© Robin Meldrum
18 Zář 17 24 Zář 18

Voda a sanitace

Každý rok zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na celém světě na průjmová onemocnění více než 500 tisíc dětí mladších pěti let. 780 milionů lidí přitom nemá přístup k bezpečné pitné vodě a 2,5 miliardy postrádá vhodné sanitační podmínky.*  

Přístup k bezpečné pitné vodě, lepší hygienické návyky i řádné nakládání s odpady může zabránit nejen šíření průjmových onemocnění, ale také malárii, podvýživě, kožním infekcím, Chagasově chorobě nebo spavé nemoci.

Proto jsou sanitační opatření a péče o vodu nedílnou součástí naší práce. Jejich význam je zásadní například v situacích, kdy se rychle zhoršují životní podmínky, například při masívním přemístění populace.
 

V čem spočívá naše činnost?

V podstatě se jedná o zajištění dostatečného množství pitné vody a odstranění všeho, co přispívá k šíření nemocí.

  • Vodu z dostupných zdrojů zbavujeme nečistot a dezinfikujeme.
  • V případě, že na místě není dostupný žádný zdroj vody, přivážíme vodu v cisternách.
  • Rekonstruujeme a stavíme latríny.
  • Zajišťujeme oddělení odpadních vod od pitné vody.
  • Zajišťujeme likvidaci vznikajícího odpadu.
  • Instalujeme sprchy a vodotrysky pro mytí rukou.
  • Distribuujeme potřeby pro osobní hygienu.

Naši spolupracovníci vedou informační kampaně a vysvětlují, jak se zařízení na vodu používají, a jaká je správná  hygienická praxe.

Na snímku 48letý obyvatel Nigeru, který se účastní informačního setkání o hygienických opatřeních proti šíření hepatitidy E (červen 2017).

Podívejte se, jak Lékaři bez hranic spojili síly s úřady v Kalémii (Demokratická republika Kongo) při opravě vodovodní sítě.

Tito malawijští rybáři mají k dispozici neomezené množství vody, přesto ji nemohou bezpečně pít. Na snímku distribuce filtrů, které snižují riziko její kontaminace.

Malawi, duben 2016

V květnu roku 2017 se v severní Ugandě nacházelo více než 900 tisíc jihosúdánských uprchlíků. Převážnou většinu tvořily ženy a děti mladší 18 let. Každý den přijíždělo v průměru 2 000 nových uprchlíků.  Přístup k pitné vodě patřil k hlavním problémům, Lékaři bez hranic zajišťovali dodávky vody v této oblasti.

V oblasti Ofua v táboře Rhino dostávali lidé denně 4,6 litru na osobu. V táboře Palorinya dodávali Lékaři bez hranic v průměru 2 miliony litrů vody denně pro více než cca 130 tisíc osob. Vodním zdrojem je řeka Albertův Nil (vytéká z Albertova jezera), vodu čerpanou z ní rozvážejí cisterny pronajaté Úřadem OSN pro uprchlíky do nádrží v jednotlivých osídleních uprchlíků. Následující fotografie ukazují, jak se získává a čistí voda z řeky Albertův Nil.

Cisterna v zařízení na úpravu vody Lékařů bez hranic v uprchlickém táboře Palorinya v severní Ugandě.

Čerpadla v úpravně vod pro uprchlický tábor Palorinya, severní Uganda.

Zařízení na úpravu vody pro tábor Palorinya, severní Uganda.

Pracovník Lékařů bez hranic přidává chemické látky do vody v zařízení pro čištění vody, Palorinya, Uganda.

*Číselné údaje vychází z informací na webové stránce Světové zdravotnické organizace www.WHO.int, 2017