Česká kancelář Lékařů bez hranic poslala 101 milionů Kč na pomoc ve 12 zemích

Praha, 25. června 2020 – Česká kancelář Lékařů bez hranic díky dárcům financovala v roce 2019 pomoc ve dvanácti zemích rekordní částkou 101 milionů korun. Nejvíce finančních prostředků směřovalo na zdravotní péči a humanitární pomoc v Keni, Iráku, Jižním Súdánu nebo Nigeru. Peníze českých dárců pomohly mimo jiné i v boji s krvácivou horečkou ebola v Demokratické republice Kongo. Česká kancelář organizace dnes své výsledky zveřejnila ve výroční zprávě.

Česká kancelář Lékařů bez hranic ani loni nevyužila vládní granty, příspěvky ze soukromých zdrojů tvořily sto procent příjmů. Na humanitární projekty poslala díky více než 69 tisícům českých dárců 101 milionů korun, což je o 20 milionů více než v roce 2018. Podrobný přehled je ve výroční zprávě.

Peníze podpořily třináct humanitárních projektů ve dvanácti zemích. Konkrétně:

• Demokratická republika Kongo – zásah proti ebole – 5 000 000 Kč
• Irák – následná zdravotní péče – 15 000 000 Kč
• Jemen – krizová zdravotní péče – 8 820 515 Kč
• Jižní Súdán – základní zdravotní péče – 15 000 000 Kč
• Keňa – zdravotní péče v uprchlickém táboře Dagahaley – 19 693 000 Kč
• Kyrgyzstán – léčba tuberkulózy – 1 000 000 Kč
• Mexiko – péče o oběti sexuálního násilí  – 2 000 000 Kč
• Mosambik – léčba pacientů s HIV, tuberkulózou a žloutenkou – 9 500 000 Kč
• Mosambik – pomoc po cyklonu Idai – 900 000 Kč (krizová sbírka)
• Myanmar – léčba pacientů s HIV – 1 000 000 Kč
• Niger – pediatrická péče – 15 000 000 Kč
• Sýrie – základní zdravotní péče – 6 075 634 Kč
• Ukrajina – psychologická péče – 2 000 000 Kč

V loňském roce zároveň působilo na misích Lékařů bez hranic 33 spolupracovníků a spolupracovnic z Česka a Slovenska. Ti jsou ochotni pomáhat nejen v dlouhodobých a stabilních projektech, ale také v zemích, kde se odehrává ozbrojený konflikt. Dohromady loni vyjeli na 44 misí do 25 zemí světa, nejčastěji mířili do Jemenu, Nigérie nebo Jižního Súdánu.

„S Lékaři bez hranic jsem absolvoval pět misí a chystám se na šestou. Oceňuji u nich odbornost a schopnost rychle reagovat. Moje zatím největší srdcovka byla ebola v D. R. Kongo. Ve městě Beni jsme za osm dní vybudovali na zelené louce nemocnici. Nejdříve jsme otevřeli 16 jednolůžkových pokojů pro pacienty s ebolou, o čtyři dny později jich bylo 48. Během pár dní jsme zaměstnali 928 místních dělníků. Vyžadovalo to perfektní souhru mezi odborníky na logistiku, vodu, sanitaci, HR a finance,“ podotkl Jan Dus, manažer financí a lidských zdrojů, jenž loni pracoval s Lékaři bez hranic v Čadu a Pákistánu. Při zásahu proti ebole v D. R. Kongo pomáhal organizaci o rok dříve.

Jedna z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí

Demokratická republika Kongo je druhým největším africkým státem, pokrývá plochu velkou jako západní Evropa. Ačkoliv oplývá přírodním bohatstvím, patří zároveň mezi nejchudší státy světa. A prožívá jednu z nejdelších a nejspletitějších humanitárních krizí současnosti. Například její východní část se stále vzpamatovává z ničivých bojů, které od poloviny 90. let 20. století připravily o život odhadem šest milionů lidí. Násilí se zemi nevyhýbá ani dnes a miliony lidí jsou vnitřně vysídlené.   

Marta Soszynska/MSF

Lékaři bez hranic pomáhají v D. R. Kongo už od 70. let minulého století, v současnosti tam mají jedny ze svých největších programů. Jde o širokou lékařskou paletu – od chirurgie, přes pomoc vysídleným lidem, léčbu spalniček, cholery, eboly, spavé nemoci, podvýživy, malárie, HIV/AIDS či pomoc obětem sexuálního násilí.

Například právě teď zuří v D. R. Kongo největší epidemie spalniček současnosti. Od ledna loňského roku tam zemřelo na chorobu už více než 6 600 dětí.

Ebola udeřila v D. R. Kongo už jedenáctkrát. Nyní se nemoc šíří hned na dvou místech nezávisle na sobě – na severovýchodě a severozápadě země. Přičemž epidemie, která vypukla v srpnu 2018 na severovýchodě, se stala druhou největší v historii (po epidemii eboly na západě Afriky v letech 2014-2016). Nakazilo se přes 3 000 lidí, více než 2 000 jich zemřelo. A i když to letos v dubnu už vypadalo, že se ji podařilo porazit, neskončila. Je to také prvně, kdy se ebola objevila v konfliktní oblasti.

K tomu do země letos v březnu dorazila další hrozba – onemocnění COVID-19. Konžské úřady rychle zavedly opatření proti šíření nemoci (například omezily pohyb obyvatel, zavedly povinné nošení ochranných roušek). Přesto se během tří měsíců nakazilo nejméně 4 500 lidí. Reálný počet nakažených bude nejspíš vyšší, jelikož v zemi chybí testovací kapacity. Lékaři bez hranic proto pomáhají také v zápase s touto nemocí. Boj s COVID-19 je náročný všude, v zemi jako je D. R. Kongo jde o to větší výzvu, o co větší tam je chudoba, nestabilita, konflikty a chabý zdravotnický systém.

„D. R. Kongo se potýká s šířením hned několika nemocí. Například spalničky a ebola tam mají na svědomí tisíce obětí. Boj s nimi je složitý. COVID-19 navíc komplikuje práci místních i mezinárodních zdravotníků, kteří mohou v důsledku omezení shromažďování většího počtu obyvatel jen obtížně provádět plošné očkování proti spalničkám. Přesto se nám to i díky podpoře všech našich dárců daří. A já jim za to děkuji. Bez jejich ochoty bychom nemohli přinášet pomoc a naději tam, kde by možná jinak žádná nebyla,“ uvedla ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková.