Nebezpečné potraty mohou za jedno úmrtí matky z dvanácti. Dá se jim přitom předcházet.

Lidstvu se podařilo významně eliminovat čtyři z pěti příčin úmrtí matek. Ale na příčinu, které se dá jako jediné téměř úplně předejít, se stále zapomíná.

Celosvětově zapříčiní nebezpečný potrat jedno úmrtí matky z dvanácti. Pokud to srovnáme s tím, jak se podařilo minimalizovat všechny ostatní příčiny úmrtí matek od roku 1990, mezi něž patří: masivní krvácení, vážné infekce, oběhové poruchy a mechanické obstrukční bolesti – tak u nebezpečných potratů bohužel k žádnému výraznému zlepšení jejich negativních dopadů nedošlo.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje nebezpečné potraty jako úkony sloužící k ukončení nežádoucího těhotenství provedené buď lidmi, kteří nemají minimální potřebné znalosti a dovednosti, anebo v nevyhovujících podmínkách, kde chybí minimální zdravotnický standard, případně obojí. Potraty jsou všude na světě běžnou záležitostí bez ohledu na to, zda jsou bezpečné nebo ne. V období mezi lety 2010 a 2014 končilo vyvolaným potratem každé čtvrté těhotenství.

Podle rozsáhlé studie institutu reprodukčního zdraví Guttmacher je zhruba 45 % všech celosvětově provedených potratů nebezpečných. Zemře při nich více než 22 tisíc žen a dívek.

Pokud se žena nebo dívka rozhodne přerušit těhotenství, zpravidla to udělá bez ohledu na to, jestli se jedná o výkon bezpečný nebo legální. V oblastech, kde není bezpečná péče dostupná, bude riskovat život při nebezpečném porodu často proto, že vidina pokračujícího těhotenství je pro ni neúnosná.

Zhruba 97 %  všech nebezpečných potratů a s tím spojených úmrtí se odehrává v Africe, Latinské Americe, severní a východní Asii. Míra komplikací po potratech je přitom obrovská. Každoročně je z tohoto důvodu hospitalizováno zhruba sedm milionů dívek a žen. Některé z nich mají jen dočasné následky, jiné však tak rozsáhlé, že už nikdy nebudou schopné mít další děti. Celkový rozsah problému není známý, protože řada žen a dívek se neodváží, nebo nemůže, vyhledat lékařskou péči.

Nebezpečné potraty: zdravotnická krize

V roce 2017 ošetřili Lékaři bez hranic přes 22 tisíc pacientek s komplikacemi po potratu. V některých nemocnicích, kde působí týmy Lékařů bez hranic, má až 30 % pacientek porodní komplikace zapříčiněné nešetrnými potraty, které podstoupily v minulosti.

Ženy a dívky pravděpodobně navštívily nekvalifikovaného člověka, nebo se pokusily potratit svépomocí.  Nebezpečný potrat se přitom provádí pomocí zapíchnutí ostrých předmětů do pochvy, děložního hrdla a dále do dělohy, pozřením toxických látek jako jsou bělidla, vkládáním bylinných přípravků do pochvy nebo sebepoškozováním – údery do břicha či pádem. Mnohé tyto metody dokonce vůbec nefungují, mohou však zanechat trvalé následky.

„Při operaci jsem nalezla u řady těchto žen známky poranění děložního čípku, způsobené právě ostrými předměty.“

– lékařka Claire Fotheringham, odbornice Lékařů bez hranic na ženské zdraví v západní Africe

Při těchto nebezpečných metodách mohou pacientkám hrozit život ohrožující stavy závažného krvácení, sepse (rozsáhlé infekce), otravy krve, perforace dělohy nebo poškození jiných vnitřních orgánů. Pacientka, takto urgentně přijatá do nemocnice, potřebuje krevní transfuzi, většinou reparativní operaci anebo také hysterektomii – kompletní a nevratné odstranění dělohy.

Některé ženy mají přístup k poněkud bezpečnějším metodám – například k lékům na černém trhu. Přesto mohou trpět komplikacemi způsobenými špatnou kvalitou léčiv, nesprávným dávkováním či chybnými informacemi o užití léčiv, případně kombinací výše uvedeného.

V extrémních případech může být ošetřované pacientce dokonce provedení bezpečného potratu odmítnuto, zpravidla z politických důvodů v zemích, kde je to zakázáno. Žena se pak následně objeví na prahu smrti kvůli potratu ilegálnímu. 

Morální odsouzení a pocity viny

Žena možná doufá v otěhotnění někdy v budoucnosti, ale zrovna ne ve chvíli, kdy přichází.

Lékaři bez hranic mají zkušenosti  ze zemí, jako je Kolumbie, Řecko, Mosambik nebo Jihoafrická republika, kde ženy a dívky čelí nechtěnému těhotenství: jsou mezi nimi vdané i svobodné, matky s dětmi i dívky, které stále chodí do školy, vzdělané ženy z měst i venkovanky.

Některé používaly antikoncepci, která nefungovala nebo selhala v důsledku přerušeného užívání. Některé byly donuceny k otěhotnění nebo otěhotněly následkem sexuálního násilí. Jiné čelily finančním či emociálním potížím vlastním či partnerovým, anebo jde o ženy bez podpory rodiny. Některé zastihla humanitární krize, kvůli které utekly z domova ve snaze zachránit si život.

Také odsouzení a stigma spojené s nechtěným těhotenstvím může vést k úvahám o potratu. Mnoha otázkám musí žena čelit sama. Na koho se mohu obrátit? Kde mohu získat pomoc? Jaké jsou mé možnosti? Kolik to bude stát? Bude to bolet? Co se mi stane? Co když nebudu moct mít znovu děti? Co by to znamenalo pro mne a mou rodinu, kdyby se to lidé dozvěděli?

„Asi se zblázním, pomyslela jsem si – Bože můj, co budu dělat?“

–  pacientka Lékařů bez hranic v Kolumbii o obtížných rozhodnutích, kterým čelila v souvislosti s nechtěným těhotenstvím

Většina žen přemýšlí o svých možnostech a rozhoduje se ještě před tím, než vyhledají pomoc. Některé ženy žádají o více informací a poté se rozhodnou. Naším úkolem je naslouchat a poskytnout potřebnou míru pomoci a dostatek informací, respektovat rozhodnutí ženy, aniž bychom jí odsuzovali či ovlivňovali. Konzultace s vyškoleným odborníkem také zajistí, že žena porozumí rizikům a přínosům potratu, je obeznámena s tím, jak potrat probíhá a má příležitost klást otázky.

Legislativní omezení potratů

Znepokojivá je skutečnost, že interrupce jsou stále ve většině zemí kriminalizovány. Přitom je jasně doloženo, že počet interrupcí se v důsledku zavedení restriktivních opatření téměř nemění. Naopak, v zemích,  kde jsou potraty nejvíce omezovány, jsou o to častěji vykonávány nebezpečným a ilegálním způsobem. V zemích s dostupnou legální zdravotní péčí v oblasti potratů přitom došlo k razantnímu snížení počtu úmrtí a komplikací spjatých s potratem.

Na základě těchto důkazů byly v některých zemích legislativní omezení přehodnoceny.

Zákony v Demokratické republice Kongo se změnily v dubnu 2018. Od té doby jsou všechna zdravotnická zařízení povinna zajistit šetrné ukončení těhotenství ženám, které se staly obětmi znásilnění nebo sexuálního zneužívání, anebo ženám, jejichž fyzický nebo duševní stav je těhotenstvím ohrožen.

Mosambik revidoval svůj postoj o čtyři roky dříve, v roce 2014, kdy povolil bezplatný potrat všem ženám v prvním trimestru a za zvláštních životních okolností i ženám až do 24. týdnu těhotenství ve specializovaných zdravotnických zařízeních s kvalifikovanými lékaři. Přestože značná část populace se staví proti legalizaci potratů, je patrné, stejně jako v Mosambiku, že pokud zákony poleví, lze dosáhnout citelné změny k lepšímu a usnadnění života řady žen.

Překážky na straně zdravotního systému

Liberalizace a legalizace potratů jsou sice velmi důležitými kroky, ale nemohou samy o sobě zaručit dostupnost bezpečné péče. Řada zdravotních systémů jednotlivých zemí reaguje na tyto změny pomalu a nekonzistentně.

V Mosambiku byly například klinické standardy pro bezpečné potraty definovány až v roce 2017. Vládní opozice, odpor zdravotníků a nedostatečné znalosti těch, kdo o tom spolurozhodují, značně ztížily implementaci těchto opatření. To v důsledku znamená, že stále mnoho žen neví, jakým způsobem se k dostupné péči dostat.

V Kolumbii byla sice legalizace potratů schválena již před 12 lety, avšak v přístavních městech Buenaventura a Tumaco zaznamenali Lékaři bez hranic obecnou neznalost současného rozsahu bezpečné lékařské péče. Zdravotníci, kteří by měli být připraveni provádět takové zákroky, dokonce ani nevěděli, že to má být součástí jejich povinně nabízených služeb.   

Pro ženu nebo dívku, která nechtěně otěhotněla, může být často těžké překonat silný odpor na straně poskytovatele zdravotních služeb, který může přerůst až v odepření péče.

„Říkají: ‘Přijďte za několik týdnů.’ ‘Zajděte si k psychologovi, abyste si ověřila, zda jste si svým rozhodnutím jistá.’ “

– lékařka Alejandrina Camargo, spolupracovnice Lékařů bez hranic v Kolumbii, o postupech a obstrukcích, které praktikují některá zdravotnická zařízení

Překážky mohou být také byrokratické. V Aténách, kde Lékaři bez hranic poskytují pomoc migrantům, žadatelům o azyl a uprchlíkům, se ženy, které mají zájem o bezpečnou interrupci v rámci veřejného zdravotního systému, napíšou na čekací seznam. Na první termín čekají přes čtyři týdny. Následuje několik dalších sezení s několika odborníky, zejména lékaři. Některé pacientky čelí i dalším obstrukcím, jelikož u sebe nemají identifikační číslo sociálního a zdravotního zabezpečení anebo nemají v ambulanci překladatele.

V Řecku je legální potrat omezený do 12. týdne trvání těhotenství, takže ženy vedou kvůli mnoha takovým překážkám doslova závod s časem, aby vůbec stihly interrupci podstoupit.

Zjednodušení přístupu zdravotní péče pacientkám

Přerušení těhotenství je bezpečný a efektivní léčebný zákrok, obvykle prováděný podáním léku (potratová pilulka), či malým zákrokem při lokálním umrtvení . Oba tyto způsoby potratu jsou ještě méně nebezpečné než je běžná injekce penicilinu.

Potratová pilulka obsahuje dvě účinné látky (mifepriston a misoprostol), celkový zákrok se skládá z pěti pilulek. Ženy tuto metodu často preferují, protože je méně invazivní, léčba může být zahájena jako ambulantní a dokončena doma v soukromí.

Ani jeden z těchto výkonů nemusí provádět lékař, oba typy potratů mohou v nemocnicích či zdravotnických zařízeních vykonat porodní asistentky nebo zdravotní sestry, jsou-li k tomu odborně zaškolené.

V regionech s komplexními zdravotními službami, dokonce poskytovatelé výrazně těží z rozšířené podpory v této oblasti – dalšího vzdělávání, zázemí okolních nemocnic, hospitace a poradenství.

Zpřístupnění bezpečných potratů

Bezpečná zdravotní péče při potratu zahrnuje balíček základních služeb včetně řešení možných komplikací po potratu, bezpečného provedení ukončení těhotenství a také poskytování antikoncepce. Tyto služby je nutné zajistit včas, zodpovědně, diskrétně, odborně a s citem. Musí je poskytovat lidé, kteří jsou řádně proškoleni.

Pokud mluvíme o efektivní strategii omezení nechtěných těhotenství, nebezpečných potratů a úmrtí matek, pak jsou to právě možnosti antikoncepce a bezpečného potratu, které tomu dokáží ruku v ruce zamezit. Zpřístupněním moderní antikoncepce se sníží počty nechtěných početí a současně nebezpečných potratů. Nicméně, antikoncepce sama o sobě není všemocným řešením.

Týmy Lékařů bez hranic v této problematice spolupracují s místními zaměstnanci, komunitami, s příslušnými úřady, ale i s ministerstvy zdravotnictví a dalšími nevládními poskytovateli zdravotní péče. Snaží se přitom zlepšit dostupnost antikoncepce, nabízet lékařskou péči po potratech a poskytovat bezpečné možnosti interrupce ženám a dívkám s nedostatečným přístupem ke zdravotní péči anebo pacientkám v oblastech zasažených humanitárních krizí.

„Žena má právo se v takovou chvíli rozhodnout, zda se chce stát matkou nebo nikoliv.”            

– Ana Paula de Sousa, porodní asistentka Lékařů bez hranic v Mosambiku

Nechtěná těhotenství a nebezpečné potraty mají značné zdravotní dopady na ženy a dívky zejména v zemích s omezenými zdroji nebo v oblastech zasažených konflikty, ve kterých Lékaři bez hranic působí. Důsledky pociťují také rodiny a přátelé pacientek, ošetřovatelé (včetně Lékařů bez hranic) a jejich široké okolí. Lékaři bez hranic jsou nadále zavázáni poskytovat bezpečné potraty, aby snížily toto zbytečné a často přehlížené utrpení.

Žena nepotřebuje odsouzení, ale lékařskou péči, která respektuje její rozhodnutí, zajistí konzultaci s proškoleným odborníkem, a nabídne jí kvalitní potratovou péči, pokud jí potřebuje.