České humanitární organizace loni pomohly téměř 880 tisícům Ukrajinců. Vláda chce další pomoc sužované zemi seškrtat na nulu

Za čtyři roky od začátku ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc Ukrajině přes 3,4 miliardy korun. Celkový objem realizované humanitární pomoci včetně prostředků od institucí a mezinárodních organizací přesáhl 8,9 miliardy korun. V roce 2025 se tak česká pomoc dostala minimálně k 880 tisícům lidí. Organizace přitom pracují v neustále se zhoršujících podmínkách – intenzivní bombardování a dronové i raketové útoky na energetickou infrastrukturu po celém území Ukrajiny ztěžují distribuci pomoci i každodenní přežití milionů lidí. 

Humanitární pomoc od českého státu má ale klesnout prakticky na nulu. Organizace proto v dopise vyzvaly českou vládu a premiéra Andreje Babiše, aby přehodnotil plánované škrty na humanitární, stabilizační a rekonstrukční podporu Ukrajiny ve výši půl miliardy korun. Zodpovědnou vládní politiku nemohou podle nich samy organizace nahradit z peněz od jednotlivců a firem.

Od akutní pomoci k obnově infrastruktury

Rok 2025 byl pro Ukrajinu obdobím intenzivních bojů a systematického ničení energetické infrastruktury ze strany Ruska. Neustálé útoky na teplárny, teplovody, elektrárny a vodovody citelně zhoršily životní podmínky milionů lidí. Dodávky humanitární pomoci jsou kvůli častějšímu používání FPV dronů čím dál nebezpečnější. Přesto české a v Česku působící mezinárodní organizace zůstávají jedněmi z největších poskytovatelů pomoci v zemi.

Pomoc se postupně přesouvá od akutních distribucí k velkým infrastrukturním projektům. České organizace financovaly opravy tepláren a teplovodů, vyhloubily pět vodních vrtů, instalovaly  vodárenskou věž a sedm systémů na čištění vody. Přístup k bezpečné pitné vodě získalo 156 572 osob, pomoc na přečkání zimy 113 146 lidí. Organizace pomohly s opravami 5 115 domů a bytů, rekonstrukcí 49 zdravotnických zařízení, dodaly na místo 500 generátorů nebo darovaly 96 sanitek a dalších vozů. „V loňském roce jsme společně zajistili dodávku pitné vody a tepla pro tisíce lidí a obnovili spojení se světem v odlehlých vesnicích díky 31 linkám sociální dopravy,“ říká ředitelka ADRA Miroslava Čančíková Illetšková.

Práce u frontové linie 

Řada českých organizací pracuje přímo u frontové linie – v regionech Charkov, Cherson, Doněck, Sumy, Záporoží či Mykolajiv. Věnují se zvláště starým lidem, nemocným, osobám s postižením a těm, kteří odmítají opustit domovy. Lékaři bez hranic lidem poskytli jen prostřednictvím mobilních klinik přes 45 tisíc zdravotních vyšetření a ukrajinským nemocnicím darovali materiál a léky v hodnotě téměř 34 milionů korun. „Lékaři bez hranic museli od roku 2022 opustit sedm nemocnic a kvůli dronovým útokům zhruba 20 míst, kam pravidelně jezdili s mobilními klinikami v Doněcké, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti,“ říká Sylva Horáková, ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic. 

CARE zajistila díky programu MEDEVAC Ministerstva vnitra ČR zdravotnickou pomoc pro dva tisíce většinou starších pacientů v Doněcké oblasti, Charita Česká republika rekonstruovala a vybavila 6 rehabilitačních oddělení v Dnipropetrovské oblasti. Koridor UA dodával protidronové sítě či evakuační batohy. „Za čtyři roky od začátku války jsme z malé skupinky vyrostli v organizaci, která ve velkém pružně pomáhá tam, kde to je nejvíc potřeba,“ říká ředitel Koridoru UA Matouš Bláha. Člověk v tísni pomohl s opravami 4 715 domovů a poskytl 8 612 lidem materiál na akutní opravy po ostřelování.

Organizace současně myslí na budoucnost země – Diakonie ČCE staví v Poltavské oblasti 50 modulárních domů pro vysídlené osoby. „V příštím roce také postavíme v Poltavské oblasti padesát modulárních domů pro až sto padesát osob. Domy bude možné v případě nutnosti přesunout do bezpečnějších oblastí,“ říká Dalibor Hála, mluvčí Diakonie ČCE. NESEHNUTÍ prostřednictvím iniciativy Slunce pro Ukrajinu instalovalo ve více než 20 městech solární elektrárny, které zajišťují elektřinu při výpadcích způsobených bombardováním. Člověk v tísni pomohl 20 tisícům školáků stavbou protileteckých krytů ve 27 školách poblíž frontové linie či digitálních vzdělávacích center. „I do budoucna bychom chtěli pokračovat s poskytováním cílené podpory – granty, školení a mentoring – veteránům a jejich rodinám, aby mohli zahájit nebo rozšířit své podnikání,“ říká Petr Drbohlav, regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán. 

Psychologickou pomoc pak získalo 66 tisíc osob. ADRA provozuje 31 bezplatných autobusových linek v devíti regionech. Paměť národa dodala přes 13 500 neprůstřelných vest, 95 sanitek a stovky generátorů. „Při minulé předávce v Kyjevě k nám přišel zraněný voják na protézách a poděkoval nám za turnikety, které zastavily krvácení, a za helmu, která mu zachránila život. To jsou přesně okamžiky, kdy si uvědomíme, že každá naše cesta má smysl,“ říká Martin Ocknecht, vedoucí sbírky Paměti národa.

Podpora lidských práv a médií

České organizace podporují místní lidskoprávní nebo novinářské organizace. Člověk v tísni udělil 52 grantů, díky kterým byly zmapovány tisíce případů válečných zločinů pro mezinárodní soudní procesy – od útoků na civilisty přes unášení dětí po dronový teror proti obyvatelům Chersonu. Organizace rovněž financuje tajnou online výuku dětí na okupovaných územích, aby zůstaly v ukrajinském vzdělávacím systému. Po loňském zmrazení amerického financování pomohla  nahradit výpadek prostředků dvaceti celostátních a regionálních redakcí, jejichž rozpočty závisely na amerických donorech až z osmdesáti procent. Více než sedmdesáti novinářům a aktivistům zajistila psychologickou podporu včetně stovek individuálních konzultací.

Environmentální pomoc

Arnika působí na Ukrajině od roku 2017 a provozuje občanskou síť monitoringu ovzduší EcoCity s více než 700 stanicemi – jednu z nejrozsáhlejších v Evropě. Analyzuje ekologické škody války, včetně toxických látek v sedimentech zničené Kachovské přehrady. Identifikovala téměř 100 silně znečištěných lokalit a vytvořila mapy environmentálních rizik pro 30 obcí. „Síť EcoCity je pro ukrajinské občany v podstatě jediným zdrojem informací o stavu ovzduší. Během konfliktu plní i funkci civilní obrany – stanice dokáží upozornit na nebezpečné látky i radiaci," říká koordinátorka projektů Arniky Marcela Černochová.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku

V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 tisíc osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Organizace v rámci Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR od začátku války poskytly odhadem téměř 2 miliony úkonů – pomohly mimo jiné odhadem alespoň 41 000 lidem se vzděláním a odhadem alespoň 70 000 s ubytováním. Pomáhají s jejich integrací, od vyřizování pobytu přes zaměstnání po psychosociální podporu.

Ukrajinští uprchlíci se stali přínosem pro českou ekonomiku – pracuje 8 z 10 ekonomicky aktivních, celkem 172 tisíc lidí. Příjmy státu z jejich daní a odvodů dosáhly podle MPSV 8,2 miliardy Kč, výdaje na jejich podporu 3,9 miliardy.

Konsorcium přesto pozoruje rostoucí negativní jevy: mnoho uprchlíků pracuje pod úrovní své kvalifikace kvůli jazykovým bariérám, složitému uznávání vzdělání, nedostatku informací i omezené podpoře zaměstnavatelů, přičemž část z nich se vlivem různých faktorů pohybuje v šedé ekonomice, jsou vystaveni pracovnímu vykořisťování a obcházení pracovního práva, což poškozuje i veřejné finance. 

Zvláštní dlouhodobý pobyt, dostupný od roku 2025 ekonomicky soběstačným osobám na pět let, získalo jen 13 738 držitelů dočasné ochrany. I pro rok 2026 zůstávají podmínky nastavené stejně, většina uprchlíků i po čtyřech letech války má jen nejistý pobytový status. 

Situaci dále zhoršila novela z července 2025, která místo pracovní schopnosti posuzuje míru soběstačnosti, čímž připravuje o status zranitelné osoby i některé lidi se zdravotním postižením. Ti sice zvládají základní sebeobsluhu, ale nemohou pracovat a přitom nemají nárok na vyšší humanitární dávku ani jinou sociální podporu.  (Více v samostatné tiskové zprávě Konsorcia zde)

Podle organizace In IUSTITIA jsou Ukrajinci momentálně nejohroženější skupinou předsudečného násilí. Útoky podle ní zahrnují i výrazné fyzické násilí, včetně pokusu o vraždu. “V roce 2025 policie zaznamenala 43 útoků z důvodu antiukrajinské nesnášenlivosti. V roce 2025 jsme poskytli pomoc 82 lidem napadeným z důvodu jejich ukrajinské národnosti. Nepřijatelnost předsudečného násilí potvrdil i český soud v případě napadení ukrajinských seniorů a vnuka,” říká ředitelka organizace Klára Kalibová. 

Humanitární organizace vyzývají vládu, aby přehodnotila škrty 

Vláda v návrhu rozpočtu zcela ruší Program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci Ukrajině (500 milionů korun). Škrty přicházejí ve chvíli, kdy Rusko systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a miliony lidí nemají teplo ani pitnou vodu. Zastavena bude pomoc, která šla například na opravy rozvodů tepla a elektrických sítí, stavbu školních krytů u fronty, mobilní úpravny vody i program MEDEVAC na léčbu těžce zraněných civilistů.

Pomoc Ukrajině je investice do bezpečnosti celého regionu; její zastavení zvyšuje riziko destabilizace a migračního tlaku. Česko přitom už dnes patří v EU k zemím s nejnižšími výdaji na humanitární pomoc a 74 % Čechů ji podle průzkumu STEM podporuje. Organizace vyzývají vládu, aby škrty přehodnotila a vrátila klíčové položky na úroveň původního rozpočtu. Zodpovědnou vládní politiku nemohou podle nich samy organizace nahradit z peněz od jednotlivců a firem.

Pomoc jednotlivých organizací

ADRA 

zajišťuje na Ukrajině vodu a sanitaci – instalaci vodárenských věží, hloubení vrtů a zprovoznění systémů pro čištění vody. Provozuje 31 bezplatných autobusových linek propojujících izolované komunity se zdravotní péčí a službami. Mobilní týmy psychologů a právníků poskytují individuální i skupinové poradenství. V zimě dodává stovky tun pevných paliv pro vytápění kolektivních center a pravidelně distribuuje potraviny v devíti regionech. „V loňském roce jsme společně zajistili dodávku pitné vody a tepla pro tisíce lidí a obnovili spojení se světem v odlehlých vesnicích díky 31 linkám sociální dopravy,“ říká ředitelka ADRA Miroslava Čančíková Illetšková.

Člověk v tísni 

je jedním z největších nevládních poskytovatelů humanitární pomoci na Ukrajině. Působí v devíti oblastech a zaměřuje se na opravy domů, bytů a kritické infrastruktury – teplovodů, tepláren, vodovodů a zdravotnických zařízení. Od začátku konfliktu pomohl statisícům domácností přečkat zimu v teple. Zakládá učební prostory v podzemních krytech, poskytuje psychosociální podporu a společně s partnery pomáhá evakuovat lidi od frontových linií. Kromě akutní pomoci investuje i do obnovy země, například podporou malého a středního podnikání. „I do budoucna bychom chtěli pokračovat s poskytováním cílené podpory – granty, školení a mentoring – veteránům a jejich rodinám, aby mohli zahájit nebo rozšířit své podnikání," říká Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán. Od prvních dnů invaze Člověk v tísni podporuje ukrajinské lidskoprávní organizace – udělil 52 grantů na dokumentaci válečných zločinů včetně útoků na civilisty, unášení dětí či dronového teroru v Chersonu. V roce 2025 podpořil dvacet médií a po zmrazení amerického financování pomohl desítce redakcí nahradit výpadek rozpočtu. Financuje tajnou online výuku dětí na okupovaných územích i psychologickou podporu pro novináře a aktivisty. V Česku v roce 2025 podpořil 3 125 uprchlíků v osmi krajích a dalších 4 885 prostřednictvím celorepublikové help linky – sociálním a právním poradenstvím, pomocí s bydlením, češtinou, lékařskou péčí i reakcí na neférové pracovní podmínky.

Charita Česká republika 

se soustředí na oblast zdravotnictví – od rekonstrukcí rehabilitačních zařízení po rozšíření psychologické péče. V blízkosti fronty poskytuje balíčky základní humanitární pomoci včetně tuhého paliva a zajištění přístupu k vodě, v současné době reaguje i na situaci v Kyjevě. V Česku stojí při uprchlících, pomáhá s orientací v systému, vyřizováním dokumentů, výukou češtiny a hledáním bydlení a zaměstnání.

Lékaři bez hranic 

poblíž frontové linie podporují nemocnice na jednotkách intenzivní péče a operačních sálech. Jen loni poskytli na urgentním příjmu 12 904 ošetření, provedli 1053 operací a 552 pacientů přijali na JIP. Zajistili také 3580 psychologických konzultací specializovaných na léčbu PTSD. Umožnili převoz téměř 11 tisíc pacientů a poskytli 10 tisíc fyzioterapeutických ošetření. Česká kancelář se na pomoci od roku 2022 podílela částkou 50,5 milionu korun. „Neustálé útoky devastují zdravotnická zařízení. Podle OSN bylo poškozeno či zničeno přes 2 000 zdravotnických budov,“ říká ředitelka české kanceláře Sylva Horáková.

Diakonie ČCE 

poskytuje pomoc skrze partnerské organizace v Charkovské a Chersonské oblasti a v Poltavě. Zaměřuje se na potravinové a hygienické balíčky, vzdělávání, psychosociální pomoc a opravy poškozených domovů. V rámci projektu Rebuilding Lives staví v Poltavské oblasti 50 modulárních domů pro vnitřně vysídlené osoby a rekonstruuje sociální centrum v Užhorodě. V Česku poskytuje vzdělávání, poradenství i psychosociální pomoc formou komunitních aktivit pro děti i dospělé. 

Koridor UA 

pracuje přímo v terénu na jihovýchodě Ukrajiny, kde týmy rozvážejí pomoc a podílejí se na obnově infrastruktury opravou domů a škol. Ve frontových oblastech zvyšuje bezpečnost civilistů dodáváním protidronových sítí. V roce 2025 distribuoval stovky evakuačních batohů v Chersonu a rozšířil kapacity dětského rehabilitačního centra Mriya, které poskytlo terapie více než 2 800 dětem. „Za čtyři roky od začátku války jsme z malé skupinky vyrostli v organizaci, která ve velkém pružně pomáhá ve frontových oblastech,“ říká ředitel Matouš Bláha.

Paměť národa (Post Bellum) 

pomáhá Ukrajině od začátku invaze. Díky podpoře dárců dodala 13 577 neprůstřelných vest, 95 sanitek, přes 21 tisíc balíčků první pomoci, 4 467 balistických přileb, 496 plicních ventilátorů a stovky generátorů. Aktuálně se soustředí na dodávky generátorů – dosud jich dopravila 480, dalších 357 je na cestě.

NESEHNUTÍ 

prostřednictvím iniciativy Slunce pro Ukrajinu sbírá prostředky pro instalaci solárních elektráren na nemocnice, školy, vodárny a další kritickou infrastrukturu. Solární elektrárny byly instalovány ve více než 20 ukrajinských městech. Organizace aktuálně shání finance na dopravu 15 000 solárních panelů. „Kvůli zesilujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu se Ukrajina stala zásadně závislou na zahraniční pomoci v oblasti energetiky,“ říká Alžběta Kofránková z NESEHNUTÍ.

Arnika 

se zaměřuje na environmentální rozměr pomoci. Od roku 2017 provozuje síť monitoringu ovzduší EcoCity s více než 700 stanicemi. Analyzuje ekologické škody války, identifikovala téměř 100 silně znečištěných lokalit a pomáhá obcím s plány poválečné obnovy.

CARE Česká republika 

v Doněcké oblasti zajistila provoz mobilních lékařských týmů, které za 4 měsíce pomohly téměř 2 000 pacientů. Projekt se stal součástí oficiálního zdravotnického systému. „Mobilní kliniky jsou často jedinou možností, jak se senioři a další zranitelní lidé v blízkosti fronty mohou dostat ke zdravotní péči,“ říká Katarína Král, strategická ředitelka CARE.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR 

sdružuje 21 organizací (např. OPU, SIMI, ADRA, Diakonie, Charita, Člověk v tísni a další). Od začátku války poskytly tyto organizace odhadem téměř 2 miliony úkonů – od pomoci s ubytováním a zaměstnáním přes právní poradenství po psychosociální podporu a komunitní akce. „Členské organizace Konsorcia se v roce 2025 soustředily na to, aby právě ty zranitelné osoby, na které dopadla opatření v souvislosti s přísným nastavením humanitární dávky, měly alespoň základní potraviny, a aby si udržely bydlení, a to i takové, které kvalitou neodpovídá ceně, tedy bydlení na předražených ubytovnách. Současně organizace považují za prioritní řešit zmíněné rozsáhlé vykořisťování uprchlíků v šedé zóně ekonomiky a zajištění dlouhodobého pobytu uprchlíků vzhledem k délce jejich pobývání v ČR.“ uvádí ředitelka Konsorcia Andrea Krchová.

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) 

v roce 2025 podporovala 120 škol v Dnipropetrovské oblasti a ve třech regionech na jihu Ukrajiny. Společně s místními partnery pomáhala školám zvládat zátěž války. V těchto školách se vzdělává více než 60 000 žáků. AMO posílila odolnost školních týmů: prezenčně proškolila 120 školních psychologů, zvýšila kapacity vedení škol v otázkách krizového řízení, rozvíjela expertní kapacity a přenášela ověřené know-how z ČR do praxe. Tisíce pedagogů oslovila prezenčními workshopy i prakticky zaměřeným online vzděláváním v oblasti well-beingu, péče o duševní zdraví a psychosociální podpory a zároveň nabídla konkrétní pomoc v podobě psychologických konzultací téměř 600 pedagogům. Více než třetině škol poskytla další impuls prostřednictvím minigrantů, které přispěly k vytváření bezpečného a podpůrného školního prostředí a ke zvyšování kvality vzdělávání. Kromě toho AMO pokračovala v projektech zaměřených na rekonstrukci Ukrajiny, v létě se společně s prezidentem České republiky Petrem Pavlem zúčastnila mezinárodní rekonstrukční konference v italském Římě a v prosinci po několika letech obnovila Česko-ukrajinské diskuzní fórum, jehož 4. zasedání se zúčastnilo několik desítek zástupců z české a ukrajinské strany.

In IUSTITIA 

jako právnická organizace, která se zabývá předsudečným násilím zaznamenala, že Ukrajinky a Ukrajinci se na území ČR stávají výrazným terčem nesnášenlivosti. V roce 2025 policie zaznamenala 43 útoků z důvodu antiukrajinské nesnášenlivosti. Ukrajinci a Ukrajinky jsou tedy momentálně skupinou nejohroženější předsudečným násilím, útoky zahrnují i výrazné fyzické násilí, včetně pokusu o vraždu. In IUSTITIA v roce 2025 poskytla pomoc 82 lidem napadeným z důvodu jejich ukrajinské národnosti v rozsahu 1197 hodin, napadáni byli také lidé, kteří Ukrajině pomáhají (v roce 2025 tři klienti). Nepřijatelnost předsudečného násilí potvrdil i český soud v případě napadení ukrajinských seniorů a vnuka. Zpráva o anti-ukrajinském násilí za období od 2022-2025 bude organizací zveřejněna v den výročí invaze.