© Agnes Varraine-Leca/MSF
08 Lis 19 08 Lis 19

Jemen: Lékařská péče nemá být luxus

 

Roky válečného konfliktu zdevastovaly zdravotnictví v Jemenu, odkud píše svůj blog finská epidemioložka Marissa.

Návštěva nemocnic, které podporujeme, a setkání s pacienty a lékaři, mi skutečně otevřely oči. V nemocnicích u nás doma mají pacienti vyžadující urgentní lékařskou pomoc šanci na přežití, protože potřebné zdravotnické vybavení je obvykle dostupné. Jde o luxus, i když by to měla být univerzálně dostupná komodita.

Tady potkáte hlavně dva druhy pacientů: pacienty se střelnými zraněními a novorozence trpící podvýživou. Na oba případy u nás doma narazím jen stěží, ne-li vůbec.

Boj o život 

Jeden z nejnáročnějších dnů byl ten, kdy jsme jeli na návštěvu na pohotovost do nemocnice, kterou podporujeme. Seděla jsem v tiché místnosti a místní lékař mi vysvětloval, jak interpretovat křivku ukazující činnost srdce. Náhle ho odvolali na pohotovost. Jeden z místních našel na své zahradě odložené novorozeně narozené jen před pár hodinami.  

Vzápětí jsem viděla, jak se tým lékařů pokouší oživit tenhle drobný uzlíček. Mojí hlavou se honilo tolik myšlenek. Netýkaly se jen toho, že vidím novorozenou holčičku, která bojuje o život, které se před mýma očima vytrácejí životní funkce; ale taky jsem přemýšlela, čím asi musela procházet její matka.  

Zvláštní je, že člověk nejdřív cítí vztek a pak až smutek. Lidé by neměli žít někde, kde nejsou k dispozici základní služby. Novorozené dítě by nemělo bojovat o svůj život v prvních hodinách své existence z takovýchto důvodů.

Téhož dne jsem potkala ženu, která do nemocnice přivedla svou devítiletou dceru. Dcerka byla krásná mladá dívka, ale vypadala trochu zmateně a po tvářích jí tekly slzy.

Matka vysvětlovala, že když sbírala v lese dřevo na oheň, omylem upustila špalek, který spadl dívce na hlavu. Místní překladatel mi objasnil, že kvůli nedostatku paliva musí lidé znovu vařit na otevřeném ohni. Plyn je kvůli konfliktu strašně drahý.  

Dočasný domov 

Jako humanitární pracovník se začleňujete do dění v zemi i mezi její obyvatele. Vaši kolegové nejsou jen spolupracovníci, jsou to blízcí přátelé, které někdy vnímáte jako členy rodiny. Země, ve které se nacházíte, i když jen na relativně krátkou dobu, se stává vaším dočasným domovem. Když slyšíte osudy lidí a vidíte dopady války, včetně kolabujícího zdravotnictví, je to strašně těžké.

Slyšela jsem mnoho děsivých příběhů o tom, co lidé zažili a vytrpěli. Vzdali se svých snů, přišli o příbuzné, mládí a žijí v nepřetržitém strachu z letadel na obloze.

A přesto každý den tito stejní lidé přijdou do práce s úsměvem a ptají se mě, jak mi můžou pomoct. Nikdy mě nepřestane udivovat, že lidé, kteří mají tak málo, patří mezi nejštědřejší, jaké jsem potkala.  

Med a střely

Jemenská kultura je neuvěřitelně bohatá a lidé tady jsou velmi přátelští.

Jednou někdo řekl, že tato země je jako med a střely; a to je pravda obrazně i doslova.

Med vyráběný v této zemi je jedním z nejlepších na světě; připomíná, jak příjemní a milí jsou zdejší lidé. Ovšem je tady taky válka a násilí. Kamkoli jdete, vidíte ozbrojené muže. 

Někdo by mohl říct, že jsem byla na místě, kde jsem byla méně svobodná. Nemohla jsem chodit ven a musela jsem se zahalovat, když jsem opouštěla naše prostory. Já jsem si však díky tomuto místu znovu uvědomila, jak neuvěřitelně odolní my, lidé, jsme. Tady jsem pochopila, co je v životě opravdu důležité.

{{{ labels.morehistories }}}