Hauwa a Falmata: Síla a nezdolnost v Maiduguri

Neustávající konflikt v severní Nigérii donutil stovky tisíc lidí opustit jejich domovy a živobytí. Mnoho lidí na útěku našlo útočiště ve městě Maiduguri, stejně jako Falmata se svou dcerou Hauwou. Pediatr Alexandre Bublitz z Brazílie se s nimi potkal v naší nemocnici.

Je neděle brzy ráno. Slunce praží jako obvykle. Blížím se k nemocnici, kam se chystám jen na skok, podívat se, jestli některý z lékařů nepotřebuje pomoc. Sedím vzadu v autě Lékařů bez hranic a okny se dívám se na Maiduguri, nejseverovýchodnější město v Nigérii.

Skupina dětí běží za autem, mává a křičí: „Baturi!“ To znamená „běloši“ v Hausa, jednom z 500 jazyků, kterými se v zemi mluví.

Všimnu si matky a dcery, které míjíme. Matka má na sobě závoj a dlouhé červené šaty, dcera je v místní školní uniformě. Obě nesou na hlavách velké mísy. Narovnané a s hlavou vzpřímenou dokážou unést tu váhu. Když je vidím, vzpomenu si na pacientku, která se dobře zotavuje. Rozhodnu se, že ji dnes navštívím.

Jak léčíme podvýživu

V nemocnici je po ránu klid, ale noc byla náročná: další dítě zemřelo na vážnou podvýživu.

Každý měsíc tady léčíme až 400 dětí s vážnou podvýživou. A více než 600 dalších dostává jídlo a léky ambulantně.

Potom, co s lékařem Olim prohlédnu všechny pacienty na oddělení intenzivní péče, zamířím za jedním z osvětových pracovníků, který mi hodně pomáhá s překladem.

Jdeme k rozměrnému stanu s více než 20 lůžky. Přijímáme tu stabilizované malé pacienty, kteří už jsou téměř vyléčení z podvýživy.

Tyto děti dostávají speciální mléčnou směs a sáčky vysokoenergetické pasty z arašídů, která se jmenuje Plumpy'Nut. Oboje je plné vitamínů, minerálů a kalorií, aby děti mohly přibrat na váze předtím, než se vrátí domů.

Hauwa

Na jednom z nosítek zpozoruji Hauwu, tříletou holčičku, která právě jí Plumpy'Nut. Nedokážu se neusmívat.

Tato dívka málem umřela. Když přijela do nemocnice, byla na tom hodně špatně: vážnou podvýživu ještě zhoršila infekce. Samá kost a kůže, oči vpadlé a rty rozpraskané – známky dehydratace. Byla v bezvědomí, když jsem ji poprvé viděl. Myslel jsem, že to nepřežije.

První dva dny na intenzivní péči měla pořád zavřené oči, ale pomalu se probouzela a přicházela k vědomí. Neměla tehdy dost síly na to, aby se posadila a zvedla hlavu.

Naštěstí se díky správné léčbě začala zotavovat.

koupit terapeutickou pastu pro podvyživené děti

Vybavte Nemocnici bez hranic a přispějte na boj s podvýživou.

Poprvé se usmála o pár dní později, když, ještě stále slabá, dostala balónky na hraní. Dnes sedí, směje se a jí.

Její maminka Falmata mě vidí přicházet a věnuje mi úsměv. Za posledních pár týdnů jsme se sblížili. Říká „děkuji“ v angličtině. Slova, která se naučila, jen aby vyjádřila své pocity. Také se na ni usměji a opakuji to samé. Začneme se spolu bavit, prostřednictvím osvětového pracovníka, který překládá. Falmata vypráví o sobě.

Falmata a její příběh

Je jí 33 let. Jako většina žen v Nigérii se vdala velmi mladá a porodila devět dětí. Říká, že šest z nich zemřelo na zdravotní komplikace. Po tvářích jí přitom stékají slzy. Odpovídám, že je mi to líto.

Ze tří dětí, které jí zůstaly, se šestiletý chlapec narodil ve vesnici Bama a dvě děvčata v táboře pro vysídlené osoby v Maiduguri: Hauwa a další dcera, které je jen něco přes jeden rok.

Alexandre Bublitz s Hauwou. © Lékaři bez hranic

Falmata vypráví, že před čtyřmi lety museli s manželem uprchnout ze své vesnice před konfliktem, který v oblasti zuří.

Bojují tu mezi sebou ozbrojené skupiny s armádou. Ze strachu z násilí mnoho rodin opouští své vesnice, domovy i svou půdu. Nechávají všechno za sebou a hledají útočiště jinde.

V Maiduguri žije více než 1 000 000 vysílených lidí. Bez sanitačních zařízení, pořádných příbytků a bezplatné zdravotní péče je snadné onemocnět.

Konflikt připravil o život spoustu lidí, včetně Falmatina švagra. Zemřel na střelné zranění. Jeho žena zůstala sama na tři děti. Bohužel po smrti manžela těžce onemocněla. Falmata tvrdí, že zemřela na zlomené srdce.

Po jejich smrti se o děti začala starat Falmata. To se stalo před necelým rokem a situace rodiny se ještě zhoršila. Její manžel o ně odmítl nadále pečovat, ale Falmata se rozhodla s ním rozvést, aby je mohla vychovávat. Žije teď jako matka samoživitelka se šesti dětmi.

Nezdolnost a síla

Rodina bydlí v malém domě postaveném z kusů plechu. Falmata vaří na ohni na ulici a prodává občerstvení kolemjdoucím.

Ne vždycky má dost peněz na to, aby všechny uživila. Říká, že si dělá starosti o budoucnost, ale je šťastná, že se její dcera uzdravuje.

Usměje se a znovu mi poděkuje. I já jí poděkuji.

Tato nezdolná žena se dokáže vypořádat s čímkoliv, co jí život přinese, a pořád se dokáže smát.

O dva dny později propouštíme Hauwu. Odchází po svých s buclatými tvářemi, hlavou zdviženou a úsměvem na rtech. 

Když píšu tento text, myslím na Falmatu a výzvy, kterým stále musí čelit. Zdaleka nemá všechno za sebou, ale já v tuto silnou ženu věřím. Představuji si, jak kráčí s hlavou vzpřímenou.