© Illustration by Lucille Favre - MSF Switzerland
19 Zář 19 19 Zář 19

Lékařem v severní Sýrii

Lidé v souvislosti se Sýrií často mluví o zraněních a úrazech. Téměř vůbec se nemluví o tom, jaká může být situace pro pacienty, kteří podstoupili transplantaci a nyní potřebují životně důležitou léčbu,“ říká Mohammad Al Youssef, syrský lékař, který se stará o pacienty s transplantovanou ledvinou.

Na půl milionu lidí uteklo od dubna 2019 ze svých domovů kvůli bombardování a ostřelování syrských guvernorátů Idlíb a Hamá. Stovky lidí zemřelo, tisíce jich je zraněných a civilní infrastruktura, včetně zdravotnických zařízení, škol nebo tržišť je poničená. Takové podmínky jsou už samy o sobě náročné, ještě náročnější jsou však pro ty, kteří trpí zdravotními problémy.

 „Od roku 2014 mi moje práce přinášela úlevu a uspokojení, ale pokud mám být zcela upřímný, jsem taky hodně unavený z práce a života v tak náročných podmínkách. Jednou jsem to chtěl dokonce i vzdát, ale moji pacienti to se mnou nevzdali. Řekli mi, že musím pokračovat, neměli nikoho jiného, na koho by se mohli spolehnout.

Teď je situace kolem Idlíbu obzvlášť špatná a válka zdaleka nekončí. Nemůžeme vědět, co nám přinese budoucnost, protože všechno se každý den mění. Jedinou věcí, kterou jsem si nyní jistý, je to, že se své práce nevzdám, dokud budou moji pacienti potřebovat léčbu. Nemůžu je opustit a budu v tom, co dělám, pokračovat, dokud si nebudu jistý, že jsou v bezpečí. Tito lidé se nestarají o válku, chtějí jen žít normální život. Tato léčba je jediný způsob, jak toho dosáhnout a zajistit jejich přežití,“ říká Mohammad.

Ilustrace: Audrey Hulet

 „Před deseti lety jsem podstoupil transplantaci ledviny. V tu chvíli jsem si vyměnil role. Už jsem nebyl lékař, ale pacient. Ukázalo se, že tato operace byla v mém životě rozhodující. Dnes jsem jedním z mála lékařů v severní Sýrii, který poskytuje léčbu pacientům po transplantaci ledviny.“

„Než vypukla válka v Sýrii, byla léčba těchto pacientů celkem přímočará. Ale v roce 2011 se vše změnilo. Kontrolní stanoviště se začala objevovat všude a lidé nemohli přicházet a odcházet ze své vesnice nebo svého města za léčbou tak jako dříve. Podle toho, odkud jste pocházeli, vás mohli zatknout nebo dokonce zabít. Nezáleželo na tom, jestli jste byli nemocní…“

„Proto jsem se v roce 2014 rozhodl oslovit Lékaře bez hranic. Organizace souhlasila s podporou těchto pacientů a poskytnutím bezplatné léčby, která je udrží naživu. Byl jsem neuvěřitelně šťastný. Většina humanitárních organizací situaci těchto pacientů úplně přehlížela.“

„Skupina, kterou jsem začal sledovat, během následujících měsíců a let vzrůstala. Z 22 pacientů, které jsem začal léčit, bylo jich bylo 45, pak 73 a potom téměř 100!“


„Péče o tyto pacienty za posledních pět let mě změnila… Teď je situace kolem Idlíbu obzvlášť špatná a válka zdaleka nekončí. Nemůžeme vědět, co nám přinese budoucnost, protože všechno se každý den mění. Jedinou věcí, kterou jsem si nyní jistý, je to, že se své práce nevzdám, dokud budou moji pacienti potřebovat léčbu.“

darujte

Bez vaší pomoci by Mohammad, ani další naši kolegové nemohli pomáhat pacientům ve více než 70 zemích světa.
 

{{{ labels.morehistories }}}