu, což dále omezovalo přístup k tolik potřebné potravinové pomoci,“ říká José Mas, vedoucí krizových zásahů Lékařů bez hranic.

Mnoho žen také uvedlo, že zažívaly extrémní stres a úzkost kvůli riziku, kterému byli muži vystaveni při snaze zajistit jídlo na místech GHF, a také kvůli intenzivnímu bombardování a následnému vysídlování. Zdravotníci v tomto období zaznamenali vysoký počet potratů, přičemž jako jeden z faktorů, jenž přispěl ke ztrátě dítěte, uvedli právě obrovský stres.

Proč podvýživa v Gaze přetrvává?

Často si lidé potraviny jednoduše nemohou dovolit. Nezaměstnanost zůstává na 80 %, zatímco ceny potravin se zdvojnásobily, pro většinu rodin jsou tedy cenově nedostupné. Tito lidé spoléhají na komunitní kuchyně. Přestože humanitární aktéři poskytovali mezi 1. a 19. dubnem 2026 přibližně 1,14 milionu teplých jídel denně, nestačí to k pokrytí celkových potřeb. Podle dat Organizace spojených národů každá pátá domácnost stále jí pouze jedno jídlo denně. Potraviny jsou omezené jak z hlediska výživové rozmanitosti, tak kvality, přičemž zdroje bílkovin jsou často nedostupné (palestinská nezisková organizace PNGO uvádí, že válka zničila 99 % drůbežářského sektoru).

Humanitární pomoc bez překážek

Mezi 16. říjnem a 30. listopadem 2025 se podle klasifikace potravinové bezpečnosti IPC odhadovalo, že přibližně tři čtvrtiny obyvatel Gazy čelily vysoké úrovni akutní potravinové nejistoty. V srpnu byl dle této klasifikace (nejvyšší fáze 5) v guvernorátu Gaza vyhlášen hladomor — vůbec první v historii Blízkého východu.

Lékaři bez hranic vyzývají izraelské úřady a jejich spojence – včetně USA – aby umožnily dostatečný a nepřetržitý vstup životně důležité pomoci pro obyvatele Gazy, a tím obnovily přijatelnou úroveň zdraví, výživy, a tím i jejich důstojnost. Zajistit tyto věci je podle mezinárodního humanitárního práva pro okupující mocnost povinnost, nikoliv ústupek.

Od 1. března 2026, v souladu s termínem pro odchod 37 mezinárodních nevládních organizací z okupovaných palestinských území, jimž nebyla izraelskou stranou obnovena registrace, pracují v Gaze a na Západním břehu pouze palestinští kolegové Lékařů bez hranic, kterých je zhruba 1600, a to na základě registrace u palestinských úřadů.

V Gaze organizace v současnosti provozuje dvě polní nemocnice a čtyři kliniky primární zdravotní péče. V šesti zdravotnických stanovištích poskytuje ošetření ran a další základní zdravotnické služby. Další dvě státní nemocnice podporuje a její týmy pracují také ve třech klinikách. Lékaři bez hranic jsou odhodláni v Gaze a na Západním břehu poskytovat pomoc, dokud to bude možné.