Trumpovy škrty ohrožují očkovací kampaně i léčbu HIV, rakoviny a podvýživy po celém světě

• Je tomu více než tři měsíce, co Trumpova administrativa pozastavila veškerou finanční pomoc putující do zahraničí na různorodé humanitární programy, zrušila vládní strukturu pro dohled nad těmito aktivitami a propustila mnoho klíčových zaměstnanců.
• Došlo k zastavení téměř všech programů humanitární pomoci v Jemenu a Afghánistánu. Obě země čelí jedněm z nejzávažnějších humanitárních krizí na světě. Po letech konfliktu je v Jemenu odhadem 19,5 milionu lidí závislých na pomoci, tedy více než polovina obyvatelstva.
• Lékaři bez hranic jsou svědky toho, jak po celém světě organizace financované Spojenými státy omezují, nebo ruší očkovací kampaně, služby v oblasti sexuálního
  a reprodukčního zdraví, zásobování pitnou vodou či pomoc lidem v konfliktních zónách.

„Je šokující vidět, jak Spojené státy opouštějí svou vedoucí roli v poskytování humanitární pomoci a podpoře globálního zdraví,“ uvedla Avril Benoît, ředitelka kanceláře Lékařů bez hranic ve Spojených státech. Právě ty dlouhodobě zodpovídaly za přibližně 40 % veškerého financování v této oblasti. Investice, která představovala méně než 1 % ročního amerického federálního rozpočtu, pomohla zlepšit zdraví a životní podmínky komunit po celém světě.

Nynější politická rozhodnutí jsou však součástí širší agendy, která má dalekosáhlé dopady na lidi, jejichž přístup k péči je již omezen pronásledováním a diskriminací. Patří mezi ně například lidé na útěku, civilisté uvázlí v konfliktech nebo zástupci LGBTQI+.

„Náhlé škrty Trumpovy administrativy budou mít katastrofální dopady na miliony lidí, kteří bojují o přežití uprostřed válek, epidemií a dalších pohrom. Tak masivní narušení globální zdravotnické a humanitární pomoci s sebou nese obrovská rizika,“ pokračuje Benoît.

Budoucnost programů, jež prozatím fungují v omezené kapacitě, je velmi nejistá. Podle interního e-mailu ministerstva zahraničí, který se médiím dostal do rukou, vláda nyní plánuje prodloužit původní 90denní lhůtu pro přezkum zahraniční pomoci o dalších 30 dní. Ta měla původně skončit 20. dubna 2025.

Lékaři bez hranic nepřijímají od americké vlády žádné finanční prostředky, tudíž rozsáhlé změny v mezinárodní pomoci organizaci nezasáhnou přímo jako většinu ostatních. Žádná organizace však nemůže tuto práci odvést sama, spolupráce mezi jednotlivými humanitárními aktéry je zásadní. Poskytování péče bude nyní mnohem obtížnější a nákladnější – celosvětově je zasaženo mnoho ministerstev zdravotnictví a komunity přišly o podporu důležitých organizací. Lékaři bez hranic například přijdou o specializované partnery, ke kterým by mohli posílat pacienty vyžadující komplexnější péči.

Stručný přehled: Jak škrty americké vlády ovlivňují lidi po celém světě

• Podvýživa: Škrty mají vážný dopad na obyvatele Somálska. Když se činnost organizací na místě omezuje, lidé mají o to menší přístup ke zdravotní péči. Například kvůli uzavření klinik pro matku a dítě a výživového terapeutického centra v regionu Baidoa ze dne na den přišly o péči stovky podvyživených dětí. Lékaři bez hranic na stejném místě zaznamenali přímou souvislost mezi poklesem financování a nárůstem počtu hospitalizací pacientů s akutní podvýživou. Regionální nemocnice Bay, podporovaná Lékaři bez hranic, nyní přijímá pacienty, kteří kvůli uzavření jiných zařízení cestují za péčí až 200 kilometrů.
   
• HIV: V zemích jako Jihoafrická republika, Uganda a Zimbabwe došlo k ukončení programů boje proti HIV. To dopadá zejména na lidi s antiretrovirální (ARV) terapií. Průkopnická jihoafrická kampaň Treatment Action Campaign, která transformovala způsob pomoci těmto pacientům, musela drasticky omezit svůj monitorovací systém na úrovni jednotlivých komunit. Ten přitom zajišťoval, aby lidé v léčbě mohli pokračovat. Na honduraské klinice Lékařů bez hranic v San Pedro Sula došlo od ledna do března 2025 k 70% nárůstu distribuce PrEP tablet (preexpoziční profylaxe) oproti předchozímu čtvrtletí. Tento lék se podává preventivně a zabrání nákaze i v případě, kdy se HIV již dostane do těla. Týmy také zaznamenaly 30% nárůst konzultací v oblasti zdravotních služeb, včetně HIV.
   
• Epidemie: V pohraničních oblastech Jižního Súdánu a Etiopie reagují týmy Lékařů bez hranic na rozsáhlou epidemii cholery, a to i navzdory eskalujícímu násilí. Jiné organizace však omezily své aktivity – včetně Save the Children – a pozastavily kvůli chybějícím financím činnost mobilních klinik právě ve zmíněném Jižním Súdánu. Jejich odchod představuje ránu pro místní zdravotnické úřady a ztíží reakci na další případné epidemie.
   
• Sexuální a reprodukční zdraví: Ve více než 20 zemích hlásí týmy obavy z přerušení nebo pozastavení programů v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, na které se Lékaři bez hranic spoléhají v rámci péče o pacienty v kritickém stavu, dodávek zásob a technické spolupráce. Jedná se mimo jiné o oblasti s již tak vysokou mateřskou a kojeneckou úmrtností. V jednom z největších uprchlických táborů na světě, Cox's Bazar v Bangladéši, nejsou podle Lékařů bez hranic ostatní partneři schopni zajistit například nouzové porodní soupravy a antikoncepci.
   
• Migrace: Základní služby – včetně azylových domů pro ženy a děti, právní pomoci a podpory pro oběti násilí – byly uzavřeny nebo výrazně omezeny. Zároveň ale narůstá počet lidí, kteří v důsledku změn v imigrační politice USA potřebují pomoc. V oblastech jako Danlí, San Pedro Sula, Tapachula a Ciudad de México prakticky zmizely možnosti pro převozy pacientů. Mnoho lidí na útěku zůstalo navíc bez bezpečného místa na spaní, přístupu k jídlu nebo právní a psychosociální podpory.
   
• Přístup k čisté vodě: V prvních týdnech po zmrazení pomoci několik organizací zastavilo distribuci pitné vody pro vysídlené osoby v konfliktních oblastech, včetně oblasti Dárfúru v Súdánu, oblasti Tigraj v Etiopii a Port-au-Prince, hlavního města Haiti. V reakci na krizi v Port-au-Prince Lékaři bez hranic v březnu zřídili systém distribuce vody pomocí cisteren, aby zajistili pitnou vodu pro více než 13 tisíc lidí žijících ve čtyřech táborech pro vysídlené komunity. Tato pomoc byla poskytnuta nad rámec běžných aktivit zaměřených na poskytování lékařské péče obětem násilí. Zajištění přístupu k pitné vodě je nezbytné pro zdraví a prevenci šíření nemocí, jako je cholera.
   
• Očkování: Oznámení o snížení financování organizace Gavi, The Vaccine Alliance, by mohlo mít katastrofální důsledky pro děti po celém světě. Organizace odhaduje, že ztráta podpory Spojených států znemožní v příštích pěti letech rutinní očkování pro přibližně 75 milionů dětí, což by mohlo vést k úmrtí více než 1,2 milionu dětí. Více než polovina vakcín, které Lékaři bez hranic používají, pochází z místních ministerstev zdravotnictví a je nakupována prostřednictvím organizace Gavi. Dopady budou nejvíce citelné v Konžské demokratické republice, kde Lékaři bez hranic očkují více dětí než kdekoli jinde na světě. Jen v roce 2023 naočkovali více než 2 miliony lidí proti nemocem, jako jsou spalničky a cholera.
   
• Duševní zdraví: V etiopském uprchlickém táboře Kule, kde týmy Lékařů bez hranic provozují zdravotní středisko pro více než 50 000 uprchlíků z Jižního Súdánu, organizace financovaná USA náhle zastavila poskytování sociální podpory a projekty zaměřené na péči o duševní zdraví pro přeživší sexuálního násilí a stáhla svůj personál. Týmy Lékařů bez hranic na místě poskytují základní lékařskou péči, ale v současné době už nemohou navýšit své aktivity a pokrýt tak další potřeby lidí v nouzi.
   
• Rakovina: V Zimbabwe donutilo snížení financování jednu z místních organizací zastavit aktivity zaměřené na screening rakoviny děložního čípku. Ta je hlavní příčinou úmrtí na rakovinu v Zimbabwe, přestože je možné jí předcházet. Mnoho žen a dívek, zejména ve venkovských oblastech, si nemůže dovolit diagnostiku a léčbu, nebo k nim nemá přístup. Osvěta, screening a prevence jsou ale životně důležité.