Článek vznikl pro nové vydání našeho časopisu Bez hranic. Můžete si ho poslechnout také v audio verzi:
Zabíjí rychle a bolestivě. Způsobuje paniku i stigma. Ti, kdo s ní bojují, riskují život už při malé chybě. Ebola patří mezi nejnebezpečnější choroby světa – a Lékaři bez hranic proti ní bojují přímo v epicentrech.
11 tisíc lidí zemřelo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na ebolu v letech 2014 až 2016 v západní Africe. Odhady uvádějí, že skutečný počet nakažených mohl přesáhnout 28 tisíc a počet obětí tak mohl být vyšší kvůli nehlášeným případům a problémům se sběrem dat
Jak se ebola šíří Ebolou se mohou nakazit lidé i zvířata. Virus se přenáší kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého. Vysoce ohrožení jsou zdravotníci bez ochranných pomůcek. V postižených oblastech platí přísná hygienická pravidla: lidé se navzájem nesmějí dotýkat a zdravotnický personál nosí ochranné obleky, které zcela zakrývají tělo. Nákaza hrozí také při kontaktu s uhynulými zvířaty a během tradičních pohřbů, kdy se lidé dotýkají těl zemřelých.
Rozpoznání je obtížné, protože první příznaky jsou podobné jiným nemocem, například chřipce. Patří mezi ně horečka, bolesti hlavy, svalů a krku. Později přichází zvracení, průjem, selhání ledvin a jater, vnitřní i vnější krvácení. Diagnóza se dá potvrdit jen laboratorně a pacienti musí být okamžitě izolováni.
Během zmiňované největší epidemie v západní Africe došlo k vývoji nových léků a lékařských metod, které se využívají k léčbě eboly dodnes. Pacientům také výrazně pomáhá podpůrná péče, která zahrnuje dostatek tekutin, stabilizaci krevního tlaku, podávání kyslíku a psychologickou podporu. Existuje také vakcína, která ale nechrání proti všem typům viru eboly, proto ji dostávají hlavně zdravotníci a lidé, kteří jsou s nakaženými v kontaktu. Pacienti, kteří ebolu přežili, se po návratu domů často setkávali se strachem okolí, odmítáním nebo dokonce vyloučením z komunity, přestože už nikoho nemohli nakazit.
Během epidemií působíme přímo v zasažených oblastech. Zřizujeme izolační centra, kde poskytujeme péči nakaženým pacientům, trasujeme jejich kontakty a očkujeme v okolí potvrzených případů. Informujeme také místní komunity o prevenci a šíření nemoci. Když dojde na nejhorší, organizujeme bezpečné pohřby, aby se zabránilo dalšímu přenosu. Po celou dobu klademe důraz na bezpečnost našich kolegů, aby mohli nepřetržitě poskytovat pomoc. Používáme ochranné obleky a důsledně dodržujeme přísné bezpečnostní protokoly.
Ochranný oblek je pro zdravotníky nezbytnou pomůckou, ale zároveň obrovskou výzvou. Jaké situace musí zdravotníci zvládat, aby mohli pomáhat a zachraňovat životy?
V ochranném obleku se kvůli horku dá vydržet maxi - málně 40 minut.
Teploty v obleku přesahují 40 °C.
Za hodinu v něm člověk vypotí až 2 litry tekutin.
Ochranné obleky působily na děti i dospělé děsivě. Proto si na ně zdravotníci psali svá jména, někdy i se smajlíky, aby místní pacienti věděli, že pod vrstvami plastu je člověk, který přišel pomoci.
Zdravotníci pracují ve dvojicích nebo skupinách, aby si navzájem pomáhali a hlídali, že se nedotknou nebezpečných míst nebo si nepoškodí oblek.
Většina obleku i pomůcek je jednorázová a po použití se spálí, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.
Ochranný oděv plně zakrývající celé tělo, nosí se přes halenu a kalhoty: 330 Kč
Pár gumových ochranných bot: 525 Kč
Odolné ochranné rukavice z nitrilu: 60 Kč
Kapuce chránící hlavu a horní část trupu personálu: 49 Kč
Chirurgické kalhoty: 200 Kč
Chirurgická halena: 190 Kč