Írán: Přístup ke zdravotní péči zůstává i přes příměří nejistý

Více než sedm týdnů po vypuknutí války v Íránu rozšiřujeme své aktivity v Teheránu a nadále působíme i v dalších oblastech země. Ačkoli současné příměří přineslo určitou úlevu, situace zůstává pro mnoho lidí, kteří jsou závislí na základní zdravotní péči, nadále nejistá. 

Před začátkem války jsme působili v jižním Teheránu, v Mašhadu a v provincii Kerman, kde naše týmy poskytovaly především primární péči pro lidi, kteří mají potíže s přístupem ke zdravotním službám, zejména pro afghánské uprchlíky. 

V době nejintenzivnějších bojů a bombardování jsme museli dočasně pozastavit činnost naší kliniky v jižním Teheránu. Dnes už je ale opět funkční a nabízí mimo jiné i stabilizaci pacientů v kritickém stavu. Služby jsou dostupné všem Iráncům, přičemž počet vyšetření se od uzavření příměří zdvojnásobil. Denně tam zdravotníci přijmou zhruba 250 pacientů.   

„Primární zdravotní péče patří často mezi první služby, které jsou během mimořádných situací přerušeny, přestože jsou velmi důležité,“ říká Grigor Simonyan, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Íránu. „Lidé stále potřebují léčbu běžných onemocnění a chronických chorob, jako je cukrovka a vysoký krevní tlak. A zejména po traumatu z války bude mnoho lidí potřebovat podporu v oblasti duševního zdraví.“ 

Na našich klinikách ve městě Kerman na jihovýchodě země ošetřujeme denně kolem 150 pacientů a poskytujeme nezbytnou primární zdravotní péči. Na předměstí žije asi 200 000 afghánských uprchlíků a Lékaři bez hranic jsou jednou z mála zdravotnických organizací, které jim poskytují péči. 

V Mašhadu na severovýchodě Íránu, poblíž hranic s Afghánistánem, poskytujeme zdravotní služby, včetně podpory duševního zdraví, více než 160 pacientům denně. 

Ve všech zmíněných lokalitách poskytujeme řadu zdravotnických služeb, včetně péče o sexuální a reprodukční zdraví, screeningu a léčby infekčních onemocnění, jako je hepatitida C, podpory duševního zdraví, léčby chronických onemocnění a převozů do specializovaných zdravotnických zařízení. 

Zdravotnický systém pod extrémním tlakem 

Přestože íránský zdravotnický systém dál částečně funguje, válka ho vystavila extrémnímu tlaku: zasaženy a poškozeny byly nemocnice, kliniky i sanitky. 

K 15. dubnu 2026 Světová zdravotnická organizace potvrdila 24 útoků na zdravotnická zařízení v Íránu. 

„Írán je také silně závislý na lokálně vyráběných lécích a farmaceutická výroba byla v přímém důsledku této války vážně narušena,“ říká Simonyan. „Vidíme stále více lidí postižených nedostatkem přístupu k základním lékům.“ 

V reakci na to jsme darovali léky a zdravotnické potřeby, včetně sad pro pediatrickou a traumatologickou péči, které distribuuje a využívá Íránský červený půlměsíc. Kromě toho jsme prostřednictvím Íránského červeného půlměsíce darovali také základní věci, jako jsou deky, polštáře a hygienické sady na podporu lidi postižených krizí. 

Nadále zůstáváme připraveni přizpůsobit a dále rozšířit své aktivity podle měnících se lékařských potřeb, a to ve spolupráci s úřady. 

„Nejvyšší cenu za tuto válku platí civilisté,“ říká Simonyan. „Plné respektování a ochrana zdravotnických zařízení a pracovníků je zásadní pro zajištění toho, aby lidé měli přístup k péči kdykoli a kdekoli ji potřebují.“