{{ subitems[item.mlid].body }}
{{ subitems[item.mlid].linktitle }}
Ebola v D. R. Kongo: Zásah Lékařů bez hranic končí
Boende / Praha, 18. listopadu 2014 – Ebola, která v Demokratické republice Kongo propukla v srpnu letošního roku, je již pod kontrolou. Nepřibývají už nové případy, ten poslední byl zaznamenán v Boende 4. října. Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) vyslali během zásahu do oblasti celkem kolem 70 spolupracovníků.
Organizace pracovala v minulých týdnech na zvýšení kapacit místních úřadů, aby byly schopné v případě potřeby adekvátně reagovat. Nyní mohla začít své týmy stahovat, ale zůstává v pohotovosti. . Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se ebolou v D. R. Kongo v roce 2014 nakazilo celkem 66 lidí, z nichž 49 zemřelo.
Propuknutí eboly se považuje za oficiálně ukončené po 42 dnech, během nichž se neobjeví nový případ. „Ukončení zásahu má dvě fáze. Během prvních 21 dní od zjištění posledního potvrzeného případu se vyhledávají lidé, kteří byli v kontaktu s tímto posledním pacientem. Následujících 21 dní, tedy 2. fáze, slouží jako pojistka, že se neobjeví žádné další případy,“ řekl José Mas, koordinátor zásahu Lékařů bez hranic.
„Lékaři bez hranic se snaží zajistit efektivní a ráznou reakci v případě nového propuknutí nemoci. V Kongu jsme vybudovali operační léčebné centrum a darovali jsme léky a vybavení pro zajištění vody a sanitace. Tamní personál zůstal stejný jako při zásahu během minulého propuknutí eboly v zemi, takže byl náležitě vyškolen,“ dodal José Mas. I když Lékaři bez hranic ukončili zásah proti ebole, zůstávají týmy organizace rozmístěné v různých částech D. R. Kongo a mohou se do oblasti vrátit v případě, že by byl znovu vyhlášen poplach. Jeden z těchto týmů se nachází nedaleko města Mbandaka na břehu řeky Kongo, odkud je možné krizový zásah v případě potřeby znovu zahájit. Ebola v roce 2014 propukla v provincii Equateur – na stejném místě, kde byla v roce 1976 poprvé zaznamenána. Nemoc byla pojmenována podle říčky Ebola, přítoku řeky Kongo.
Zásah Lékařů bez hranic v D. R. Kongo začal v červenci 2014, kdy byl do oblasti vyslán průzkumný tým, aby přítomnost eboly potvrdil. Poté, co bylo propuknutí nemoci oficiálně vyhlášeno, byla ve spolupráci s konžským ministerstvem vybudována dvě léčebná centra ve městech Lokolia a Boende. Bylo do nich přijato celkem 65 lidí, nákaza se potvrdila u 25 z nich. 13 pacientů se z eboly dokázalo uzdravit, 12 viru podlehlo.
Kromě poskytování péče v ebolových centrech Lékaři bez hranic také vyhledávali osoby, které přišly s pacienty do kontaktu – celkem bylo sledováno více než 1.000 lidí. Dále týmy prováděly dezinfekci domácností a poskytovaly podporu při bezpečných pohřbech. Osětový tým informoval místní komunity o rizicích spojených s virem. „Kdykoli se ebola objeví, je velkým problémem strach lidí. Nemoc doprovází různá nedorozumění, fámy a neinformovanost. A právě informace lidé potřebují, aby ebole porozuměli a dokázali se s epidemií vypořádat,“ uvedl Segimon Garcia, antropolog a koordinátor osvětového týmu, který letos v D. R. Kongo pracoval.
Obvyklý strach doprovázející epidemii eboly ještě více umocnily zprávy o rozsáhlé epidemii nemoci v západní Africe. Možné ekonomické dopady vládních opatření pro potlačení epidemie vyvolaly obavy a způsobily odmítavou reakci mezimístní populací.
Celkem již sedmé propuknutí eboly v D. R. Kongo považují odborníci narozdíl od situace na západě Afriky za obvyklou epidemii, která propukla v odloučené oblasti daleko od velkých měst. „V Kongu už ebola propukla několikrát, ale vždy se ji podařilo udržet na uzdě i díky tomu, že se nemoc objevila vprostřed džungle. Vzdálenosti mezi městy jsou tu mnohem delší, přeprava je obtížná a lidé se nemohou tolik pohybovat. Epidemie jsou v zemi omezené a ke kontaminaci nedochází tak snadno. Riziko šíření viru je tady daleko nižší,“ řekl Núria Carrera, koordinátor v ebolovém centru v Boende. Kromě geografického faktoru situaci v D. R. Kongo ovlivnila také odpovídající reakce, díky níž se podařilo zachytit epidemii v raném stádiu. „Činnosti potřebné pro zastavení epidemie, jako je vyhledávání kontaktů s nakaženými, výstražný systém a zdravotní péče o pacienty, byly učiněny včas,“ uzavřel José Mas.