Humanitární organizace vyzývají premiéra Babiše k přehodnocení škrtů v zahraniční pomoci

Významné české i mezinárodní humanitární organizace – ADRA, CARE, Člověk v tísni, Charita Česká republika, Lékaři bez hranic, Koridor Ukrajina a další organizace sdružené ve FoRS – dnes zveřejnily společnou výzvu premiérovi Andreji Babišovi. Žádají ho o schůzku a apelují na vládu, aby přehodnotila drastické škrty v humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a pomoci Ukrajině v celkové výši 746,7 milionu korun.

Vážený pane premiére, 

obracíme se na Vás v souvislosti s mimořádně závažnými škrty, které vláda ve srovnání s předchozími lety navrhuje ve státním rozpočtu v oblasti humanitární pomoci, zahraniční rozvojové spolupráce a v programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině. Tyto návrhy považujeme za zásadní oslabení strategických zájmů České republiky a za krok, který může mít dlouhodobé negativní bezpečnostní, politické i ekonomické dopady. 

Konkrétně se jedná o snížení humanitární pomoci o 70 % a dvoustranné rozvojové spolupráce o 40 %. Zcela je navíc rušeno pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, a to bez adekvátní náhrady – s výjimkou nově zaváděných záručních nástrojů určených ke kofinancování záruk EU. Takto drastické omezení představuje faktické ochromení nástrojů, které Česko dlouhodobě využívá k prosazování svých zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit. 

Humanitární pomoc i dvoustranná rozvojová spolupráce nejsou okrajovými výdaji, ale investicemi do bezpečnosti, stability a prosperity České republiky. Přispívají k prevenci konfliktů a migrace, k ekonomickým příležitostem pro české firmy i k budování dobrého jména ČR v zahraničí. Jejich výrazné omezení by znamenalo nejen ztrátu vlivu, ale i oslabení schopnosti reagovat na krize, které mají přímé dopady na Evropu i na naši zemi. 

Největší škrty míří na humanitární pomoc, která v řadě regionů – v současnosti zejména na Ukrajině – přímo zachraňuje lidské životy. Současně se tím oslabuje schopnost poskytovat „pomoc na místě“ v zemích, jako jsou Sýrie či Súdán, a předcházet tak destabilizaci a přenosu rizik do evropského prostoru. 

Takový krok je v přímém rozporu s deklarovanými bezpečnostními zájmy České republiky. Pomoc Ukrajině je klíčovou investicí do bezpečnosti Česka i celé Evropy. Obrana Ukrajiny proti ruské agresi bezprostředně ovlivňuje stabilitu a budoucnost střední a východní Evropy. Pokračování české humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci má konkrétní dopady: pomáhá lidem přežít válku, obnovovat infrastrukturu a připravovat podmínky pro poválečnou obnovu. Zároveň vytváří hmatatelné ekonomické příležitosti pro české firmy a pracovní místa v České republice. Omezit tyto nástroje znamená oslabit vlastní bezpečnostní i ekonomické zájmy. 

Humanitární pomoc poskytují prakticky všechny vyspělé státy světa. Česká republika přitom již dnes patří v evropském srovnání k zemím s nejnižšími výdaji v této oblasti. Další škrty by znamenaly další propad a výrazně oslabily důvěryhodnost i reputaci naší země. Takový vývoj by byl v přímém rozporu s ambicí vést sebevědomou a odpovědnou zahraniční politiku. 

Humanitární pomoc má v České republice dlouhodobě silnou podporu veřejnosti. Podle dat STEM souhlasí s poskytováním humanitární pomoci velká většina Čechů a výrazná většina podporuje i obnovu infrastruktury v Ukrajině (např. 86 % respondentů v průzkumu STEM z 16. 2.2026). 

Zásadní omezení se má dotknout i rozvojové spolupráce s partnerskými zeměmi české ZRS. V zemích jako Bosna a Hercegovina či Moldavsko pomáhá Česko posilovat stabilitu a přibližovat tyto státy evropským standardům. V Etiopii a Zambii jde zároveň o prevenci migračních tlaků i o konkrétní příležitosti pro české firmy, které díky těmto projektům získávají reference pro další mezinárodní zakázky. Omezit tyto programy znamená oslabit jak bezpečnostní, tak ekonomické zájmy České republiky. Navržené škrty proto považujeme za krok, který poškodí pověst České republiky u zahraničních partnerů, oslabí naplňování zahraničněpolitických priorit i bezpečnostní strategie státu a dostane Českou republiku do rozporu s jejími mezinárodními závazky. Jde o rozhodnutí s významnými reputačními i strategickými dopady. 

Vážený pane premiére, vyzýváme Vás, abyste se při schvalování státního rozpočtu aktivně zasadil o přehodnocení škrtů v humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráci, včetně položek na pomoc Ukrajině tak, aby odpovídaly jejich skutečnému významu pro bezpečnost a zájmy České republiky. Tyto výdaje nejsou volitelným luxusem, ale strategickou nutností. 

Konkrétně požadujeme vrátit tyto položky do podoby navrhované v návrhu rozpočtu z podzimu 2025: 

• Humanitární pomoc (tj. část bez Ukrajiny): vrátit 165 mil. Kč namísto navrhovaných 50 mil. Kč. 

• ZRS: vrátit na 569 156 059 Kč namísto navrhovaných 437 477 002 Kč 

• Program Ukrajina (rozpočtovaný pod MZV, avšak využívaný na pomoc a rekonstrukční kroky resorty MZV, MV (MEDEVAC, Pomoc na místě), MPO, MŠMT): vrátit 500 mil. Kč namísto navrhovaných 0 Kč. 

V souhrnu jde o úpravy ve výši 746,7 milionů korun, které představují nezbytné minimum pro zachování důvěryhodné a funkční zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. Tyto strategické výdaje si Česká republika nemůže dovolit opomíjet. 

Význam udržení těchto nedílných součástí odpovědné zahraniční, bezpečnostní i ekonomické politiky jsme s Vámi připraveni diskutovat podrobněji.

Celé znění dopisu