07 Srp 18 28 Zář 20

Hadí uštknutí

Kvůli hadímu uštknutí ročně zemře více než sto tisíc lidí. Kvalitní a efektivní séra nejsou v řadě zemí dostupná nebo jsou příliš drahá.

Přestože přesná globální čísla týkající se hadího uštknutí nejsou známá, odhaduje se, že hadi každoročně uštknou 4,55,4 milionu lidí. Zhruba u poloviny z nich dojde k otravě hadím jedem. Na ni následní zemře více než 100 tisíc lidí a dalších 400 tisíc lidí potřebuje amputaci nebo má trvalé následky jako vředy, ztrátu zraku, chronické onemocnění ledvin, srdeční choroby, mrtvici či deprese.

Hadí uštknutí nejvíce hrozí v tropických a subtropických zemích, kde se jedovatí hadi vyskytují endemicky. Ohroženi jsou hlavně farmáři a obyvatelé vesnických oblastí. Nejvíce případů jsme zaznamenali ve Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Etiopii a Jemenu.

Lékaři bez hranic ošetřují pacienty uštknuté hadem a zároveň bojují za lepší dostupnost efektivního a dostupného protijedu, jehož nedostatek je hlavní překážkou pro účinnou léčbu.

Třináctiletého Niksona uštknul had, když pracoval na poli. 

Následky hadího uštknutí

Rozlišujeme dva hlavní typy hadích uštknutí: suchý skus, při kterém had nevpravuje tekutiny do těla své oběti a envenomaci, kdy had vpravuje jed do těla přímo kousnutím nebo pliváním do očí. Ten následně může zasáhnout buňky, nervy, krev či zrak, dle typu hadího jedu.

Většina hadů má svůj specifický jed. Převážnou část následků však způsobují tři hlavní jedy:

  • Cytotoxický jed

Útočí na buňky. Způsobuje rychlý a bolestivý otok, který může vést k nekróze, což znamená, že tkáně okolo uštknutého místa nevratně odumírají. Jed může napadnout celé končetiny, obzvláště nebezpečné je, pokud natečou dýchací cesty pacienta. 

  • Hematotoxický jed

Způsobuje prodloužené krvácení z místa, kde byl člověk uštknut, nebo z jiných zranění či z dásní a úst. Ve vážnějších případech mohou pacienti zažít spontánní krvácení, šok a křeče. 

  • Neurotoxický jed

Ovlivňuje centrální nervový systém. Může vést ke ztrátě citlivosti, nadměrnému pocení, slintání, podivné chuti v ústech doprovázené tiky ve víčkách a problémy s řečí. V těžkých případech mohou mít pacienti záchvaty, problémy s dýcháním a případně u nich může dojít k paralýze, která zapříčiní selhání dechu, protože svaly zodpovědné za dýchání přestanou pracovat.

Jedy také mohou způsobovat nízký tlak, bolest v zádech, zvracení či průjmy.

Diagnóza

První známkou uštknutí je poranění, obvykle na rukou či nohách, ve tvaru dvou jasně rozpoznatelných ranek od zvířecích zubů.

V ideálním případě dokážou zdravotníci rozpoznat, o jaký druh hada se jednalo a zvolí odpovídající léčbu. Určit přesný druh ale není vždy snadné. Pacientům proto ukazujeme nejrůznější obrázky hadů, aby nám pomohli určit, který z nich je pokousal.

Koordinátor projektu Lékařů bez hranic v regionu Paoua ve Středoafrické republice vysvětluje místním, jak se při manipulaci s mrtvým hadem nezranit. 

Léčba hadího uštknutí

Nejspolehlivější léčbou je použít protijed – sérum proti hadímu uštknutí. V některých případech to je jediná možnost, jak předejít úmrtí.

Po aplikaci protijedu je ovšem třeba pacienty sledovat, zda nemají na protijed nepříznivou reakci.

Lékařská péče pro pacienty uštknuté hadem není v řadě postižených oblastí dostupná kvůli:

  • nedostatku efektivního a finančně dostupného protijedu
  • nedostatečnému proškolení zdravotníků
  • nedostatku ambulantních služeb a možností rychle přepravit pacienty do nemocnice
  • nedůvěře v protijed zapříčiněné nekvalitními protijedy na trhu

Z těchto důvodů zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 hadí uštknutí na seznam opomíjených tropických nemocí.

Co dělají Lékaři bez hranic?

V roce 2019 jsme na našich klinikách ošetřili 4 000 pacientů s hadím uštknutím, nejvíce v subsaharské Africe a na Blízkém východě. U poloviny z nich jsme museli použít protijed.

Dlouhodobě bojujeme také za lepší dostupnost kvalitních protijedů.

Strategie Světové zdravotnické organizace

V roce 2019 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila strategii, jak do roku 2030 snížit úmrtí a případy trvalých následků způsobené hadím uštknutím na polovinu. Tento plán zahrnuje efektivní prevenci, diagnózu, vzdělávání a dohled a vyžaduje spolupráci vlád na straně ohrožených i pomáhajících zemí. Strategický plán zahrnuje několik kroků:

  • WHO musí publikovat seznam bezpečných a efektivních protijedů, které vlády mohou nakoupit.
  • Kvalitní protijedy musí být dostupné zdarma či za cenu, kterou mohou zaplatit všichni lidé.
  • Vlády musí zmapovat kritické zóny hadích uštknutí a identifikovat specifické protijedy, které jsou na léčbu třeba.
  • Musí být zavedeny národní a regionální zásoby kvalitních protijedů.
  • Vlády musí financovat výzkum a vývoj lepších nástrojů pro boj s hadím uštknutím, včetně vývoje nových protijedů.

Nevšímejte si nás!

Navštivte speciální web Lékařů bez hranic o opomíjených nemocech.

V naší temné říši žije půl druhé miliardy lidí. Vládneme jim a nikdo se nám do toho moc neplete. Tedy… Skoro nikdo. Najdou se záškodníci, jako třeba Lékaři bez hranic, ale sami na nás nestačí. Říkají nám opomíjené choroby. Protože svět skoro nezajímáme. Nejvíc se nám daří v chudých oblastech, kde naši hostitelé nemají peníze na léky. Na některé z nás ani účinná medicína neexistuje, farmaceutické firmy by nevydělaly. Naši nepřátelé mají v rukách slabé zbraně – často zastaralé léky objevené před desítkami let. Co na to říct? Jen tak dál. Nevšímejte si nás. Nám to vyhovuje…

S díky,

Kala Azar a spol.

navštívit web