Násilí v Gaze nadále eskaluje. Situace je kritická

Obyvatelé Pásma Gazy tento víkend čelili nejintenzivnějšímu bombardování za poslední tři týdny. Lékaři bez hranic proto znovu vyzývají k uzavření alespoň částečného humanitárního příměří, aby bylo možné do oblasti dopravit zoufale potřebnou pomoc a předejít dalším ztrátám na životech.

Silné ostřelování vyřadilo z provozu takřka veškerou komunikaci. Internet a mobilní sítě fungují od pátku 27. října jen částečně. Lidé uvěznění pod sutinami zhroucených domů, těhotné ženy, kterým se blíží termín porodu, a senioři s omezenou pohyblivostí kvůli tomu nemohou vyhledat péči lékaře v momentě, kdy ji nejvíce potřebují.

Nikde už navíc není bezpečno. „Rodiny nemají kam utéct nebo kde se skrýt, všude kolem nich se rozpoutalo peklo. Přístup k vodě, potravinám, palivu a dalším zásobám je absolutně nedostatečný,“ řekl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Christos Christou.

Opatření přijímaná mezinárodním společenstvím jsou příliš slabá a pomalá. Rezoluce generálního tajemníka OSN vyzývající k humanitárnímu příměří doposud neměla žádný vliv na zmírnění všudypřítomného násilí.

Děje se spíš pravý opak. Severní část Gazy útoky nadále srovnávají se zemí. Bomby padají všude, lidé umírají na ulicích nebo ze strachu utíkají a nechávají za sebou veškerý majetek.  

Nemocnicím docházejí zásoby. „Amputace a operace už musíme provádět bez řádné anestezie. Pacientů máme hodně, léků málo. Márnice jsou přeplněné mrtvými,“ uvedl nedávno doktor Mohammed Obeid, chirurg Lékařů bez hranic v Gaze.    

Navíc bez pohřbů a odklízení tlejících těl ze sutin zborcených budov hrozí šíření infekčních chorob.   

Zdravotnictví kolabuje

Podle místních úřadů kvůli bojům zemřelo v Gaze od 7. října přes sedm a půl tisíce lidí, přičemž dalších více 21 000 utrpělo zranění. Taková čísla nemají obdoby ani v kontextu dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu. Místní zdravotnictví s kapacitou pouhých 3 500 lůžek absolutně nezvládá nápor pacientů.

Nemocnice Al Shifa ve městě Gaza, kde dále pracují někteří zaměstnanci Lékařů bez hranic, je pod ohromným tlakem. Požadavek izraelské armády, aby se odtud všichni evakuovali, vůbec není reálně proveditelný. Zdravotníci, pracující daleko nad rámec běžných kapacit, zde neustále ošetřují nové raněné, které je kvůli vážnému stavu nemožné kamkoliv přemístit.

Izraelská blokáda situaci jen zhoršuje

Celá více než dvoumilionová populace Pásma Gazy je dnes v podstatě obětí uplatňování principu kolektivního trestu, tedy metody zakázané mezinárodním právem.  

Izraelské úřady zabraňují dovozu pohonných hmot, které jsou nezbytné pro provoz generátorů v nemocnicích. Nejde bez nich ani zajistit fungování odsolovacích zařízení, jež jsou v Gaze zdrojem pitné vody. Běžní lidé nemají kvůli blokádě přístup k základním věcem denní potřeby, zatímco lékaři musejí čelit nemožným rozhodnutím, koho s velmi omezenými zdroji ošetřit a komu naopak péči odmítnout.

Před 7. říjnem 2023 přijíždělo do Gazy denně 300 až 500 kamionů s humanitárními zásobami.  Většina obyvatel Gazy byla už v té době do velké míry závislá na pomoci zvenčí. Podle OSN od 21. října, kdy se znovu otevřel přechod Rafah, ale do Gazy dorazilo jen 84 kamionů.

„Jsme připraveni naše kapacity v Gaze navýšit,“ říká Christou. „Máme týmy připravené dopravit na místo další potřebný materiál, jakmile to situace dovolí. Dokud ale pokračuje bombardování v této intenzitě, jakákoliv snaha o posílení lékařské pomoci je marná.“