Kvůli evropské migrační politice ve Středozemním moři stále umírají lidé

Právě před rokem se Itálie rozhodla uzavřít své přístavy humanitárním lodím. Od té doby zemřelo nejméně 1 151 zranitelných žen, mužů a dětí a více než 10 tisíc lidí se muselo nuceně vrátit do Libye, kde je čeká jen další zbytečné utrpení. Podle Lékařů bez hranic a SOS MEDITERRANEE se jedná o výsledek bezohledné evropské migrační politiky.

„Reakce evropských vlád na humanitární krizi ve Středozemním moři a v Libyi připomíná závod o to, kdo klesne hlouběji,“ říká Annemarie Loof, vedoucí operací Lékařů bez hranic. „Loni jsme vyzvali evropské vlády, aby upřednostnily lidské životy před politikou. Volali jsme po humánním jednání a po tom, aby zranitelní lidé, kteří uvázli na moři, nebyli zneužíváni k politickému zisku. Přesto je i rok poté reakce Evropy ještě žalostnější než předtím,“ dodává.

Lodě se zachráněnými běžně nemají, kde zakotvit

Před rokem italská vláda znemožnila záchranné a pátrací lodi Aquarius  provozované Lékaři bez hranic a SOS MEDITERAANEE vylodit se u svých břehů. Tento postup se od té doby stal běžným. Celkem je zaznamenáno 18 případů, kdy lodi se zachráněnými nemohly zakotvit. Kvůli tomu muselo 2 443 mužů, žen a dětí zůstat na moři celkem o 140 dní, tedy více než čtyři měsíce, déle, než bylo nutné. Evropští lídři se mezitím dohadovali o jejich budoucnosti.

Kriminalizace záchrany životů na moři nedopadají jen na humanitární plavidla, ale podlamují samotný princip pomoci lidem, kteří se ocitnou v nouzi. Soukromé a dokonce i vojenské lodě projevují čím dál tím menší ochotu pomáhat potřebným, protože jim hrozí, že zůstanou uvězněni na moři a nebudou moci nikde v bezpečí zakotvit. Komerční lodě, které lidi na moři zachrání, riskují, že budou muset setrvat na moři nebo v rozporu s mezinárodním právem odvést zranitelné lidi zpátky do Libye.

„Před rokem jsme upozorňovali, že toto nebezpečné, nehumánní a politické zadržování lidí na moři by se nemělo stát precedentem. Přesně to se však stalo,“ popisuje Sam Turner, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Libyi a Středozemním moři. „Neschopnost evropských vlád se dohodnout a myslet na lidské životy je ještě více šokující vzhledem k tomu, že zuřivé boje v Tripolisu neustávají.“

Zpět v kruhu násilí

Jen za posledních šest týdnů se více než 3 800 zranitelných lidí nalodilo na životu nebezpečné čluny a pokusilo se uprchnout z Libye. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a další organizace včetně Lékařů bez hranic vyzývají k evakuaci uprchlíků a migrantů z Libye od počátku konfliktu v Tripolisu. Nyní však libyjská pobřežní stráž násilně vrátí více než dvakrát více lidí, než je evakuováno či přesídleno. Evropští představitelé toto navracení podporují, přestože dobře vědí o vyhrožování, mučení, sexuálním násilí a svévolném zadržování, kterému lidé v Libyi musí čelit.

„Nedostatek záchranných plavidel ve Středozemním moři během tohoto období by měl umlčet nepodložená obvinění, že jde o tzv. ‚pull faktory’ [faktory motivující k migraci],“ říká Frédéric Penard, vedoucí operací SOS MEDITERRANEE. „Přestože počet humanitárních plavidel na moři neustále klesá, lidé se nadále vydávají na smrtelnou cestu přes Středozemní moře bez ohledu na rizika, protože nemají mnoho jiných možností. Jediným rozdílem je, že podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je čtyřikrát pravděpodobnější než loni, že zemřou,“ dodává.

Lékaři bez hranic společně s SOS MEDITERANNEE nadále vyzývají členy Evropské unie, aby:

• Okamžitě zajistily dostatečné kapacity pro záchranné a pátrací aktivity ve Středozemním moři, včetně kompetence a spolupráce úřadů. Jedině tak je možné předejít ztrátě životů.
• Přestaly trestat neziskové organizace, které pomáhají zachraňovat životy.
• Přestaly politicky a materiálně podporovat nucené vracení lidí do Libye, kde jsou svévolně zadržováni v nelidských podmínkách.
• Zajistily udržitelný a spolehlivý systém, díky kterému by se lidé zachránění na moři mohli vylodit na místech, kde se s nimi bude jednat humánně, budou existovat potřebné služby a budou moci požádat o azyl.