© Dieter Telemans
05 Dub 18 15 Květen 18

Žlutá zimnice

Žlutá zimnice je virové krvácivé onemocnění. Přenáší ho infikovaní komáři a moskyti. Označení „žlutá“ v názvu souvisí se žloutenkou, která v průběhu onemocnění postihuje část pacientů. Léky na žlutou zimnici neexistují, účinnou ochranou proti nemoci je očkování.

Podle Světové zdravotnické organizace až 50 % pacientů s těžkou formou infekce umírá během prvních dvou týdnů nemoci. Převážně se onemocnění vyskytuje v subsaharské Africe, kde tato nemoc patří k nejzávažnějším zdravotním problémům.

Co způsobuje žlutou zimnici

Virus žluté zimnice se přenáší kousnutím infikované samičky komára tropického (neboli egyptského - aedes aegypt).  Žlutá zimnice se vyskytuje pouze u lidí, dalších primátů a několika druhů komárů.

V městských osídleních je za přenos z člověka na člověka zodpovědný komár tropický. Ten přenáší také viry zika, dengue a chikungunya. Jakmile se komár nakazí od infikované osoby, začne se v jeho těle přibližně 12 dní rozvíjet virus. Poté je komár schopen nakazit zdravé osoby.

Jakmile je infikovaná samička, dokáže virus přenášet po celý její život – tedy jeden až dva měsíce. Virus může předat také svým potomkům, ačkoli ne systematicky.

Nemoc je běžná v tropických a subtropických částech Jižní Ameriky a Afriky. Komár tropický se nachází také v tropických a subtropických oblastech Asie, Tichomoří a Austrálie, nicméně v těchto regionech nebyly zaznamenány žádné případy žluté zimnice.

Symptomy žluté zimnice

Žlutá zimnice se projeví po tří až šestidenní inkubační době. Ve většině případů dochází k mírnějšímu průběhu nemoci. Pacient má horečku a příznaky typické i pro další onemocnění: bolesti hlavy, zimnice, bolesti zad a svalů, únava, ztráta chuti apod.  V těchto případech infekce trvá jen tři až šest dní.

Dvanáctiletá holčička z Demokratické republiky Kongo s podezřením na žlutou zimnici.

V patnácti procentech případů však přichází druhá, toxická fáze onemocnění s opakující se horečkou, doprovázenou žloutenkou způsobenou poškozením jater (odtud název onemocnění).  Krvácení do sliznic ústní dutiny, očí a trávicího ústrojí způsobuje zvracení krve. Toxická fáze je fatální přibližně v 20 % případů. Průměrná míra úmrtnosti je přibližně 3 %.

Při překonání nemoci zůstává tělo vůči nákaze doživotně imunní. Obvykle nedochází k trvalému poškození orgánů.

Diagnostika žluté zimnice

Diagnostika žluté zimnice je především v první fázi obtížná. Vážnější případy jsou velmi podobné malárii, leptospiróze, virové hepatitidě či dalším krvácivým horečkám, infekcím způsobeným viry rodu flavivirus (například horečka dengue) nebo otravě.

Někdy mohou virus odhalit již v počáteční fázi krevní testy. V pozdějších fázích je nutné provést testování pro identifikaci protilátek.

Léčba žluté zimnice

V současnosti neexistuje žádné specifické antivirotikum proti žluté zimnici. U nemocných pacientů tedy léčíme příznaky a tím jim pomáháme překonat onemocnění.

Během druhé, více toxické fáze, kdy virus zmizí a pacient již není nakažlivý, je nejdůležitější uchránit játra před nekrózou.

Nejúčinnější ochranou před žlutou zimnicí je očkování. Lidé by se měli také chránit před kousnutím komárem používáním repelentů, moskytiér a oblečením zakrývajícím tělo. Také by měli dbát na to, aby se v jejich domě nebo před domem nedržela stojatá voda, ve které se komáři množí. Lékaři bez hranic provádějí také vektorovou kontrolu používáním biocidů (chemických a biologických pesticidů).