{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
ZPRÁVA: Přístup k základním lékům: Deset nejdůležitějších událostí roku 2011
Rok 2011 zaznamenal desáté výročí dvou zásadních událostí, které umožnily lidem v rozvojových zemích širší přístup ke kvalitní a finančně dostupné lékařské péči.
První událostí byl podpis deklarace, kterou se v roce 2001 v katarském Dauhá vlády zavázaly dát přednost zdraví před obchodními zájmy, tedy zajistit přístup k finančně dostupné a kvalitní lékařské péči. I deset let poté ale boj za snazší přístup k lékům pokračuje.
Jednou z klíčových oblastí tohoto boje je Indie, která produkuje většinu kvalitních a dostupných léčiv používaných v rozvojových zemích, nicméně čelí právním útokům ze strany farmaceutických společností a bohatých států, které se stále pokoušejí zabránit produkci generických léků (levnějších kopií původně patentovaných léků). Ostatní země s průměrnými příjmy se zase ve stále větší míře setkávají s dramatickým nárůstem cen určovaných farmaceutickým firmami. Novým předmětem debat se stala i cena vakcín, potom co největší světoví spotřebitelé poprvé v historii zveřejnili jejich ceny.
V roce 2011 rovněž uplynulo deset let od rozhodnutí vytvořit fond, s jehož pomocí mohou rozvojové země bojovat s nejnebezpečnějšími chorobami: HIV/AIDS, tuberkulózou a malárií. Prostřednictvím tzv. Globálního fondu a jeho dárců putovaly na záchranu lidských životů bezprecedentní částky. Po deseti letech ale přišly zcela nečekané škrty ve financování a hlavní dárci zanechali Globální fond v kritické finanční situaci. Bez obnovení politické a finanční podpory globálního zdraví jsou současné vědecké a politické pokroky na tomto poli ve vážném ohrožení.
V případě HIV v loňském roce klíčové klinické testy s konečnou platností prokázaly, že léčba HIV je efektivní formou prevence, a představily tak možnost zvrátit šíření AIDS. Aby toho ale bylo možné dosáhnout, je potřebné, aby se léčba i nadále rozšiřovala. – Podobná situace panuje i v případě rezistentních forem tuberkulózy: přestože jsou nyní dostupné nové diagnostické nástroje, které dávají naději rozšířit počet léčených pacientů a prolomit tak začarovaný kruh nízké poptávky po lécích a omezených dodávek, skutečný počet lidí, kteří k léčbě rezistentní tuberkulózy získají přístup, je stále příliš nízký. – V roce 2011 byly rovněž poskytnuty prostředky na podporu léčby malárie, což současně ale přispělo ke ztrojnásobení cen surovin a otevřelo vážnou debatu o tom, je-li taková podpora efektivní.
Problémem samozřejmě nejsou pouze uvedené choroby. K dětem postiženým potravinovou krizí se sice začala dostávat potravinová pomoc, která je lépe přizpůsobena jejich nutričním potřebám, ale za pomíjivými novinovými titulky se skrývají další miliony podvyživených dětí, jejichž potřeby stále zůstávají nevyslyšeny. Stejně tak se kvůli chybám výrobců nedostává léku na Chagasovu chorobu, přestože se na základě lékařských výsledků a politické podpory zdálo, že rozšíření léčby už je na dosah. Nové zásady léčby kryptokokové meningitidy jsou jistým příslibem zkvalitnění léčby v budoucnosti, ale zároveň jsou téměř učebnicovým příkladem překážek na cestě za dostupnými a účinnými léky.
Toto jsou jen některé překážky v poskytování zdravotní péče, se kterými se lidé v rozvojových zemích každodenně setkávají. Lékaři bez hranic před deseti lety zahájili kampaň za lepší dostupnost základních léků Access, aby se ve spolupráci s dalšími subjekty pokusili odstranit některé z těchto překážek, které nás dlouhodobě omezují v naší humanitární práci a snaze poskytovat pacientům tu nejlepší možnou péči. Po deseti letech jsme zaznamenali konkrétní úspěchy, přesto ale tato válka za lepší dostupnost život zachraňujících léků pro nemocné v chudých oblastech světa není u konce a stále je za co bojovat.
1. HIV/AIDS - Naděje na zastavení epidemie AIDS
2. Vakcíny - Transparentnost cen příslibem zpřístupnění vakcín
3. Globální zdraví - Pokroky v boji proti HIV, TBC a malárii ohroženy nejistým financováním
4. Tuberkulóza - Katastrofálně nízký počet pacientů v programech na léčbu rezistentní tuberkulózy
5. Útok na generika - Omezování výroby cenově dostupných léků v Indii
6. Malárie - Nejisté fungování experimentálního systému financování léčby malárie
7. Chagasova choroba - Rozšiřování léčby Chagasovy choroby ohroženo nedostatkem léků
8. Ceny léků v zemích se středními příjmy - Pacienti drženi v šachu farmaceutickými společnostmi
9. Podvýživa - Mnoho dětí trpících podvýživou stále mimo pozornost
10. Kryptokoková meningitida - I po zveřejnění doporučených postupů léčby přístup k lékům stále nedostatečný
1. HIV/AIDS - Naděje na zastavení epidemie AIDS
Po třech desetiletích a 30 milionech mrtvých od vypuknutí pandemie HIV/AIDS přinesl vědecký výzkum zásadní poznatek: poskytnutí včasné léčby pacientům s HIV jim nejenže zachrání život, ale zároveň o 96% sníží riziko přenosu viru na další osobu, což ve skutečnosti dokazuje, že včasná léčba HIV je zároveň účinnou prevencí šíření této choroby.
Otázkou nyní je, jak rozšířit léčbu tak, aby byla nejen účinná, ale i finančně dostupná, což je výzva, se kterou se Lékaři bez hranic potýkají ve svých projektech od začátku poskytování léčby HIV v rozvojových zemích před více než deseti lety.
Lékaři bez hranic na základě vlastních zkušeností zjistili, jak lze léčbu rozšiřovat i v oblastech s omezenými prostředky. Jednou z možností je například decentralizace léčby z ústředních nemocnic do zdravotnických center a komunitních zdravotnických stanovišť, takže léčba je pacientům dostupná přímo tam, kde žijí. Zároveň se osvědčilo delegování lékařských úkonů na zdravotní sestry a dále na komunitní zdravotnické pracovníky, což řeší nedostatek lidských zdrojů.
Důležité je i zabezpečení finančně dostupné léčby – konkurence mezi výrobci generik snížila v posledním desetiletí ceny léků na HIV o více než 99%. Cena léků, zejména pak nových přípravků, se ale i nadále musí snižovat.
Členské státy OSN se v červnu 2011 zavázaly zajistit do roku 2015 léčbu HIV 15 milionům lidí. Vláda USA kromě toho slíbila, že během následujících dvou let téměř zdvojnásobí rychlost příjmu nových pacientů prostřednictvím svého mezinárodního programu financování léčby AIDS.
Bude-li do roku 2015 léčba poskytnuta všem, kteří ji potřebují, UNAIDS odhaduje, že se tím do roku 2020 zabrání více než 7 milionům úmrtí a předejde 12 milionům nově nakažených.
„Naděje je v dohlednu. Dnes už víme, že pokud léčbu zahájí co nejdříve všichni, kteří ji potřebují, můžeme snížit počet nově nakažených do té míry, že budeme schopni potlačit šíření epidemie. Je to neuvěřitelně skvělá zpráva, ale musíme mít k dispozici potřebné nástroje…“ – Dr. Gilles Van Cutsem, zdravotnický koordinátor Lékařů bez hranic, Jihoafrická republika a Lesotho
Faktem ale zůstává, že léčba je nyní dostupná pouze polovině z těch, kteří ji potřebují, a dramatické škrty ve financování léčby v poslední době oddálily možnost vymýcení AIDS v budoucnosti.
Bez pevného finančního zázemí, které by podpořilo politické závazky, nebudeme schopni zužitkovat vědecké pokroky a zastavit šíření epidemie.
Více informací: Getting Ahead of the Wave: Lessons for the Next Decade of the AIDS Response (11. května 2011)
2. Vakcíny - Transparentnost cen příslibem zpřístupnění vakcín
Boj za finančně dostupné vakcíny pro děti v rozvojových zemích v loňském roce posílil poté, co UNICEF poprvé v historii zveřejnil ceny, které za vakcíny platí. Tento krok odhalil hluboké rozdíly v cenách, které si farmaceutické společnosti účtují za obdobné vakcíny.
Například společnost Crucell účtuje UNICEFu za pentavalentní vakcínu, která v jedné dávce ochrání děti před pěti chorobami, částky, které jsou téměř o 40% vyšší než ceny, za něž totožnou vakcínu obchoduje indický Serum Institute.
Až do této doby byly ceny vakcín zcela netransparentní a zákazníci tedy nevěděli, na základě jakých údajů mohou jednat o nejlepších cenách. Nyní je tato informace veřejná a vzájemně si konkurující výrobci vakcín tak s největší pravděpodobností sníží svoje ceny, což v důsledku znamená navýšení počtu dětí, které budou moci být očkovány proti život ohrožujícím nemocem.
„Ceny vakcín se musejí snížit, tak aby co nejvíce dětí v rozvojových zemích mohlo být ochráněno před smrtelnými chorobami. Proto musíme různými prostředky, včetně transparentnosti cen, zajistit, aby je farmaceutické společnosti nabízely za co nejpřijatelnějších podmínek.“ – Daniel Berman, zástupce ředitele kampaně Lékařů bez hranic Access
Lékaři bez hranic zároveň podporují alianci GAVI, největšího světového nákupce vakcín pro rozvojové země, aby využila svého obchodního potenciálu a pomohla snížit cenu vakcín. Do současné doby nebylo tohoto nástroje dostatečně využíváno.
Je sice pravdou, že ceny vakcín musejí být dostatečně vysoké na to, aby byl trh s nimi stále zajímavý i pro výrobce levných vakcín, nicméně současné ceny jsou stále ještě výrazně nadsazené. Např. díky přelomovému finančnímu mechanismus aliance GAVI, tzv. Advanced Market Commitment, se podařilo vyjednat s farmaceutickými společnostmi rychlejší zpřístupnění očkování proti pneumokokovému onemocnění, což umožní zachránit mnoho dětských životů. GAVI ovšem mohla vyjednat lepší cenu, která by umožnila za stejné náklady očkovat více dětí.
Za současné cenové situace se státy, které ztrácejí podporu GAVI, budou i nadále potýkat s přetrvávajícím nedostatkem nových vakcín pro své obyvatele.
3. Globální zdraví - Pokroky v boji proti HIV, TBC a malárii ohroženy nejistým financováním
Podpora dárců v boji proti chorobám, které nejhůře zasahují obyvatele chudých zemí, poslední dobou selhává, ale prohlášení Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii z listopadu 2011, kterým zrušil nejnovější grantové kolo pro financování zdravotnických projektů pro potírání zmíněných nemocí kvůli tomu, že dárci neposkytli přislíbené prostředky, bylo přinejmenším šokující.
Příjemci zmíněných fondů teď musí čekat nejméně do roku 2014, než obdrží prostředky na léčbu dalších lidí s HIV nebo rezistentní tuberkulózou či využívání nových diagnostických testů na malárii. Globální fond sice přišel s provizorním řešením, které má do té doby zabránit přerušení léčby lidí, kteří k ní již získali přístup, ale pro postižené země je to jen velmi tenké záchranné lano.
Dekáda pokroku v boji proti těmto třem vražedným chorobám je nyní ohrožena. Snížení financování přitom přišlo právě ve chvíli, kdy se na základě nejnovějších vědeckých pokroků začaly společnostem rozvojových zemí otevírat nové obzory. Například nové výsledky výzkumu HIV dokazují, že samotná léčba by mohla zvrátit postup epidemie AIDS tím, že omezuje další šíření viru. Výzkum malárie pak prokázal, že bezpečnější a účinnější léčba závažných forem tohoto onemocnění by mohla každoročně zachránit desetitisíce dětských životů.
„Ve financování světové zdravotní péče jsou mezery, které by mohly zaplnit prostředky získanými z daně za finanční transakce. Je čas investovat do skutečných životů – skutečné budoucnosti.“ – Sharonann Lynch, poradkyně kampaně Access pro HIV/AIDS
S ohledem na tyto vědecké přísliby teď nelze snižovat naše ambice a smířit se s tím, že přístup k léčbě budou mít pouze někteří. Dárci musí doplnit pokladnu Globálního fondu, aby bylo možné bez přerušení zachraňovat životy.
Ačkoliv je nutné i nadále oceňovat pravidelné přispěvatele do fondu, stále je zapotřebí získávat nové trvalé příjmy, které by pomohly zaplnit mezery ve financování. I kdyby dárcovské země své sliby splnily, uspokojení zdravotnických potřeb a podpora lékařského výzkumu vyžadují větší podporu.
Jedním z návrhů je zavedení daně z finančních transakcí, jakou například zvažuje Evropská unie. Její část by byla věnována na světovou zdravotnickou péči, což by mohlo mít zásadní vliv na zdraví a životy lidí v rozvojových zemích. Dopad by mohl být ještě výraznější v případě, že by tuto daň zavedlo i společenství vyspělých národů G20.
Více informací:
Five Lives: How a Financial Transaction Tax Could Support Global Health (20. října 2011)
4. Tuberkulóza - Katastrofálně nízký počet pacientů v programech na léčbu rezistentní tuberkulózy
Vlády se nejsou schopny vyrovnat se zvyšujícím se počtem obyvatel s rezistentní formou tuberkulózy, kterou se v posledních deseti letech nakazilo okolo pěti milionů lidí.
Rezistentní forma tuberkulózy – kterou způsobuje bakterie tuberkulózy odolná vůči protituberkulózní léčbě – může být ve většině případů vyléčena, ale u mnoha lidí není diagnostikována a potažmo léčena, což je způsobeno poměrně složitým způsobem diagnostických testů a nákladnou a komplikovanou léčbou.
Mnoho nadějí je vkládáno do průlomového diagnostického testu, který byl představen v roce 2011 a který Lékaři bez hranic ihned začali používat v sedmi zemích. Tento test dramaticky zkracuje dobu, která je potřebná k diagnostice rezistentní tuberkulózy, z několika týdnů na pouhé dvě hodiny. Přestože je tento test velmi nákladný a dosud není tak jednoduchý, jak by v daných podmínkách bylo zapotřebí, už jen to, že diagnostika je nyní výrazně jednodušší, by mělo vlády přimět k mnohem větším investicím do léčby.
„Nelze se skrývat před faktem, že léčba pacientů s rezistentní formou tuberkulózy je dlouhý, obtížný a složitý proces. Ale je to uskutečnitelné – lidé, kterým je poskytnuta léčba, se plně uzdraví a mohou pokračovat ve svých životech. Je ale zapotřebí pevných politických a finančních závazků.“ – Dr. Frauke Jochims, lékařská poradkyně Lékařů bez hranic pro tuberkulózu
To by mohlo přispět i k zlepšení situace na trhu s léky na rezistentní tuberkulózu. Vzhledem k tomu, že léčbě se podrobuje pouze zlomek nakažených, farmaceutické společnosti neinvestují do rozšíření výroby. Tato choroba se týká především států se slabým hospodářstvím a ceny léků tedy zůstávají vysoké – léčba jednoho pacienta stojí v průměru 4 500 dolarů, což je nepoměrně více než léčba standardní tuberkulózy pohybující se okolo 19 dolarů na pacienta. Není tedy překvapením, že počet léčených pacientů je stále nízký. Během uplynulých deseti let se léčbě podrobilo méně než 1% lidí s rezistentní tuberkulózou a 1,5 milionu nakažených zemřelo.
Počet pacientů v péči Lékařů bez hranic se během posledních deseti let zdvojnásobil, ale škrty ve financování ze strany Globálního fondu představují pro státy, které jsou zasažené touto chorobou, značnou nejistotu.
Více informací:
DR-TB Drugs Under the Microscope (22. března 2011)
5. Útok na generika - Omezování výroby cenově dostupných léků v Indii
Role Indie jako „lékárny rozvojového světa“ byla i v roce 2011 zpochybňována a ohrožována vládami a nadnárodními farmaceutickými společnostmi.
Pět let poté, co se společnost Novartis poprvé pokusila vyjmout zásadní zdravotnickou část z indického patentového zákona, vrací se zpět na poslední kolo soudní pře, kterou vede proti indické vládě, tentokrát u indického Nejvyššího soudu. Pokud Novartis uspěje, Indie bude nucena udělit patenty více lékům, což zastaví produkci cenově dostupnějších generických verzí léků a nové, dražší přípravky se tak stanou nedostupnými pro ty, kteří je potřebují nejvíce.
„Evropská unie nás chce poslat zpět do časů, kdy jsme bezmocně pozorovali přátele a rodiny bojující o zdraví a život, protože nějaká velká farmaceutická společnost a její vláda se rozhodly dát přednost zisku před lidmi.“ – Loon Gangte, Sdružení pozitivních lidí Dillí (DNP+)
Evropská unie zároveň během jednání o podmínkách bilaterálního obchodu s Indií nadále prosazovala mnohem přísnější pravidla v otázkách ochrany duševního vlastnictví. Jedním z takových škodlivých ujednání, která jsou stále předmětem debaty, je paragraf umožňující farmaceutickým společnostem zažalovat vládu, pokud budou mít pocit, že jsou ohroženy jejich investice. Takové ujednání by mohlo mít neblahý dopad, protože společnosti by takto mohly zastavit vládní snahy o ochranu veřejného zdraví.
Evropská unie není jediná, kdo se snaží zpřísnit pravidla ochrany duševního vlastnictví. Další bohaté státy v podstatě šikanují rozvojové země, aby přijaly drsné podmínky smluv volného obchodu. To se týká například vyjednávání mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu a Indií, stejně jako jednání o Transpacifickém partnerství mezi USA a několika zeměmi v asijsko-pacifické oblasti.
Více informací:
Europe! Hands Off Our Medicine
6. Malárie - Nejisté fungování experimentálního systému financování léčby malárie
Hlavním důvodem, proč mnoho lidí v Africe nekupuje účinnější antimalarika, která jsou dnes dostupná na trhu, je jejich cena. Systém, který by měl tuto situaci změnit, ale nesplnil očekávání.
Světová zdravotnická organizace v roce 2001 poprvé prohlásila, že k léčbě malárie by se měla používat léčiva na bázi artemisininu (ACT). Studie totiž prokázaly, že infekce se stala rezistentní vůči starším lékům, jako je například chloroquin.
Nově doporučované léky jsou ovšem podstatně dražší. Veřejné nemocnice a kliniky v celé Africe v současnosti mají potřebné léky, ty ale nejsou dostupné každému. Mnoho lidí si tak léky obstarává samo a často se uchyluje k levnějším zastaralým preparátům, které už nejsou účinné.
Cílem AMFm (Affordable Medicines Facility Malaria – Iniciativa za dostupné léky na malárii) bylo dotovat ceny ACT léků v soukromém sektoru, kde mnoho lidí získává léky v obchodech a soukromých lékárnách.
„Je dobře, že jsou k dispozici léky na bázi artemisininu, ale v honbě za levnějšími léčivy nesmíme opomíjet nutnost efektivní diagnostiky.“ – Dr. Martin De Smet, pracovní skupina Lékařů bez hranic pro malárii
Úvodní program byl zahájen v osmi afrických zemích a prvotní průzkum ukázal, že díky tomuto projektu se cena ACT léků skutečně výrazně snížila. Zahájení programu s sebou ale přineslo i problémy: vysoké množství objednávek na dotované léky – v některých zemích se jednalo o objem mnohokrát převyšující skutečnou potřebu – měl za následek trojnásobné zvýšení ceny surovin potřebných k výrobě léků kvůli obavám, že jejich zdroje se vyčerpají. K tomu sice nedošlo, ovšem zvýšila se cena konečného produktu, tj. léků.
Další obavou je fakt, že AMFm cílí především na soukromé obchody. Lidé si tak kupují ACT léky bez toho, aby byla jejich diagnóza vůbec potvrzena. To znamená, že ACT léky jsou často užívány zbytečně, což může v důsledku vést k tomu, že parazit způsobující malárii si opět vyvine rezistenci vůči tomuto typu léčby. Zároveň může dojít k poškození zdraví pacientů, neboť bez přesné diagnózy se může stát, že užívají léky, které neléčí chorobu, jíž skutečně trpí.
Začátek experimentu se potýkal s jistými obtížemi a ještě nějaký čas potrvá, než se ukáže, zda AMFm skutečně dostane léčbu i k lidem v nejchudších a nejméně přístupných oblastech a bude-li tudíž mít očekávaný přínos.
7. Chagasova choroba - Rozšiřování léčby Chagasovy choroby ohroženo nedostatkem léků
Nové programy na léčbu Chagasovy choroby jsou pozastaveny kvůli nedostatku benznidazolu, hlavního léku na tuto opomíjenou parazitickou chorobu.
Nedostatek je, kromě dalších faktorů, způsoben špatným plánováním výroby v brazilské státní laboratoři LAFEPE, která benznidazol produkuje. Lékaři bez hranic proto museli pozastavit plány na rozšíření léčby Chagasovy choroby v Bolívii, která je nejvíce zasaženou oblastí, a zpomalit testování pacientů v Paraguayi.
Nedostatkem léků byli postiženi i další poskytovatelé léčby. Po mezinárodní výzvě se nyní brazilské ministerstvo zdravotnictví veřejně zavázalo zrychlit výrobu léku tak, aby do konce roku bylo pro nemocné k dispozici 3,2 milionu tablet.
„V oblasti Boquerónu, kde je jeden z největších výskytů Chagasovy nemoci v Paraguayi, jsme nuceni omezit testování obyvatel jen proto, že nemáme léky.“ – Dr. Henry Rodríguez, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Bolívii a Paraguayi
Lékaři bez hranic nyní požadují zavedení systému včasného varování, aby se této situaci v budoucnu dalo předejít.
Mnoho zemí v Latinské Americe právě začalo rozšiřovat své programy na léčbu Chagasovy choroby na základě nových důkazů o prospěšnosti léčby benznidazolem.
Pozitivní zprávou je, že v Brazílii byla na základě společné iniciativy Drugs for Neglected Diseases (Léky na opomíjené nemoci) a LAFEPE registrována nová forma benznidazolu pro děti. Až doposud se totiž pro léčbu dětí musely drtit tablety určené pro dospělé, které se posléze kombinovaly s tekutinami tak, aby je dětští pacienti mohli přijímat. Nové složení také umožní přesnější dávkování pro děti do dvou let.
Více informací:
Briefing: The shortage of benznidazole leaves thousands of Chagas patients without treatment (5. října 2011)
8. Ceny léků v zemích se středními příjmy - Pacienti drženi v šachu farmaceutickými společnostmi
HIV pozitivní lidé v zemích, jako je Indie, Brazílie nebo Thajsko, čelí vysokému nárůstu cen léků na AIDS. Farmaceutický průmysl vnímá totiž tyto země jako potenciálně lukrativní trhy pro drahé léky a doposud úspěšné léky přicházejí v bohatých zemích o patenty. V roce 2011 potvrdila řada farmaceutických společností tento trend odmítáním dříve běžných cenových úlev zemím se středními příjmy. Společnosti ViiV, Merck, Johnson & Johnson a Abott nyní zbavily země se středními příjmy cenových úlev na některé nebo všechny svoje léky. Tyto země tedy musejí vyjednávat o každé konkrétní položce, což s největší pravděpodobností povede k vyšším cenám.
Tento krok zcela opomíjí fakt, že většina lidí v zemích se středními příjmy si nemůže dovolit platit za léky vyšší ceny a že tyto země v poslední době přišly o podporu ze strany světových zdravotnických mechanismů, jakým je například Globální fond.
„V Latinské Americe jsme řadu programů předali místním úřadům v přesvědčení, že budou schopny poskytnout lidem léčbu, která jim zachrání život. Vyšší ceny léků některé země se středními příjmy ale jen těžko pokryjí.” – Dr. Tido von Schoen Angerer, výkonný ředitel kampaně Lékařů bez hranic Access
Cena přípravků na HIV doporučených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) klesla díky konkurenci mezi výrobci na přibližně 150 dolarů. V případech, kdy jsou ve hře i patenty a země nemají přístup k cenově dostupnějším generickým lékům, se cena těchto léků pro země se středními příjmy může v lepším případě vyšplhat až na 1000 dolarů. Nové léčebné přípravky jako raltegravir, darunavir nebo etravirin stojí ještě mnohonásobně více.
Lidé v mnoha zemích se středními příjmy jsou rovněž odříznuti od výhod první licenční dohody podepsané v červenci 2011 neziskovým Patentovým fondem (Patent Pool) a společností Gilead. Ačkoliv tato licence umožňuje výrobcům generik zvýšit výrobu účinnějších léků na HIV, jež vlastní firma Gilead, v některých zemích, jako je Ukrajina, Čína, Thajsko či Indonésie, se podle této dohody k lidem cenově dostupné přípravky nedostanou.
Dobrovolné zpřístupňování cenově dostupných léků, jako například prostřednictvím Patentového fondu, hraje důležitou roli v případě, že výrobě levných generik stojí v cestě licence. Farmaceutické společnosti ale musejí uvolnit svoje licence a otevřít tak přístup k cenově dostupným lékům všem rozvojovým zemím.
Více informací:
Untangling the Web of Antiretroviral Price Reductions: 14th Edition (18. července 2011)
9. Podvýživa - Mnoho dětí trpících podvýživou stále mimo pozornost
Podvýživa si každý rok vyžádá miliony dětských životů. V roce 2011 byla pozornost světa upřena na dramatické počty podvyživených dětí, které se staly oběťmi krize v regionu Afrického rohu. Tisíce somálských rodin uprchly ze svých domovů a uchýlily se do uprchlických táborů v sousedních zemích, což odstartovalo masivní humanitární operaci a dodávku krizové potravinové pomoci.
Po několik let poskytují Lékaři bez hranic dětem ohroženým podvýživou preventivní léčbu v podobě nutričně bohatých potravinových substitucí, které tyto děti potřebují pro svůj zdravý vývoj. Přístup k živočišným bílkovinám je pro děti do dvou let z hlediska jejich dalšího zdravého vývoje zcela zásadní.
Toto je ale výjimečná situace, obecně totiž platí, že potraviny distribuované malým dětem jako součást běžné potravinové pomoci neobsahují potřebnou dávku minerálů, vitamínů a bílkovin, které děti potřebují pro zdravý vývoj.
„Žádné dítě by se nemělo ocitnout na pokraji smrti kvůli tomu, že nemá přístup k výživě, kterou potřebuje ke zdravému růstu a vývoji.“ – Dr. Susan Shepherd, bývalá poradkyně Lékařů bez hranic pro výživu
Zásah během krize v Africkém rohu prokázal, že se kvalita nutričních programů v krizových situacích přinejmenším lepší – potravinová pomoc poskytovaná v uprchlických táborech skutečně obsahovala nutričně bohaté potraviny přizpůsobené dětským potřebám. Ačkoli nutriční krize postihující děti dokážou upoutat pozornost světové veřejnosti, bývají součástí mnohem komplexnější situace, která se již zpravidla odehrává mimo mediální pozornost.
Nutričně bohaté potraviny pro malé děti jsou naprostým základem každého pokusu o boj s podvýživou v bohatých i rozvojových zemích. V letech 2010 a 2011 proběhla v Nigeru rozsáhlá kampaň, v jejímž rámci byla distribuovaná nutričně bohatá strava ohroženým dětem mladším 2 let. Lékaři bez hranic pak byli u dětí, které byly součástí tohoto preventivního programu, svědky snížení jejich úmrtnosti o polovinu.
Zlepšení v přístupu k dětské podvýživě je na cestě, ale je zapotřebí většího úsilí v distribuci potravin ohroženým malým dětem kdekoliv, nejen v krizových oblastech.
Více informací:
Childhood Malnutrition: What Happens Now? (13. října 2011)
10. Kryptokoková meningitida - I po zveřejnění doporučených postupů léčby přístup k lékům stále nedostatečný
Poprvé v historii zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) závazné postupy léčby jedné z oportunních infekcí spojených s HIV/AIDS – kryptokokové meningitidy (hnisavého zánětu mozkových blan). Lékaři bez hranic ve svých programech zaznamenali, že toto onemocnění je jednou z nejčastějších příčin úmrtí HIV pozitivních lidí.
Kryptokoková meningitida je bakteriální plísňová infekce mozkových a mozkomíšních blan a její následky jsou vražedné – pokud není včas rozpoznána a léčena, pacient může během jednoho měsíce zemřít.
Dva léky, které WHO doporučuje, tedy amfotericin B a flucytosin, jsou pro pacienty v rozvojových zemích téměř nedostupné. Další lék, flukonazol, je sice široce dostupný, ovšem jeho účinnost je nižší.
Flucytosin například není registrován v žádné zemi subsaharské Afriky, kde se vyskytuje většina případů kryptokokové meningitidy. V mnoha afrických zemích není registrován ani amfotericin B.
„To, zda se dokážeme řádně vyrovnat s HIV/AIDS, záleží také na tom, jak dalece budeme schopni předcházet, diagnostikovat a léčit oportunní infekce, které nakonec způsobují smrt pacientů s AIDS.“ – Dr. Daniel O´Brien, poradce Lékařů bez hranic pro HIV/AIDS
Dokonce v Jihoafrické republice, kde je amfotericin B k dispozici v ústředních zdravotnických centrech, je tento lék zřídka dostupný ve venkovských nemocnicích. Například v nemocnici KwaZulu Natal dostává amfotericin B pouze 35% pacientů s kryptokokální meningitidou, přičemž pouhých 8% jej dostává v potřebné dávce.
Jedním z klíčových důvodů proč tento lék není na venkově široce dostupný, je jeho vedlejší efekt, který postihuje ledviny, kvůli němuž je používán převážně v ústředních nemocnicích v městských oblastech, kde mohou být pacienti monitorováni.
Vylepšená verze tohoto léku, lipozomálního amfotericinu B, nezpůsobuje pacientům tolik vedlejších efektů, ale jeho vysoká cena zabraňuje široké distribuci. V Jihoafrické republice je tak tento lék dostupný pouze v soukromém sektoru za cenu 2 430 dolarů za jeden léčebný cyklus.
Přestože zveřejnění jasných postupů diagnostiky a léčby této smrtelné choroby je bezpochyby pozitivním průlomem, je stejně tak nezbytné učinit léčbu geograficky i finančně dostupnou těm, kteří ji skutečně potřebují.