© Todd Brown
02 Led 18 02 Říj 20

Hepatitida C

Odhaduje se, že celosvětově trpí hepatitidou typu C přibližně 71 milionů lidí. Každoročně přitom nově onemocní přibližně 1,75 milionu lidí a zemře téměř 400 000 lidí. Přestože existuje efektivní léčba, pro většinu nakažených není dostupná.

Hepatitida typu C se vyskytuje po celém světě, nejvíce postiženými oblastmi jsou však Afrika a střední a východní Asie. Většina nakažených žije v rozvíjejících se zemích, kde jsou možnosti diagnózy a léčby velmi omezené.

V roce 2019 jsme léčili celkem 10 000 pacientů s tímto onemocněním.

Symptomy hepatitidy C

Žloutenku typu C způsobuje vir hepatitidy C (HCV), který napadá jaterní buňky nakaženého. Virus může zapříčinit jak akutní, tak chronickou infekci. Někdy je průběh nemoci mírný a trvá pouze několik týdnů, jindy se rozvine v závažné celoživotní onemocnění.

Akutní infekce se projevuje horečkou, únavou, sníženou chutí k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí břicha, tmavou močí, bolestí kloubů a zažloutnutím kůže.

Zhruba u 80 % nakažených se však bezprostředně po infekci neprojevují žádné symptomy. Bez jakýchkoliv projevů nemoci lidé často žijí řadu let.

Přenos hepatitidy C

Virus hepatitidy C se přenáší krví. Mezi nejčastější příčiny přenosu patří užívání infikovaných injekčních stříkaček, opakované používání zdravotnického materiálu a jeho nevhodná sterilizace, transfuze nedostatečně vyšetřené krve a krevních produktů.

Hepatitida typu C často napadá lidi žijící s HIV/AIDS, protože jejich imunitní systém je oslabený a viry HCV a HIV se přenášejí stejným způsobem. Odhaduje se, že více jak dva miliony lidí s HIV jsou zároveň infikovány hepatitidou typu C.

Diagnóza hepatitidy C

Během akutní fáze onemocnění je diagnostikováno jen malé procento lidí, protože infekce je obvykle asymptomatická (bez příznaků). Většina nakažených je diagnostikována až v okamžiku, kdy se projeví příznaky poškození jater – často desetiletí po infekci. Ke zjištění hepatitidy C se používají serologické testy.

Léčba hepatitidy C

Až donedávna byla léčba bolestivě dlouhá, nákladná a měla toxické vedlejší účinky. Novější, přímo působící antivirotika (DAA) však znamenala revoluci v léčbě žloutenky typu C. Zrychlila ji, zefektivnila a výrazně snížila vedlejší účinky. Díky novému léčebnému postupu stačí, aby si pacient vzal jeden lék denně. Nemusí tak podstupovat bolestivé injekce s řadou vedlejších účinků.

Tímto způsobem jsme začali léčit pacienty v devíti zemích (jako je například Ukrajina, Kambodža či Pákistán).

Pacient s lékem proti hepatitidě C v klinice Lékařů bez hranic v Kambodži.
Náš kambodžský pacient s novým účinnějším antivirotikem.

Výhody léčby přímo působícími antivirotiky

  • Léčba je bezpečnější a bez vedlejších účinků.
  • Léčba zabere pouze 12 týdnů.
  • Nemocnice nejsou zatížené pacienty s hepatitidou C a mohou se věnovat léčbě jiných chorob a zranění.

Problém s dostupností léků na hepatitidu C

Vysoké ceny léků a nedostatečný přístup k diagnóze ovšem výrazně omezují rozšíření léčby.

Patent na lék sofosbuvir zakoupila farmaceutická společnost Gilead, která původně stanovila cenu 1 000 $ za pilulku (cca 23 000 Kč), což je na gram 67x dražší než zlato. Výrobní cena jedné pilulky je přitom 42 $ (přibližně 1 000 Kč). Takto nadsazená cena znemožňuje dostupnost léku v zemích, kde je nejvíce zapotřebí.

Lékaři bez hranic se proto například připojili k patentové námitce vůči monopolu na klíčový lék na hepatitidu C. Patenty a licenční omezení by neměly bránit v poskytování životně důležité léčby.

Jako Lékaři bez hranic nakupujeme především cenově dostupné „neznačkové“ (generické) léky v zemích, kde nevládne patentový monopol společnosti Gilead. Ve svých zdravotních zařízeních, je poskytujeme svým pacientů zdarma, stejně tak jako ostatní léky a zdravotní péči celkově.