Hromady odpadků a přetékající kanalizace. Životní podmínky v Gaze ohrožují zdraví statisíců lidí

• Více než jeden milion lidí na jihu Gazy stále přežívá na malém území v nebezpečných životních podmínkách. 

• Přes 70 % všech ambulantních vyšetření ve zdravotnických zařízeních Lékařů bez hranic na jihu Gazy letos odhalilo nemoci spojené se špatnou hygienou.

• Bez okamžitého zlepšení přístupu k vodě, sanitačním zařízením, přístřeší a výživě budou lidé dál umírat na nemoci, kterým by se dalo zcela předejít.

• Izraelské úřady musí okamžitě umožnit masivní navýšení humanitární pomoci a její volné distribuce v Pásmu Gazy. 

„Mému muži amputovali obě nohy. Používá protézy. Nedávno nám přidělili stan, kde žijeme se dvěma dětmi. Oba si odpíráme jídlo, abychom je nakrmili,“ popisuje osmadvacetiletá Nour, která žije v uprchlickém táboře v oblasti Mawasi.

„Na jihu Gazy jsou rodiny, které byly opakovaně nuceny uprchnout, namačkány v moři provizorních stanů, natěsnány v několika zbývajících školách nebo spí pod širým nebem uprostřed trosek, hromad odpadků, zvířecích exkrementů a přetékající kanalizace,“ popisuje Aitor Zabalgogeazkoa, krizový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze. „Je to naprosto nepřijatelné.“

S nadcházející zimou a klesajícími teplotami budou lidé už tak žijící ve velmi špatných životních podmínkách vystaveni dalším zdravotním rizikům. To ve svém okolí vidí i slovenská farmaceutka Zuzana Slováková, která je v Gaze na misi letos již podruhé. „Mám kolegyni, která se musela už desetkrát stěhovat. Teď s rodinou žije taky ve stanu. Spí na zemi a nemají tam žádnou možnost si zatopit. Plyn je drahé nedostatkové zboží. Aby si mohli aspoň uvařit, shání dřevo,“ vysvětluje. 

Nemoci, kterým by se dalo předejít

Zdravotnická data Lékařů bez hranic z roku 2025 ukazují, že nemoci přímo spojené se špatnými životními podmínkami — jako jsou kožní, oční, respirační a gastrointestinální infekce, stejně jako obecné obtíže spojené s bolestí — představují více než dvě třetiny všech ambulantních vyšetření ve zdravotnických zařízeních na jihu Gazy. 

Kolaps vodovodního a kanalizačního systému — přímý důsledek destrukce a systematických blokád materiálu pro obnovu civilní infrastruktury uvalených izraelskými úřady — způsobil od prvního dubnového týdne prudký nárůst onemocnění přenášených vodou, zejména průjmových chorob. Za poslední dva roky ošetřily týmy Lékařů bez hranic více než 78 000 případů průjmů, z toho přes 24 000 od letošního dubna. Mnoho rodin si nemůže zajistit nebo bezpečně připravit jídlo a omezený přístup k nezávadné vodě situaci akorát zhoršuje.

„Vidíme mnoho lidí s velkými otevřenými ránami, popáleninami nebo zevními fixátory, kteří žijí ve stanech bez odpovídající hygieny,“ říká Adi Nadimpalli, koordinátor lékařských aktivit Lékařů bez hranic v Gaze. „Infekce, kterým by se za normálních okolností dalo předejít, jsou nyní běžné — vedou ke zhoršování zdravotního stavu a opakovaným hospitalizacím.“

Chybí kojenecká výživa, berle i invalidní vozíky

Od října 2024 do září 2025 prováděly týmy Lékařů bez hranic v Násirově nemocnici v Chán Júnisu screening těhotných žen na podvýživu — diagnostikovaly ji u 1 366 z nich. V Gaze má mnoho matek velké potíže bezpečně nakrmit své děti — některé jsou tak podvyživené, že nejsou schopné produkovat dostatek mateřského mléka, zatímco kojenecká výživa je nedostatkovým zbožím. Najít nezávadnou vodu a sterilní materiál k přípravě mléka je navíc také téměř nemožné. A i samotné vaření vody představuje problém, protože většina rodin nemá přístup k plynu.

Zotavování z vážných fyzických zranění je za těchto extrémních podmínek také výrazně omezené. Kvůli nedostatku kompenzačních pomůcek, jako jsou berle či invalidní vozíky, je pro tisíce lidí s amputacemi nebo postižením nesmírně obtížné pohybovat se mezi stany, dostat se na latríny nebo dojít do zdravotnických zařízení.

Izraelské úřady musí okamžitě umožnit masivní a ničím neomezené navýšení humanitární pomoci do Gazy, aby bylo možné zmírnit utrpení lidí, kteří již přišli téměř o vše.