Jak Gazu dusí izraelské síly: instrumentalizace pomoci a útoky na nemocnice

• Do Pásma Gazy byla po 11 týdnech vpuštěna humanitární pomoc. Je jí však zoufale málo. Jedná se spíše o kouřovou clonu, způsob, jak zamlžit to, že obléhání stále pokračuje.

• V důsledku postupu izraelských sil bylo v Gaze za uplynulý týden poškozeno či úplně vyřazeno z provozu minimálně 20 zdravotnických zařízení. 

• Lékaři bez hranic varují, že místní populace akutně potřebuje lékařskou péči a humanitární pomoc. Izraelské autority záměrně likvidují zdravotnický systém a vytvářejí situaci srovnatelnou s etnickou čistkou.

„Rozhodnutí vpustit po [dvou] měsících tvrdé blokády dovnitř směšně malé množství pomoci signalizuje, že se izraelské úřady chtějí vyhnout obvinění, že nechávají lidi v Gaze vyhladovět. A autority podnikají kroky k tomu, aby Gazané sotva mohli přežít,“ říká Pascale Coissard, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic v Chán Júnisu. „Tento plán je příkladem instrumentalizace pomoci. Jde o nástroj k dosažení vojenských cílů izraelských sil.“

I před říjnem 2023 vjíždělo podle OSN do Pásma Gazy denně až 500 nákladních aut s humanitární pomocí. Současné povolení 100 kamionů denně přichází v době, kdy je situace nesrovnatelně zoufalejší.

Útoky na nemocnice pokračují

Dne 19. května 2025 týmy Lékařů bez hranic slyšely ve městě Chán Júnis okolo šesté hodiny ranní dopadat rakety zhruba každou minutu. Jedna z nich zasáhla komplex Násirovy nemocnice. Dopadla zhruba 100 metrů od jednotky intenzivní péče a lůžkového oddělení. Poničen byl také sklad léků. Za poslední dva měsíce byla tato nemocnice zasažena již třikrát. Kvůli bezpečnostním rizikům byli Lékaři bez hranic nuceni dočasně uzavřít ambulanci i místnost, kde pacienti čekají na operaci nebo se z ní zotavují. Pozastavili také fyzioterapii a péči o duševní zdraví – obojí zásadní pro pacienty s popáleninami, z nichž většinu představují děti. 

Evakuační příkazy a desítky tisíc vysídlených

Příkazy k evakuacím, které izraelské síly během rozšiřování pozemních operací vydávají, se dotýkají čím dál širších oblastí. Omezují nejen samotný přístup lidí k lékařské péči, ale i schopnost Lékařů bez hranic ji poskytovat.

Z dat Site Management Cluster vyplývá, že odhadem bylo jen v období od 15. do 20. května nuceně vysídleno téměř 140 tisíc lidí. Zintenzivnění bombardování izraelskými silami a četné evakuační příkazy v Chán Júnisu donutily Lékaře bez hranic zachovat pouze život zachraňující aktivity na pohotovostech klinik Attar a Mawasi.

Dalším příkladem je uzavření zdravotnického střediska Sheikh Radwan v hlavním městě Gaza v důsledku izraelského příkazu k evakuaci zařízení. Byla to poslední plně funkční klinika zaměřená na primární péči v oblasti, kde stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Lékaři bez hranic poskytovali na místě ve spolupráci s tamním ministerstvem zdravotnictví přibližně 3 000 konzultací denně. Podobných případů je spousta.

Podle OSN se před říjnem 2023 kapacita všech nemocnic napříč Gazou pohybovala na úrovni 3 500 lůžek, v současnosti jich zbyla zhruba čtvrtina, okolo jednoho tisíce.

Lékaři bez hranic opakovaně volají po tom, aby útoky na zdravotnická zařízení a civilisty ustaly. Do Pásma Gazy by mělo začít proudit dostatečné množství humanitární pomoci tak, aby se dostala k těm, co ji zoufale potřebují. Spojenci Izraele by měli vyvinout maximální úsilí a tlak na to, aby se výše zmíněné promítlo do reality. Každý den, který se promarní, jen přispívá k ničení životů lidí v Gaze.